Tíživá láska

Tíživá láska https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387065/bmid_tiziva-laska-UAa-387065.jpg 3 333 90

V prvním románu Eleny Ferrante, autorky celosvětového bestselleru Geniální přítelkyně, se hlavní hrdinka Delia vrací do rodné Neapole, aby dala do pořádku záležitosti své zesnulé matky Amalie. Autorka v próze tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer, které musí ustupovat do pozadí před svými otci a bratry. Delia se po nejasné smrti matky, nalezené spoře oděné na pobřeží, snaží posbírat poslední střípky jejího života a rekonstruovat nejasné vzpomínky na své dětství. Ferrante svým románem otevírá svět symbolů, svět, v němž hlavní roli hraje hledání a nalézání – ztraceného vztahu s matkou i k sobě samé.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Prostor
Originální název:

Ľamore molesto , 1992


více info...

Přidat komentář

knihovna1
předevčírem 3 z 5

Poslechnuto na ČRo, Elenu Ferrante mám ráda. Umí vše popsat precizně, že je cítit ta jiskřivá, někdy i surová Itálie. Příběh ženy, kde za touhu po lásce se platí.

medlovice
23.04.2024 3 z 5

Náročné čtení, hodné pozornosti. Autorka důkladně popisuje věci kolem sebe, jestli je vynesený koš nebo jak si někdo vloží třešni do úst ale je tu i sexualita , první milé doteky, poznávání , nechtěné doteky. Někdy to působilo nechutně, kniha je plná násilí , trpění. Opravdu výstižný název.


helenkan
16.04.2024 3 z 5

Silný a ne zrovna jednoduchý příběh, který vyžadoval plné soustředění. Poslechnutá skvěle načtená audiokniha.

p.stranska
11.04.2024 5 z 5

Audiokniha, skvěle načtená Helenou Dvořákovou. Další kniha, kde nechápu tak nízké hodnocení. Je pravda, že kniha se nečte snadno, i poslech si musíte naplánovat na dobu, kdy se můžete opravdu cele soustředit na to, co
posloucháte. Ale příběh je silný, většinou ponurý, ale krásný.

KláraH.
11.04.2024 4 z 5

Výstižný název! Typická Ferrante v celé své temnosti, která dokáže bez obalu a bez příkras popsat pocity přetrvávající desítky let. Jak moc jsem ráda, že se doba mění!

Italkaaa
24.02.2024 5 z 5

Jedním slovem: nádhera!

Dela111
07.05.2023 3 z 5

Audiokniha
Tíživá láska je prvotina Eleny Ferrante a už v této knize použila svůj oblíbený koktejl námětů - Neapol, napjaté partnerské a rodinné vztahy a především ženské osudy.
Hlavní hrdinka Delia se vrací do Neapole na pohřeb své matky, která utonula za dosud nevyjasněných okolností. Delia prochází městem a snaží se pochopit minulost, hovoří s příbuznými i se známými rodičů. Vybavují se jí vzpomínky na nešťastné dětství plné násilí a strachu že ji matka opustí. Střídají se v ní pocity lásky i nenávisti vůči matce, snaží se pochopit jaká vlastně byla a konečně najít samu sebe, přiznat si, co ji v dětství nenávratně změnilo.
Velký prostor v příběhu dostávají popisy fyzického násilí, kterým nejchudší vrstvy neapolské společnosti běžně řeší rodinné problémy, sousedské hádky i milenecké spory. Přímo odporně působily popisy sexuálního obtěžování v hromadné dopravě.
Ze střípků vzpomínek se postupně skládá celá složitá mozaika života jedné podivné nešťastné neapolské rodiny až k silné pointě.

Tahle kniha se vůbec nečte snadno, je to temné syrové vyprávění, místy působící až surreálně. Na mě bylo té deprese a jakési stále přítomné beznaděje docela dost.
Nejsem si jistá, zda bych tohle chtěla číst, ale já jsem poslouchala mimořádně krásně načtenou audioknihu. Je to už druhá kniha této autorky, kterou jsem poslouchala v podání Heleny Dvořákové a jsem nadšená jejím příjemným hlasem a profesionálním přednesem, to je prostě radost poslouchat.

lososnapouti
10.04.2023 4 z 5

Tíživá láska mě po celou dobu čtení opravdu tížila na srdci. Elena Ferrante dodává ve velmi útlé knize hutný náhled do mysli ženy, která přišla o matku.

Děj se odehrává během pouhých pár dní. Podstatnou část tvoří vzpomínky, rozhodně se nedá říct, že bychom sledovali každý hrdinčin nádech. Je to ale rozhodně kniha introspektivní, do hloubky se zabývá zejména právě hrdinkou a vztahem s její matkou.

