Jiří Žáček citáty

česká, 1945

Citáty (197)

Stará panna je žena, která je celý život věrná svým budoucím milencům.


Stříbrný nehet Měsíce nám brzy do snů půlnoc zatne.


Svět je tak přelidněný, že pořádnou samotu najdeš už jenom v sobě.


Svět je velká časovaná puma lásky. Vře a bobtná. Zraje exploze. Papírové růže


Svět patří všem, nejen vítězům.


Světská sláva - polní tráva, milí zlatí; jenomže se za tu trávu skvěle platí.


Svlékám ji mlčky ze studu...


Svlékni se, miláčku, proměň se v delfína, a já tě omámím nežnými doteky, oněmíš, oslepneš, zkameníš navěky. Obejmi mě


Šaty sklouznou ze tvých zad, nahá vběhneš do řeky. Nevadí nám noční chlad, zahřejí nás doteky. Lyrická sezona


Škaredý holky nikdo nepřesvědčí, že vůbec nejsou škaredý. Lyrická sezona


Tajná láska žije navěky. Papírové růže


Tak tady bloudí sama, sama, těhotná básněmi, jež nikdo nenapíše. Lyrická sezona


Takový ty slova jako čmeláčci, huňatý a milý, s kapkou medu. Vždycky ti je v duchu šeptám do ucha, ale znáš mě - řečnit nedovedu...


Tam dole leží ti, co se uzdravili ze života, ti, co už znají moudrost marnosti, jež není pro živé. Lyrická sezona


Teprve k ránu, kdy se slova vrací, tvé rty z mých odletí jak vyplašení ptáci...


Trpaslíci věří, že jejich velikost závisí na výšce podstavce.


Ty, srdce, bubnuj na tamtamy žil, ať pruží každý sval a řeka krve pění pro krátkou závrať, že jsi žil! České moře


U každé pravdy by měla být uvedena záruční lhůta.


V dobách všeobecného blábolu cena mlčení nehorázně stoupá.


V hospůdce, kde mi vlijí nudu soboty do piva, netrpělivě čekat budu, až země dozívá...


V mnoha detektivkách vítězství spravedlnosti končí dopadením vraha, zatímco autor, který otrávil tisíce čtenářů, zůstává nepotrestán.


V očích máš pusto. Saharu. Obejmi mě


V osmnácti ví muž o ženách vše, ve třiceti zjistí, že neví nic.


V šedesáti i změna k lepšímu je změnou k horšímu.


Ve světě stěn máš svoje čtyři, kde jsi doma. Lyrická sezona


Vědeckotechnická revoluce nadělala z Prométhea zápalky.


Věřím, že se poezie zrodila z magie. Každý to zažil v dětství, to uhranutí říkadlem, písničkou, pohádkou, každý se tehdy dotkl tajemství srdcem.


Věta je napsaná nebo vyslovená pitomost - a výjimečně i myšlenka.


Vlaštovky chvatně vyšívají vzduch...


Všecko je poprvé, všecko je naposled. Obejmi mě