Jiří Žáček citáty

česká, 1945

Citáty (197)

Poezie nepoučuje ani nedává útěchu. Jediné, co nám může poezie nabídnout, je cosi, co bych nazval bdělostí duše.


Pomocnou ruku neobracej dlaní vzhůru!


Pouze nesmrtelní básníci si mohou dovolit umírat mladí.


Povinná láska zdravá není, ať ji chce žena nebo stát. Komu krev v žilách vře a pění, namísto lásky z donucení zvolí si radši celibát. Sonety


Pravda bývá relativní, zvlášť ta pivní.


Pravda vítězí,pravil Pyrrhos.


Pro svět jsi jen atom, číslo statistiky, malé nic, jež dědí nemoce a zvyky. Pro svět jsi jen nepatrná spermie, která buďto umře nebo přežije. Lyrická sezona


Prosnila život v románku. Kapesní básně


Prostě stárnu včas. Kapesní básně


První láska je jen pro snění... Čtyřverší


Přetrpět dětství, cecík mlíčka, spalničky, Staré pověsti... Učit se mít rád odmalička ty, kdo ti šlapou po štěstí. Lyrická sezona


Psal jsem ti vzkazy na dveře: Přijď ke mně, lásko! - Čekám tě tu; zažehnu tě jak cigaretu. Budu ti věrný v nevěře. Lyrická sezona


Ptáci jsou doma v povětří a ryby ve vodách a mrtví v hrobě, ty všude na světě a já - já v tobě. Třetí poločas


Radši bych zpíval hromadu hloupostí krásné nymfomance, radši bych sváděl Miladu anebo líbal ouška Blance, radši bych dělal velvyslance všech pitomoučkých nápadů.


Roboti ovládnou svět po člověku, nám nechají jen šidítka. Kapesní básně


Romány života už nikdo nežije. České moře


Rozum má své meze, ale omezenost je neomezená.


Rozvodové rozpočitadlo: svatý Freude, ach ty pudy, svatba z vášní, rozvod z nudy.


S mým horším já se žije skvěle, má pochopení pro přátele, učí mě, jak být laskavý. Mé lepší já mi dává zabrat; naštěstí vše, co stačí zbabrat, mé horší já zas napraví. Sonety


S poctivostí nejdál dojdeš, ale je dobré mít přitom v každé ruce bambitku.


S pravdou je to jako se ženou. Všichni s ní flirtují, ale málo kdo ji chce mít na krku celý život.


Schováš se celá za zástěnu víček až vysvléknu tě z knoflíčků...


Sloni jsou bakterie,které se přírodě vymkly z rukou.


Smích úspěšně přehazuje výhybky na kolejích stereotypu.


Smiluj se, lásko má, zastav tu vteřinu, buď spolu splyneme, anebo zahynu... Obejmi mě


Smím si tu ukrást dva tři ptačí tóny a dávku ticha, které postrádám? České moře


Snazší je z lásky umírat, nežli žít bez ní. Papírové růže


Sopky jsou hory v pubertě.


Splachovadlo vynalezl milovník příboje.


Splněné sny mě skličují jak tečka větu. Kapesní básně