Hlavní hrdinka je briskní a její vyprávění velmi poutavé. Mám pocit, jakoby skládala mozaiku, která se vám v podstatě pořád zase rozpadá, a vytváří nové, ještě nikdy neviděné obrazy.

Knihu doporučuji všem, kteří hledají introspektivní příběhy, přesvědčivě vylíčenou italskou atmosféru, nekonvenční pohledy na věc a propracované dílo.

Zuna1990
29.03.2023 3 z 5

Zraňujúca láska je moja prvotina od slávnej autorky Neapolskej ságy. Zo začiatku som sa strácala v jednotlivých rovinách, veľmi som hlavnej hrdinke nerozumela a bojovala som s tým, že knihu nedočítam. Po polovici sa to ale to zlomilo a nakoniec som veľmi spokojná.
Hlavná postava Delia analyzuje svoj zložitý vzťah so svojou matkou Améliou. Hlavná hrdinka sa po matkinej smrti snaží rekonštruovať nejasné spomienky z detstva, rozpliesť zložité rodinné vzťahy a zmieriť sa so svojou minulosťou. Smrť matky je záhadou, nie je totiž jasné, či išlo o nešťastnú náhodu, samovraždu alebo cudzie zavinenie.
Delia sa vracia do rodnej Neapola, aby vypratala matkin byt. Prechádza známymi miestami, ktoré v nej prebúdzajú spomienky na minulosť, na dobu, keď ako dievčatko pozorovalo záhadný a nepochopiteľný svet dospelých. Reálne zážitky jej vtedy splývali s predstavami vyvolanými bujnou detskou fantáziou. Aj teraz, po mnohých rokoch, nedokáže úplne ostro rozoznať hranicu medzi skutočnosťou a snom, medzi tým, čo sa naozaj stalo a čo sa mohlo stať. Dalia si postupne začína skladať, čo bolo príčinou a čo následkom, čo spôsobilo, že až do poslednej chvíľa nedokázala svojej matke porozumieť. Až vďaka tejto neplánovanej ceste do minulosti aj vlastného podvedomia dokáže prijať, čo si roky odmietala pripustiť. A môže sa konečne zmieriť sama so sebou.

veriszv
20.02.2023 3 z 5

Vztah matky a dcery, ujasňování vlastní identity, trýzněná ženská duše, noření se do dětské paměti…
S těmito všemi tématy se v útlé novele potkáme. Celé je to odvyprávěno velice syrově a nebylo to lehké čtení.
Hlavně bylo pro mě těžké se vůbec začíst, protože Ferrante má osobitý styl, který se přiznám, mi úplně nesedí, o čemž jsem se přesvědčila už v Prolhaném životě dospělých.
Pasáže o vztahu k zemřelé matce mi trochu připomínaly Osiřelce od Miry Marcinów. Ale Osiřelec byl za mě lepší.
No, zkrátka nadšená nejsem, ale špatné to nebylo.

Vakalik
04.12.2022 3 z 5

O hloubce vztahu matky a dcery. Občas rozsáhlé pasáže bez děje, ale to k psychologickému dílu patří.

memphisz
04.06.2022 3 z 5

Novela o vypořádání se se ztrátou. Delia se po smrti své matky snaží vyrovnat s jejím odchodem, což Ferrante balí do pátrání po podivných okolnostech její smrti. Delia se ovšem na své cestě za odpověďmi ve skutečnosti snaží pochopit, kým její matka byla a proč se chovala, jak se chovala. Delia se tedy vyrovnává nejen se smrtí matky, ale také s traumaty ze svého dětství v nefunkční násilné a machistické rodině. Postupně poznává, že její matka byla nezávislá žena s vlastními sny, touhami a bolestmi. Prožitky z minulosti tím dostávají úplně nový význam a Delia se po smrti přiblíží své matce Amalii tak, jak by za jejího života nedokázala.

JancaMia
25.05.2022 4 z 5

Silný roman o ženách, matce a dceru které se k sobě snažili najít cestu, určitá syrovost nebyla na škodu.

Péťa1950
05.12.2021 3 z 5

Knihu jsem několikrát odložila. Vzpomínky na dětství proložené bez přechodu skutečností, neuspořádané vzpomínky. Vše v mysli Delii hledající vztah matky k ní a naopak. Říkala jsem si, že vše musí mít nějaké jasné rozuzlení, tak jsem se ke knize zase vrátila. Poslední asi pětina knihy vše vysvětlila. Víc nebudu psát, příčinu zmatku ve vzpomínkách hlavní hrdinky jsem neodhadla. Víc neprozradím. Autorku jsem neznala, zkusím další knihy, pokud budou v knihovně.

