Pekař Jan Marhoul

kniha od:


Koupit

Pekař Jan Marhoul (1924) je románovou prvotinou Vladislava Vančury. Kniha se často zařazuje do proletářské literatury, byť charakterem hlavní postavy, zobrazeným prostředím a svým vyzněním se z ní vymyká. Přesnější by bylo označit ji za dílo svého druhu, které vyniká nevšedním patosem a lyrismem, jedinečným metaforickým stylem a je velmi výrazným příkladem meziválečné avantgardní tvorby. Vančura v něm zobrazil hrdinu donquijotského typu, jehož zhoubná dobrota a s ní korespondující dětinskost utváří jeho specifické bláznovství. zdroj: POLÁČEK, JIŘÍ. Portréty a osudy. 1. vyd. Boskovice: Albert, 1994. 187 s....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/594/big_pekar-jan-marhoul-ovs-594.png 3.5150
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Pekař Jan Marhoul

leny.wood
18. září

Pane Vančuro, je mi to nesmírně líto, ale já váš styl fakt nemám ráda. Absolutně nečtivé, skákání z jednoho na druhé, nejasné myšlenkové pochody postav...

Ronnie68
29. března

Špatná kniha na čtení to není ... uznávám, že jazyk Vančury mi to chvílemi ztěžoval (normálně tak útlou knihu bych měla zhltlou za necelou hodinu .. tahle mi trvala opravdu déle) ... ale přečíst se to dalo ... jen ten konec byl opravdu takový pesimistický ...


Miko-man
12.11.2020

Nejvíce depresivní kniha, jakou jsem za poslední roky četl. Jak ten jeho marný život spěje neodvratně ke konci... I Vančurův místy klopotný jazyk tomu dodává na ponuré atmosféře. Je to mnohem lepší, než moderní zápisky a deníky nejrůznějších schizofreniků (např. vychvalovaný Skleněný zvon od Plathové). Zde je teprve pravá bída a utpení člověka, kterému i přes nesmírnou snahu není dáno dosáhnout štěstí.

000nugatovej
13.10.2020

"Prostor noci je tichý, nikde se neozývá hlas a mrazem a tmou fičí vesmír." A dál... Není monumentálnějšího začátku v české próze! Pro ten jazyk Vančuru miluju. A to, ač je tento příběh o "zběsilém dobrákovi" dost zvláštním prozaickým pandánem k proletářské poezii, i v této jeho románové prvotině. Vančura je neopakovatelný mistr naší literatury.

A ještě ukázka jeho metaforického odsudku par excellence:
"... (jehož jméno není slovo, ale díra v lidské řeči) ..." 25. str.

petrusbrezu
12.09.2020

No já nevím, postrádám naturální přirozenost.

animovanej medv
07.06.2020

Kniha je krátká, ale nečte se nijak lehce. Hlavně pro to, že to není lehké čtení.
Chvílemi mi kniha připomínala Zabijáka od Emila Zoly. Příběh nezačíná dobře a vy tušíte, že se nevylepší a už to bude jenom horší a horší...

hellena1523
03.01.2020

Žádné oddechovka to není, nečte se zrovna snadno, ale ten příběh je tak silný!

Michalka98
11.11.2019

Pro mě zatím nejlepší dílo od Vančury. Příběh mě konečně dokázal vtáhnout do děje a emočně na mě také zapůsobil.

1