Ztráta, která nepřebolí

recenze

Beze svědků (2019) / a.k
Ztráta, která nepřebolí
Před deseti lety se Laurel zhroutil celý svět. Měla manžela a tři děti a ani si neuvědomovala, jaké má štěstí. Pak jednoho květnového dne odešla nejmladší, patnáctiletá dcera Ellie do knihovny. Tam už ale nedorazila a domů se nikdy nevrátila. Laurel podnikla vše, co bylo v jejích silách, aby Ellie našla. Bez výsledku. Oficiální pátrání po dceři bohužel postupně opadávalo a policie zmizení uzavřela se závěrem, že Ellie utekla z domu. Tomu ale Laurel nikdy neuvěřila. Ellie byla nadaná a bezproblémová holka, po uši zamilovaná do svého nového přítele, učitelé očekávali výborné výsledky jejích nastávajících závěrečných zkoušek. Neměla důvod k útěku.

Po deseti letech policie náhle Laurel kontaktuje. Závěr je tragický. Ellie je mrtvá. Co se ale přesně stalo, se nikdy nedozví.

Laurel si může sama v sobě uzavřít nešťastnou událost a posunout se v životě dál. Doposud jakoby ani nežila. S manželem se rozešla a vztah se svými dospělými dětmi má chladný. Sama neví, jak se životem naložit.

Osud ji přivál do cesty charismatického Floyda. Sympatie jsou oboustranné a jejich vztah se velmi rychle posouvá k něčemu vážnějšímu. Když jí Floyd představí svou malou dcerku Poppy, šokovaná Laurel v ní vidí svou dávno zmizelou Ellie.

Knih s tématem zmizení dítěte je celá řada. Proto jsem byla moc zvědavá, zda-li a čím se bude tato lišit. Musím říct, že autorka předložila velmi sugestivní příběh, který nepostrádá napětí ani okamžiky, které vás vnitřně zasáhnou. Kniha je dobře napsaná, má velmi rychlé tempo a vzbuzuje zvědavost po podrobnostech. Chceme pochopit okolnosti zmizení a není nám lhostejné, co se s Ellie stalo.

Příběh je rozdělený do dvou dějových linek v odstupu deseti let, které se vzájemně střídají.

V té současné prožíváme utrpení Laurel, která nám otevírá dveře do svého zhrouceného světa. Smutek a trýzeň zoufalé matky, která ztratila dceru, jsou skutečné a cítíme s ní její bolest. Beznaděj je skoro hmatatelná. Ani okamžikem, kdy přijde zdrcující zpráva o smrti dcery, nekončí její trápení. Když se ohlédne zpět, začnou ji sužovat výčitky. A to nejen ve vztahu k mrtvé Ellie, ale i k ostatním členům rodiny, pro které v den dceřina zmizení přestala fungovat jako manželka i matka. Rodinné vazby byly přetrhány a Laurel netuší, zda-li se dají ještě slepit. Sebedůvěru, kterou pomalu získává díky Floydovi, hatí jeho dcerka Poppy. Vidí v ní svou ztracenou Ellie. Je pro ni až surrealistickým zjevením a bolí ji, jak moc jí připomíná živou Ellie, když byla malá.

Čím se prokousává čtenář hlouběji do příběhu, tím se stupňuje touha zjistit, co se s Ellie stalo. Autorka zpočátku odkrývá pouze maličkosti. Detaily celé záhady se začnou rozplétat až za půlkou knihy ve druhé dějové lince, která se věnuje samotné Ellie. Až do krutých podrobností s ní prožijeme celou událost, která se jí přihodila před deseti lety. Jestli jste doposud trpěli s Lauren, čekejte, že útrap doposud nebylo dost. Co se stalo Ellie je bizarní a děsivé.

Kniha je velmi zdařilým psychologickým románem, který mohu jen doporučit. Nenabízí jen temnou záhadu okolo zmizení dospívající dívky, ale i podrobnou sondu do psychologie hlavních postav. A věřte, že pokud se vám bude zdát konečně zápletka zřejmá, nic to neubírá na síle celého příběhu. Důležité jsou zde emoce, kterých je tato kniha plná.

Komentáře (0)

kniha Beze svědků recenze