Erasmus Rotterdamský citáty

nizozemská, 1467 - 1536

Citáty (33)

Aby život lidský nebyl jen smutný a jednotvárný, oč více vášní než rozumu dal Jupiter lidem!... A mimoto odkázal rozum do těsné komůrky v hlavě, zatímco celou zbývající tělesnou schránku dal napospas bouřlivým vášním.


Být klamán je ubohost. Největší ubohost je však nebýt klamán.


Celý svět je naší společnou vlastí.


Co jiného je tak pošetilé, jako líbit se sám sobě, sám sobě se podivovat?


Člověk člověku je vlkem.


Člověk totiž nemá žádnou radost z toho, má-li něco dobrého sám, bez druha.


Člověk trpí vším, co miluje.


Dívky se rády vdávají za správce provincií.


Doma jsem tam, kde mám knihovnu.


Dovedně a v pravý čas bláznem se tvářit - toť nejvyšší moudrost.


Kdo vášnivě miluje, nežije již v sobě samém, nýbrž v milované bytosti. Čím více opouští vlastní bytost a takřka přechází v toho, jejž miluje, tím větší rozkoš pociťuje.


Kdyby byly člověku rozdíl mezi dobrem a zlem a Boží vůle zůstaly utajeny, nebyla by se mu dala špatná volba vyčítat. A kdyby byla lidská vůle nebyla svobodná, nebyl by se dal člověku vyčítat hřích, protože vina přece přestává být vinou, pokud nebyla záměrná a pokud dané pochybení či spoutání vůle samo nepovstalo z hříchu. O svobodné vůli


Která žena by se oddala mužovu objetí, kdyby věděla a přemýšlela o nebezpečných útrapách porodu a obtížích při výchově dětí?


Který muž by ochotně vlezl do ohlávky manželské, kdyby napřed uvážil všecky nevýhody tohoto života?


Nie tí milujú knihy, ktorí ich nedotknuté schovávajú v skriniach, ale tí, ktorí ich majú ustavične v rukách.


Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.


Objevíš-li nové přátele, nezapomeň na ty staré.


Obyčejní lidé mají největší sílu právě v tělesných smyslech, kdežto ony méně tělesné zůstávají v nich nevyvinuty.


Oděv je jaksi tělem těla a lze z něho usuzovat na povahu člověka.


Pravým teologem není ten, kdo umně spřádá myšlenky o tom, jakým způsobem poznávají andělé, nýbrž ten, kdo umí vést k tomu, abychom již dne na zemi usilovali o napodobení andělsky čistého života. O svobodné vůli


Především v manželství je nutno chyby znát, nikoli nenávidět.


Přes všechen svůj blažený život jsou vladaři velmi šťastni v tom, že nemají nikoho, od koho by slyšeli pravdu, a jsou nuceni místo přátel mít lichotníky.


Rozum je nejspravedlivěji rozdělený statek. Nikdo si nestěžuje, že ho má málo.


Samolibost není nic jiného, než když někdo sám sobě podkuřuje. Učiní-li někdo totéž jinému, je to lichocení.


Sebeláska je právem jakoby mou sestrou. Tak rázně všude hájí mé zájmy.


Smát se každému slovu nebo činu je vlastností lidí pošetilých, vůbec ničemu se nesmát je znakem lidí hloupých.


Sobě dobře činí, kdo činí dobře svým přátelům.


Spíš bychom měli usilovat o to, abychom Boží milosti dosáhli, než spekulovat o tom, jakými přesně způsoby v nás působí. O svobodné vůli


Ten právem sám se chválí, jemuž se jiného chvalořečníka nedostalo.


Vše, co se mezi smrtelníky podniká, je plno bláznovství, vždyť to konají blázni zase jen s blázny.