Carlos Ruiz Zafón citáty

španělská, 1964 - 2020

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (25)

„... jen málo věcí dokáže poznamenat čtenáře tak, jako první kniha, která si opravdu najde cestu k jeho srdci. (s. 12)“ — Stín větru

„"Není těžké vydělávat peníze. Opravdu těžké je vydělávat peníze způsobem, který stojí za to, aby mu člověk zasvětil život..." (Stín větru)“

„Člověk dokáže prominou vše, jen ne, když mu někdo řekne pravdu.“ — Město páry

„Každá kniha má duši – duši toho, kdo ji psal, a duši těch, kdo ji četli a snili s ní.“ — Andělská hra

„Každá kniha, každý svazek má duši. Všechny v sobě mají duši toho, kdo je napsal, a taky duši těch, kteří je četli, prožívali a snili s nimi. Pokaždé, když kniha přejde do jiných rukou, pokaždé, když někdo přejede po jejích stranách pohledem, duch knihy roste a sílí. …Když nějaká kniha upadne v zapomnění, my, strážci, se postaráme. Knihy, které si už nikdo nepamatuje, knihy ztracené v čase žijí navždy s nadějí, že se jednoho dne dostanou do rukou nového čtenáře, k novému duchu. Každá z knih byla nejlepším přítelem nějakého člověka. A teď mají nás.“ — Stín větru

„Knihy jsou jako zrcadlo. Člověk v nich vidí to, co nosí v sobě.“

„Knihy sú ako zrkadlo : človek v nich uvidí iba to, čo má vo svojom vnútri. (TV)“

„Legie mužů znetvořených v boji za větší slávu bankéřů, kancléřů, generálů, burzovních makléřů a dalších otců vlasti zůstala doživotními mrzáky. To vše ve jménu svobody, demokracie, říše, rasy nebo národa.“

„Ľudia, čo nemajú vlastný život, sa vždy starajú do druhých. (TV)“

„Neexistují mrtvé jazyky, jen otupělé mozky. (Stín větru)“

„Nejsou zlí, ale pitomí, a to není totéž. Zlo představuje jakousi morální hodnotu, vyžaduje záměr a jistou úvahu. Pitomec nebo blb nijak nepřemýšlí ani neuvažuje. Jedná pudově jako hovězí dobytek. Je přesvědčen, že jedná správně, že má vždycky pravdu, a je pyšný na to, že se s odpuštěním tentuje do každého, kdo mu připadá jiný. Kdo se od něj liší, ať už barvou, vírou, jazykem, národností, nebo ….volnočasovými aktivitami. Světu by vskutku prospělo více skutečně zlých lidí a méně omezených tupců. (Stín větru)“

„Někdy mám o své paměti pochybnosti a říkám si, kdo ví, jestli nebudu schopen vzpomínat jen na to, co se nikdy nestalo. (Marina)“

„Někdy si myslíme, že lidi jsou něco jako losy loterie. Že jsou tu proto, aby proměnili ve skutečnost naše absurdní přání. (Stín větru)“

„Nemá cenu ztrácet čas snahami změnit svět, stačí, když se vynasnažíte, aby svět nezměnil vás. - Zářijová světla“

„Není nad to, když se smutek na duši díky chemii přehluší. Ovšem pozor, aby se pro vás tento trik nestal zvykem. S alkoholem je to jako s jedem na myši nebo se štědrostí: čím víc se užívá, tím méně je účinný.“ — Labyrint duchů

„Není nic obtížnějšího než věřit pravdě, a není nic svůdnějšího než síla lži, čím větší lež, tím lépe. To je zákon života a je na vás, abyste našli správnou rovnováhu ve svém úsudku. (Půlnoční palác)“

„Občas, když se bohové nedívají a osud cestou někam zabloudí, mívají i hodní lidé v životě trochu štěstí.“

„Osud číhá většinou hned za rohem, jako nějaký zloděj, děvka nebo prodavač loterie. To jsou totiž jeho nejčastější převtělení. Jedno však nedělá. Nikdy vás nenavštíví doma. Člověk si pro něj musí zajít. (Stíny větru)“

„Potlesk má cenu pouze tehdy, přichází-li ve správný okamžik.“ — Město páry

„Prvním krokem k tomu, aby člověk něčemu zaníceně uvěřil, je strach. Strach, že přijdeme o vlastní identitu, o život, o své postavení, o to, čemu věříme. Strach je střelný prach a nenávist zápalná šňůra. (s. 315)“ — Andělská hra

„Svým způsobem jsme všichni vlastně rozbité hračky, nemyslíte? - Zářijová světla“

„Šťastie zvyčajne čaká za najbližším rohom...Akoby to bola pikantná klobáska, kurvička alebo predavač lósov: tri najužitočnejšie podoby šťastia. Lenže šťatie nepríde za tebou domov. Musíš mu podísť naproti. (TV)“

„Tehdy jsem netušil, že oceán času, do kterého jsme pohřbili své vzpomínky, nám je dřív nebo později vyvrhne zpátky. (Marina)“

„Víno činí lidi upřímnými, když je to nejméně zapotřebí, a dodává jim odvahu, když by měli zůstat zbabělými.“ — Město páry

„Vzpomínky, které pohřbíme do ticha, nás totiž později nikdy nepřestanou pronásledovat. (s. 15)“ — Labyrint duchů