Ztráta, která nepřebolí

recenze

Před deseti lety se Laurel zhroutil celý svět. Měla manžela a tři děti a ani si neuvědomovala, jaké má štěstí. Pak jednoho květnového dne odešla nejmladší, patnáctiletá dcera Ellie do knihovny. Tam už ale nedorazila a domů se nikdy nevrátila. Laurel podnikla vše, co bylo v jejích silách, aby Ellie našla. Bez výsledku. Oficiální pátrání po dceři bohužel postupně opadávalo a policie zmizení uzavřela se závěrem, že Ellie utekla z domu. Tomu ale Laurel nikdy neuvěřila. Ellie byla nadaná a bezproblémová holka, po uši zamilovaná do svého nového přítele, učitelé očekávali výborné výsledky jejích nastávajících závěrečných zkoušek. Neměla důvod k útěku.

Po deseti letech policie náhle Laurel kontaktuje. Závěr je tragický. Ellie je mrtvá. Co se ale přesně stalo, se nikdy nedozví.

Laurel si může sama v sobě uzavřít nešťastnou událost a posunout se v životě dál. Doposud jakoby ani nežila. S manželem se rozešla a vztah se svými dospělými dětmi má chladný. Sama neví, jak se životem naložit.

Osud ji přivál do cesty charismatického Floyda. Sympatie jsou oboustranné a jejich vztah se velmi rychle posouvá k něčemu vážnějšímu. Když jí Floyd představí svou malou dcerku Poppy, šokovaná Laurel v ní vidí svou dávno zmizelou Ellie.

Knih s tématem zmizení dítěte je celá řada. Proto jsem byla moc zvědavá, zda-li a čím se bude tato lišit. Musím říct, že autorka předložila velmi sugestivní příběh, který nepostrádá napětí ani okamžiky, které vás vnitřně zasáhnou. Kniha je dobře napsaná, má velmi rychlé tempo a vzbuzuje zvědavost po podrobnostech. Chceme pochopit okolnosti zmizení a není nám lhostejné, co se s Ellie stalo.

Příběh je rozdělený do dvou dějových linek v odstupu deseti let, které se vzájemně střídají.

V té současné prožíváme utrpení Laurel, která nám otevírá dveře do svého zhrouceného světa. Smutek a trýzeň zoufalé matky, která ztratila dceru, jsou skutečné a cítíme s ní její bolest. Beznaděj je skoro hmatatelná. Ani okamžikem, kdy přijde zdrcující zpráva o smrti dcery, nekončí její trápení. Když se ohlédne zpět, začnou ji sužovat výčitky. A to nejen ve vztahu k mrtvé Ellie, ale i k ostatním členům rodiny, pro které v den dceřina zmizení přestala fungovat jako manželka i matka. Rodinné vazby byly přetrhány a Laurel netuší, zda-li se dají ještě slepit. Sebedůvěru, kterou pomalu získává díky Floydovi, hatí jeho dcerka Poppy. Vidí v ní svou ztracenou Ellie. Je pro ni až surrealistickým zjevením a bolí ji, jak moc jí připomíná živou Ellie, když byla malá.

Čím se prokousává čtenář hlouběji do příběhu, tím se stupňuje touha zjistit, co se s Ellie stalo. Autorka zpočátku odkrývá pouze maličkosti. Detaily celé záhady se začnou rozplétat až za půlkou knihy ve druhé dějové lince, která se věnuje samotné Ellie. Až do krutých podrobností s ní prožijeme celou událost, která se jí přihodila před deseti lety. Jestli jste doposud trpěli s Lauren, čekejte, že útrap doposud nebylo dost. Co se stalo Ellie je bizarní a děsivé.

Kniha je velmi zdařilým psychologickým románem, který mohu jen doporučit. Nenabízí jen temnou záhadu okolo zmizení dospívající dívky, ale i podrobnou sondu do psychologie hlavních postav. A věřte, že pokud se vám bude zdát konečně zápletka zřejmá, nic to neubírá na síle celého příběhu. Důležité jsou zde emoce, kterých je tato kniha plná.

Deset let čeká Laurel Macková na odpověď, co se stalo s její zmizelou dcerou Ellie. Milovanou, obdivovanou a bezproblémovou. Jednoho dne odešla do knihovny a od té doby ji nikdo neviděl. Pátrání vyšumělo do ztracena, nenašla se je... více

Komentáře (0)