Václav Klaus citáty

česká, 1941

Citáty (62)

Novináři jsou největšími nepřáteli lidstva.


O sudetské otázce jsme s bavorským premiérem hovořili přesně 38 sekund.


Ozónová díra - a kdo ji viděl?


Peníze budou asi vždycky stejné. Jen lidské konání má mravní kategorii.


Potřebujeme aktivní a autentické občanství každého z nás.


Primárně je výběr oblečení ryze na mé volbě.


Přeměna celé země ve svobodnou společnost je cílem, který nelze nikdy uskutečnit plně a který zejména nelze uskutečnit navždy. Je cílem permanentním. Myšlenky


Přiznávám se, že jsem dostal k 58.narozeninám dort s modrým ptáčkem.


Racionální politikou malé země, jako je Česká republika, je mít dobré vztahy s velmocemi, předcházet mezinárodním konfliktům a neupadnout do vazalského vztahu vůči nikomu, ani spojencům. To vše s cílem zajistit prosperitu a současně udržet naši suverenitu, územní integritu a národní identitu. Myšlenky


Rozumný a zodpovědný člověk ví, že v lidském životě není nic zadarmo a jen tak. Že bez úsilí, bez námahy, bez rizik, bez vědomé formulace vlastních zájmů a bez střetávání se při jejich prosazování nelze získat nic. Myšlenky


Semínka se samozřejmě zasévají ve světě idejí. Stoupenci jakékoli nové myšlenky, jakékoli nové teorie, nejdříve překypují aktivitou, díky tomu získávají jednu pozici za druhou, dobývají odborné časopisy a vědu reprezentující instituce, jsou jimi oslněni novináři i intelektuálové (a celá „lumpen-intelligencia”), méně vědci. Jejich názory se stávají většinově přijímanou pravdou. Kdo se vzpírá, je považován za zpátečníka, za člověka se zlými úmysly, za pesimistu či skeptika, za narušovatele jediného evidentně rozumného názoru, za nepřítele pokroku. Přesně to se stalo i v případě ideologie globálního oteplování.


Skutečná politika je o střetu idejí, o střetu představ o společnosti, o politické soutěži při řešení věcných problémů. ... Nepřijímáme názor, že politika je ze své podstaty špinavá, špinavé jsou pouze aféry a politikaření. Myšlenky


Smog je bohatý na vitamíny.


Sociologové rané televizní éry ještě nahlas a kriticky mluvili o atomizaci a desocializaci lidské společnosti způsobené televizní obrazovkou. Dnes už si ale téměř nikdo nedovolí okřiknout apologety internetové revoluce a neřekne jim, že se tím internetováním také mnoho ztrácí. I když dnes lze zdánlivě všechno na internetu najít, jsou to převážně jen data, nikoli strukturované informace. Chybí proto také nastavení na stejnou „vlnu“ či notu, a tudíž chybí schopnost komunikace. Daleko více než dříve dominují hotová, zjednodušeně formulovaná, médii a politickou korektností vnucovaná schémata nad elementárním myšlením, nad zdravým rozumem. Moc informačního světa nad člověkem nebyla nikdy tak velká a nikdy člověka nedeformovala tak jako nyní.


Soudobá tzv. informační společnost, což považuji za zvláště absurdní název, protože bych ji spíše nazval neinformovanou společností, s její apoteózou internetu a tzv. sociálních sítí nás ohlušuje záplavou nestrukturovaných, navíc často více méně irelevantních dat či informací. Když jsme současně poztráceli, resp. nechali si poškodit a zneuctít naše tradiční hodnotové a myšlenkové vzorce, nemáme tyto informace kam ukládat a jak je řadit a vyhodnocovat.


