Důvěrné hovory
Erasmus Rotterdamský
Z obecně známých spisů nejslavnějšího humanisty 16. století, ERASMA ROTTERDAMSKÉHO (1467–1536), největší obliby a rozšíření vedle CHVÁLY BLÁZNOVSTVí dosáhly DŮVĚRNÉ HOVORY (COLLOQUIA FAMILlARIA). Vyšly na samém začátku náboženské krize roku 1518, rok po veřejném vystoupení Lutherově, jehož přívrženci je uvítali stejně nelibě jako pravověrní mniši a ostatní odpůrci německé reformace. Ve všech rozmluvách, které přítomný výbor nabízí, najdeme barvité vylíčení mravů 16. století, ve všech poznáváme mistra slohu, jazykové elegance, břitkého vtipu i sžíravé satiry, pro něž bývá Erasmus nazýván „latinským Voltairem“. Vidíme zde totéž, co ne chybí už ve CHVÁLE BLÁZNOVSTVÍ, totiž bystrý postřeh, pronikavou psychologickou analýzu, nemilosrdné satirické šlehy i shovívavý úsměv starého filosofa, který – a v tom je rozdíl mezi ním a Voltairem – se nerad mísí do ryku velikých hesel a převratných činů a s úsměvem pozoruje komedii života, věčně stejnou, a přece věčně svěží a zábavnou.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1999 , VotobiaOriginální název:
Colloquia familiaria , 1518
více info...
Přidat komentář
Je to mix vtipných i mravokárných rozhovorů, jak napsala JulianaH. - cvičebnice. No ale dodnes se to dá číst, dodnes je to živé. Nejlepší je dialog Epikurejec - zdá se mi stále aktuální, navíc je skvěle argumentačně vystavěný. Bavil jsem se u všech, i když to není zábava v pravém slova smyslu.
Je potřeba mít na paměti, že Coloquia sloužila jako cvičebnice elegantního latinského vyjadřování v běžných životních situacích. Měla by se tedy hodnotit z tohoto hlediska, a ne jako beletrie.
Mně osobně nepřijde Erasmův humor v Hovorech vtipný. Satira je ostrá, to ano – občas jsem kroutila hlavou nad tím, že autor zemřel přirozenou smrtí. Ale Erasmus je vlastně laskavý a ušlechtilý duch, v čemž podle mě spočívá hlavní hodnota dílka.
Čteno dvakrát: poprvé v patnácti, podruhé na universitě. Jako pro studenta historie jsou pro mě Coloquia docela zajímavý pramen k dějinám renesanční každodennosti, třeba ke stravování a cestování, ale asi už se k nim nevrátím. Leda že by se mi odkryla nějaká nová perspektiva, jak na ně pohlížet. Prostě to není moc zábavná četba, do které by se člověk pouštěl pro ni samu, na rozdíl třeba od Chvály Bláznivosti.
Autorovy další knížky
| 1966 |  Chvála bláznivosti |
| 2006 | O svobodné vůli |
| 1999 | Důvěrné hovory |
| 2009 | O výchově křesťanského vladaře |
| 1985 |  Živá tvář Erasma Rotterdamského |
Nádhera