Václav Klaus citáty

česká, 1941

Citáty (62)

...prezident Klaus v televizním pořadu na dotaz, kdo se podílel na tvorbě amnestie... ”To opravdu vzniklo mezi mým nejužším kolektivem spolupracovníků, deset let jsme o tom uvažovali, deset let jsme měli různé nápady, co by tam mělo být zařazeno a nemělo (...). Podívejte, ministr spravedlnosti o tom byl informován a různé věci se konzultovaly s někým, koho i on doporučil, ale nemá smysl o tom hovořit.“ ”Chtěl bych zdůraznit, že amnestie je dání šance – chcete-li – druhé šance řadě lidí, kteří nejsou zločinci s velkým Z. Je to prostě jistý akt smíření, akt velkorysosti a myslím, nebo doufám, že tak to všichni rozumní lidé chápou.“


”Tak zaprvé musím říct, že to není PERO – je to opravdu propiska normální, aby nebyly nějaké, nějaké velké, velké oči.“ Z vyjádření prezidenta Václava Klause z roku 2011 po zveřejnění televizního záznamu s pokoutným přivlastněním chilského protokolárního pera vyrobeného chilskými šperkaři.


A vy jste kdo ?


Ale přátelé, prosím Vás, to je nějaké nedorozumění!


Američan na otázku, jak se máš, odpovídá „dobře“, protože jiná odpověď naznačuje jeho osobní selhání. Čech říká, že špatně či jinak, a myslí si, že tím naznačuje, že je za to vinen svět kolem něho. Nepřekonáme-li tento přístup, mám strach, že nemáme šanci. Myšlenky


Bowker napsal skvělou knihu. Četl jsem ji se zájmem a podtrhával si v ní. Ani jednou jsem tam neudělal nesouhlasnou vlnovku.


Bože ochraň mě před mými přáteli, před nepřáteli se ochráním sám.


Cestuji non stop, ale “nedovolenkuji“.


Člověk přebíhá ulici na červenou a samozřejmě musí počítat s tím, že sklouzne a přejede ho auto.


Deficit není příčinou, ale důsledkem.


Dělejme věci, o kterých jsme přesvědčeni, že mají smysl, ne jen ty, kterým je tleskáno. Myšlenky


Demokracie je shodou v různosti. Na rozdíl od diktatur nepovažuje jiné mínění za cosi, co je třeba odstranit. Na tom jsme se už v podstatě dohodli. Méně shody je v pochopení, že i demokracie je současně vládou, že není bezvládím či arénou sobců a moralistů. Myšlenky


Demokracie není zárukou, ale dokonce ani příslibem dokonalého řešení věcí veřejných, nicméně je zárukou a příslibem uznání a respektování plurality názorů a postojů milionů lidí. Je současně prostorem, kde mají tyto velmi rozmanité názory a postoje občanů ústavně garantovaný nárok na existenci a na svou veřejnou prezentaci. Jakkoli je tato vlastnost demokracie klíčová, sama o sobě ještě nezajišťuje, že ve volné soutěži, která ji provází, vždy vítězí názory a postoje nejsprávnější, že jsou vždy a na každém zodpovědném místě ti nejlepší z nás, ani to, že je každý menšinový názor vždy a všude vyslyšen. Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou vítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější. Demokracie také není jistotou, že na její bázi koncipovaný systém státu dovidí na každého, že potrestá úplně každého, kdo se proviní, nebo že pomůže úplně každému, kdo to potřebuje a kdo by si to zasloužil. Demokracie je lidské dílo, a proto má mnoho chyb. Lepší politický systém než parlamentní demokracie – založená na existenci a konkurenci politických stran – však zatím vymyšlen a s úspěchem vyzkoušen nikdy a nikde nebyl. Myšlenky


Dobré úmysly (a silácká slova) v lidské společnosti určitě nestačí. Chybné postupy totiž dělají problémy ještě horší. Nestačí proto ani měkká srdce. Je třeba mít i tvrdé, paličaté hlavy a pořádně je zaměstnávat. Myšlenky


Důraz na jednotlivce, jeho aktivitu, jeho vlastní osobní odpovědnost, která není jenom odpovědností za nějaké vnější věci, ale je primárně odpovědností za sebe samého, to je základ mého vidění světa. Myšlenky


Džíny jsem měl a mám, ale nikdy jsem neměl džínovou bundu. To mně bylo nesmírně cizí a falešné.


Hlásím se k pozitivnímu vlastenectví a velmi citlivě vnímám vlastní sounáležitost s českým národem a státem. Nemohu přijmout názor, že stát je jen jakási veteš devatenáctého století a že teď konečně nadešlo pozitivní období lidských dějin, kdy bude tahle veteš smetena a konečně dojde k totálnímu osvobození lidstva. Narovinu


Hlavu vzhůru!


Hrdinové dnešní etapy nebudou politici, ale podnikatelé.


Ideje se sice prosazují samy, ale jen in the very long run, a to už může být pozdě. My, Evropa a svět


Každý člověk si svůj život zaplňuje a zahušťuje podle sebe sama. Dá se flákat prezidentská funkce a nic nedělat, či být plně vytížen i po prezidentské éře. Já jsem bohužel ten typ, který si ho neumí nezahušťovat.


Liberalismus si zprivatizovala a pro své politické cíle zdeformovala levice a obrátila jej proti svobodě, proti demokracii.


Máme nejenom hlavu, ale i srdce.


Měníme systém, ne lidi.


Moc bych si však přál, abychom nežili už jen ve světě Shreků, Harry Potterů, Pupenda, Tmavomodrého světa či Anglického krále.


Moralizujme jen tehdy, dosvědčujeme-li to, co hlásáme, svým vlastním konáním. Myšlenky


Musím se přiznat, že nejsem vraceč, nejsem ten, který viděl nějaký film dvanáctkrát.


Náš stát slábne a současně bobtná. Namísto malého silného státu nás obepíná stále mohutnější obruč stále slabšího státu. Myšlenky


Nemaximalizujme vlastnictví co největšího počtu věcí, pokud možno dovezených z co největší dálky. Nemějme největší možná auta. Nezahlcujme se zbytečnými gadgets, tedy nenutnými, naši pozornost a soustředěnost spíše rozptylujícími elektrickými spotřebiči.


Nevěřím v možné konstituování normálního lidského života bez práce, výkonu, cílené aktivity. Není možné si jen hrát. Myšlenky