Společnost, která si nechá ubírat svobody pod záminkou fiktivních větších jistot a bezpečí, nebude mít nakonec ani jedno, ani druhé. Myšlenky


Svoboda je – pro mě v jediné možné a smysluplné definici – vždy svobodou šancí, svobodou příležitostí, není nárokem na výsledky. Je zakleknutím na startovní čáru, nejde o fotografický záběr či snímek cílové kamery, jak dopadl výsledek soutěže. Svoboda proto také v žádném případě nezajišťuje vítězství všem, přináší vítězství jenom někomu, ale i to mnozí – včetně mě – považují za nejlepší možný systém, jaký si reálně lze představit. Narovinu


Svoboda je velmi těsně spjata se slovy, která používáme v ekonomické diskusi, a to jsou liberalizace a deregulace. Znamenají odstranění nejrůznějších umělých, lidmi vytvořených bariér pro chování suverénního člověka. Proto jsme chtěli liberalizovat, proto jsme chtěli deregulovat. Chtěli jsme umožnit, aby se člověk mohl chovat, jak potřebuje, aby rozhodoval podle svého, aby do jeho rozhodování nebyly dopředu zabudovány brzdičky, které ho zbytečně omezují a přistřihují mu křídla. Myšlenky


Tak já jsem člověk, který přemýšlí, co bude mít v letadle na čtení, co tak může stihnout za ten let s mezipřistáním ve Vídni a pak do Varny a zpátky. A něco jiného si dá do kufru, že to bude číst až tam.


Tak jaké máme kvalitní bankéře, tak kvalitní máme ředitele podniků a další vedoucí pracovníky v mikrosféře.


Úspěch nové myšlenky bývá tím větší, čím je myšlenka jednodušší, čím je pro laiky srozumitelnější, čím více se komplikovaná teorie o složitých jevech dá ztrivializovat a zjednodušeně vykládat, čím více na tuto teorii navazující ideologická doktrína vypadá jako přístup politicky korektní – po marxisticku odmítající trh, kapitalismus, ekonomický rozvoj a po rousseauovsku obhajující chudé, přírodu, zvířata. To – skoro všechno – doktrína globálního oteplování nabízí, s výjimkou toho, že není útokem na bohaté a že není obhajobou chudých.


V Čechách se zrada odpouští. Ale zrádcům se neodpouští.


V takovém tom nevyspělém mladém věku, jsem byl člověk, který určitě jediný na světě nepřečetl žádné Rychlé šípy, žádnou Agathu Christie, žádnou detektivku, protože jsem to považoval za podřadné čtení a ztrátu času. V tomhle jsem už teď teda daleko měkčí.


V zárodcích antikapitalistického uvažování je ideologicky vyburcovaná lidská závist a zcela primitivní myšlenka, že bohatství druhého je jen a jedině na můj úkor. Myšlenky


Václav Klaus je jediný politik, který radí svým poradcům.


Vlastenectví není žádný bezduchý nacionalismus. Vlast ale není ani imaginární věcí bez vymezení, bez vykolíkovaných hranic, pouhá myšlenková entita, jak se nám kdosi snaží namluvit. Nebudu možná populární, ale s pokrčením ramen se dívám na vstup do Schengenu. Každému se zdá, jak vydělá na tom, že neztratí tři minuty, aby na hranicích zastavil a ukázal nějakému úředníkovi pas. Ty minuty nestojí vůbec za řeč, to nejsou tři hodiny jako za komunismu. Divím se, že někdo tento efekt považuje za tak významný a vůbec si neklade otázku, co díky tomu ztrácí, co může být na opačné straně téže mince. Je to pro mě další pokus to vykolíkované území, které považuji za svou vlast, odkolíkovat a tvářit se, že to není důležité.


Výhoda u tenisu je, že vám stačí jeden člověk, kterému zavoláte, že máte dneska mezi dvěma státními akcemi čas, a od pěti do šesti jdete hrát. Takto si zorganizujete volejbalové či basketbalové mužstvo velmi těžko


Východiskem pro naše životy by nemělo být pouhé prosazování univerzálních lidskoprávních hodnot a už vůbec ne bezbřehý kosmopolitismus či líbivý internacionalismus. Zakotvení v tom domácím není ničím nahraditelné. Myšlenky


Za základní dnes považuji znovunalezení naší poztrácené národní identity a její okamžité neztracení vstupem do Evropy. Zahraničním hostům vždycky říkám, že se nechceme v Evropě rozplynout jako kostka cukru v kávě.


Základní mírou je občan, který má – jako suverén svého života – jako jediný právo rozhodovat o svém osudu. Nesmí být předmětem kolektivistických manipulací a nesmí být kolečkem v soustrojí, které řídí elita moudrých a vznešených, sama sebe pokládající za chytřejší a rozumnější, než jsme my ostatní. Myšlenky