Ctucomamrada
16.11.2021 5 z 5

O silných ženách, které jsou často nuceny mlčet. O nebojácných ženách, které jsou nuceny ustupovat a klopit uši. O poutech mezi matkami a dcerami, která jsou pevnější než se na první pohled zdají být. Silná to kniha.

Margherita_N
27.09.2021 4 z 5

Tíživá Elena... Víc než v jiných knihách jde Ferrante na dřeň hlavní hrdinky, která zmítaná nevyrovnanou psychikou koná nesmyslné věci a motá se mezi muži a komplikovaným vztahem k matce. V něm občas převáží fyzický nebo psychický odpor, občas vytryskne trocha lásky. Expresi tentokrát Ferrante podpořila i tekoucími nejrůznějšími tělesnými šťávami... Hlavní hrdinka Delia je pětačtyřicetiletá žena pátrající po minulosti mrtvé matky, jenže sotva přijede do Neapole a otevře dveře matčina bytu, zamotá se do vlastních smyšlenek o příběhu matky a jejího milence, pak se tam ještě objeví jeho syn, s nímž zažila Delia nějaké to dětské traumátko, ale možná si to taky vymyslela, občas jsem nedokázala úplně odlišit "realitu" a hrdinčino horečnaté fantazírování. Pak tam taky proběhne podivná honička, kterou odstartuje Deliina návštěva obchodu se spodním prádlem, kam chce kdovíproč vrátit kalhotky, který našla u matky na podlaze. (Varování: spodní prádlo a menstruace jsou významnými hráči tohohle románu.) Je to ale opět mistrovsky napsané, spisovatelsky se tomu fakt nedá vytknout nic. A i když je Delia malinko bláznivá, je tak opravdová, že umí sáhnout až na dno duše.

freejazz
24.09.2021 4 z 5

k identite autora/autorky – asi by žiadny chlap nedokázal tak rozpitvávať úplne prehliadnuteľné detaily života ženy a vzťahu ženy – dcéry k žene – matke.
ak je to skica k nasledujúcej ságe (niektoré momenty a obrazy tomu nasvedčujú), potom je to skica geniálna, ktorá má svoju hodnotu. bravúrne napísané (navyše dobre preložené). možno len to vyústenie nebolo dostatočne vygradované a tak celý príbeh odchádza do stratena.
čitateľné je to prudko, hoci mne to chvíľami pripadalo ako variácie na známu tému (ságu už som zvládol:)

Tilte
23.09.2021 3 z 5

mozna pripravna skica na genialni sagu? nicmoc

Anna 13
06.06.2021 2 z 5

Nedokázala jsem ji uchopit...

Ze začátku jsem se opravdu snažila. Dala jsem paní Ferrante třetí šanci mě oslovit. Bohužel jsem stejně frustrovaná jako u dřívějších pokusů nechat se okouzlit její literaturou.
Rozuměla jsem tomu, co tato tíživá kniha sděluje. Dokonce jsem se do toho místy až nezdravě vciťovala a vracela se z procitnutí jejích vystavěných scén silně znechucená.
Přesto mi Elena Ferrante nerozdrásala duši. Sama nevím proč, když je pro mě téma velmi osobní. Slova mnou proplouvala, ale nic ve mně nerozbouřila.

Autorka působila často rozvláčně, svými sáhodlouhými popisy nudila. Nepodstatnými nezáživnými souvětími zaplnila někdy i tři strany za sebou.
Nedokážu říci, co přesně na ní svět vidí. Co oceňuje, pro co ji vyzdvihuje a staví na piedestal.
Přála bych si tu fascinaci také cítit.
Ale pro mě je čtení jejích knih většinou jen nudné a značně neharmonické. Myšlenky mi utíkají jinam, i když mé oči stále brázdí její řádky...

Možná musím k jejím textům dospět. Možná časem propadnu této Italce, která rozvášnila svět.
Možná taky ne. A bude to v pořádku. Snad.

"Říct znamená spoutat ztracené časy a prostory."

pavlina0716
25.02.2021 3 z 5

Těžko uchopitelná, extrémně expresionistická kniha. Přečetla jsem od Eleny Ferante skoro všechny knihy, ale tato je skutečně velmi těžká. Pro čtenáře, který tuto knihu od Ferante zvolí pro četbu jako první, věřím, že může být problém pokračovat ve čtení jejich dalších knih.