Věra Fojtová

Billie Mayor · pseudonym

česká, 1947

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 24 knih
Neviditelná zranění
Neviditelná zranění
Zbav nás od zlého
Zbav nás od zlého
Nevěry
Nevěry
Odpusť nám jejich viny
Odpusť nám jejich viny

Nové komentáře u autorových knih

Neviditelná zranění Neviditelná zranění

„Příběh mladičké Rút a krásného mladíka Ervina, kteří se potkali vlastně velice krátce a nestačili se ani poznat. Oba byli židovské národnosti a tím byl jejich osud zpečetěn. Dostali se každý do jiného koncentračního tábora, kde viděli a zažili hrůzné věci, ale dokázali přežít. Rút díky vlastní odvaze a síle, Ervin díky SSmanovi, který ho chránil, protože mu někoho připomínal…proto nedokázal na vše zapomenout a pokračovat dál ve svém životě.“... celý text
— Marcik7

Odpusť nám jejich viny Odpusť nám jejich viny

„Mimořádná sonda do myslí lidí, povah a času krátce po konci první světové války. Věra Fojtová, sama z moravského pohraničí (Novosedly poměrně důvěrně znám), čtenářům odkrývá důsledky válečných časů a jejich dopady na duši člověka, stejnou měrou člověka jak českého, tak německého. Ano, doba nepochybně nahrála celé řadě prohnaných a vykutálených kreatur, ale osidlování pohraničí byla logickým důsledkem. Ne každý z ní ale vyšel se ctí. Věra Fojtová pochopila, že člověk, kterému se děje bezpráví, je pořád jenom člověk bez ohledu na to, na které straně války se ocitnul. Ne každý měl totiž možnost volby, ne každý chtěl válku a ponižovat ty z okupované strany. Podobný pohled zpracovala Kateřina Tučková v Gertě Schnirch, Fojtová je však uchopila méně krvavě a více psychologicky. Její postavy si nechtějí za každou cenu uzmout nějaký majetek po odsunutých Němcích. Chtějí dostat šanci lépe žít a tento způsob jim přišel legitimní. Proto jim vláda tuto nabídky učinila. Dokud nebyly donuceny žít po nějakou dobu s těmito válečnými nepřáteli, ve skutečnosti však jenom zemědělci a sedláky Moje babi s dědou původem z Valašska rovněž patřili mezi tzv. novo-osídlence moravského pohraničí. Okolnosti však naštěstí byly méně dramatické než Fojtové hrdinů. Dům byl již dávno opuštěný a původní obyvatelé v něm nenechali žádný dobytek ani nábytek. Nepřišli na Moravu zbohatnout. Babi dělala v JZD v kravíně, děda byl myslivcem. Pěstovali brambory, naučili se pěstovat víno, chovali pár králíků a slepice, a v chlívku se vykrmovalo prasátko, neb maso byla vzácnost. V žádném případě to nebyla nějaká selanka. Dost těžký život s celou kupou dětí, a ne všechny mohly vystudovat víc než základní školu. Bylo potřeba živit rodinu, a ne studovat. Fojtová možná trochu více tlačí na citovou strunu, ale není se čemu divit. Získala si tak mou plnou pozornost i pochopení pro zdánlivou euforii i tíživou realitu tehdejší doby plné smutku a bezpráví na všech stranách, které se hrubě otiskly do duší lidí. Snová katarze s touhou po očištění přináší letmé doteky magického realismu. Velmi, velmi dobrý román.“... celý text
— Rihatama

Horrory No. 1 Horrory No. 1

„Ale tohle nebylo vůbec zlé. První příběh je taková pomalejší brakovka s čímsi, co bych nazval „secret gore“. Navzdory určité předvídatelnosti si zachovává prvek napětí; pokud bych měl něco vytknout (a není to malá výtka), je to přílišné zjednodušení některých částí příběhu. Stačilo by příběh víc rozepsat, dát některým postavám větší roli a trochu se porýpat i v těch věcech, které se dějí na pozadí. Středně zajímavá věc z prostředí Sanatoria smrti od pro mě doposud neznámé české autorky. Pokud mě první povídka trochu zklamala, Vnitřní světlo od známějšího autora Arthura Machena mě svým koncem po emoční stránce naprosto rozbila. Líbila by se mi i za normálních okolností, protože ladění příběhů z počátku minulého století mi atmosfericky hodně sedí. Ale zde jsem zaznamenal i skvělou práci v tom, jak je příběh vystavěný; je to typická ukázka toho, jak vystavět skořápku zdánlivě chaotických faktů a pak doplnit fantaskní pointu, která všemu dodá potřebný smysl. Obě povídky spojuje light motiv mozku a také to, že rok úmrtí druhého autora je rokem narození prvního. Někdy příběhy trochu zaskřípou, ale nestalo se tak v mých očích příliš často. Za mně docela fajn obálka, i když mi v zadní části obalu trochu chybí nějaké info o samotném svazku nebo alespoň úvodník. První číslo sešitu Horrory si v mých očích vede dobře. Fajne věc pro sběratele a horrorové fajnšmekry.“... celý text
— Morbidus

Tramín s příchutí krve Tramín s příchutí krve

„Ke knížce jsem se dostala úplně náhodou díky čtenářské výzvě a jsem za to moc ráda. Vůbec jsem i této sérii nevěděla. Knížka se četla krásně a rychle,pěkná zápletka a hlavně zajímavé prostředí (Pálavu miluju a jezdím tam už kolik let na dovolenou). Určitě budu v sérii pokračovat.“... celý text
— koki.veru

Vražedné chardonnay Vražedné chardonnay

„Pěkný příběh který pomalu plyne a čtenáře kolébá a hýčká krásou jižní Moravy. Je pravda že zápletka je hodně jednoduchá, vraha jsem odhalil hned jak jsem znal všechny postavy příběhu. Přesto jsem spokojen a kniha se mě líbila.“... celý text
— rafan65

Přejít na knížky autora