Koupit knihy

Vilma Kadlečková

česká, 1971

Nahrávám...

Životopis

Vilma Klímová (* 27. května 1971, Praha), dívčím jménem Kadlečková, je šestinásobná držitelka Ceny ASFFH za povídkový a románový cyklus Legendy o argenitu. Její knihy na rozhraní sci–fi a fantasy mapují budoucí historii Země a hvězdných impérií a sledují osudy lidí, do jejichž života zasáhne argenit – pozůstatek dávných netechnických civilizací a zdroj psychotronické energie.

Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Dva roky také studovala zahradní architekturu na univerzitě Mendelově, zemědělské a lesnické v Brně. Poté pracovala jako redaktorka a překladatelka pro nakladatelství Harlequin. Od roku 1994 je vdaná za Martina Klímu, avšak své dívčí jméno Kadlečková nadále používá jako literární pseudonym. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka z angličtiny.

Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987. Často se pohybují na pomezí SF a fantasy, jedním z hlavních autorčiných témat, či spíše nálad, je entropie. S povídkou Tři z Akroné (milostný příběh dívky a upíra na cizí planetě) zvítězila v Soutěži o nejlepší fantasy v roce 1987. Povídka Rosa Mathiella zvítězila v soutěži O stříbřitělesklý halmochron (1987) a v soutěži O Huňáče zeleného (1988). Soutěž O stříbřitělesklý halmochron vyhrála znovu v roce 1988 s povídkou Svět je zlatý důl pro toho, kdo z něj umí brát a v soutěži O Huňáče zeleného se umístila na prvním místě s povídkou Ten, kdo přišel z vesmíru (1991). Povídka Rosa Mathiella vyšla ve Světě fantastiky 1989, č. 1, povídka Růžová krychle v Ikarii 1990, č. 6, v, antologii Mysli si svět (1991) vyšla její raná práce Nejkrásnější prázdniny. V antologii Základna 5 vyšla její povídka O nepostradatel­nosti karwillových bobulí. Nejvyšší SF ocenění, Mloka za první místo v soutěži O Cenu Karla Čapka, získala za román Na pomezí Eternaalu (Winston Smith 1990).

Její zatím nejdelší literární počin představuje sci-fi sága Mycelium, zasazená jako několik dřívějších povídek a novel do argenitového vesmíru. Za první díl, Jantarové oči, získala cenu ASFFH v kategoriích Kniha roku a Nejlepší česká a slovenská kniha za rok 2013. Díly třetí a pátý, Pád do temnot a Hlasy a hvězdy, byly oceněny cenou ASFFH v kategorii Nejlepší česká a slovenská kniha (za rok 2014 a 2017).(zdroj životopisu: http://www.argenite.org/pag...)

Přidat ocenění

Ocenění (15)

2016 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha) - Hlasy a hvězdy
2015 - Aeronautilus (Velmistr žánru – tvůrce)
2014 - Aeronautilus (Kniha roku) - Jantarové oči
2014 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha) - Pád do temnot
2013 - Aeronautilus (Povídka roku – „Starýma očima, za tisíc let“)
2013 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Kniha roku) - Jantarové oči
2013 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha) - Jantarové oči
2010 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Česká a slovenská povídka – Lunapark Luna, in: Ondřej Jireš (ed.) – Hvězdy české sci-fi (Argo))
2007 - Cena Akademie sci-fi, fantasy a hororu (Česká a slovenská povídka – O snovačce a přemyslovi, in: Ondřej Müller (ed.) – Imperium Bohemorum)
1993 - Cena Karla Čapka (cena fandomu - Mlok) (Román a novela) - Stavitelé věží
1993 - Cena Karla Čapka (cena fandomu - Mlok) (Mlok 93) - Stavitelé věží
1992 - Cena Karla Čapka (cena fandomu - Mlok) (Román a novela) - Meče Lorgan
1991 - Cena Ludvík (Původní česká nebo slovenská SF) - Na pomezí Eternaalu
1990 - Cena Karla Čapka (cena fandomu - Mlok) (Román a novela) - Na pomezí Eternaalu
1990 - Cena Karla Čapka (cena fandomu - Mlok) (Mlok 90) - Na pomezí Eternaalu

Populární autoři:

Jules Verne

1828 - 1905