Zločin nebo past

recenze

Pokud mé recenze sledujete, jistě víte, že mám rád především knihy, které jsou alespoň částečně historicky zaměřeny. Rovněž patřím spíše k těm čtenářům, které zaujmou detektivní příběhy než romány. A v neposlední řadě jsem příznivcem české literatury. V tomto směru rád zkouším nové výzvy, takže tentokrát jsem sáhl po pro mě zatím neznámém autorovi Otomaru Dvořákovi a jeho knize Zločin štábního strážmistra. Myslím, že tato kniha splňuje vše, co mám rád. A zároveň je důkazem toho, že někdy se skutečně vyplatí zkusit něco nového (teď mám na mysli pro mě neznámého českého autora), protože tak můžete nečekaně objevit dobrý příběh.

Co mě na vyprávění bavilo nejvíce? Překvapivě pátrání v minulosti. Autor před vás předloží příběh, ve kterém budete s hlavními hrdiny pátrat po tom, co se skutečně stalo v době německé okupace. Český četník Eduard Ševčík měl tehdy spáchat zločin, za který byl po válce odsouzen k doživotí. To je jeden z nejhorších trestů, který vůbec může být uložen. Jenže jak to tehdy bylo? Existují domněnky, že snad šlo o dobře promyšlenou past... Více se k samotnému obsahu raději vyjadřovat nebudu, abych neprozradil příliš, ale právě tato zápletka samozřejmě zvyšuje čtivost vyprávění, protože vás autor nenápadně postrkává k tomu, abyste dočetli až do samotného konce - chcete totiž vědět, jak tohle dopadne! A ano, funguje to, i pro mě to byl hlavní hnací motor, jenž mě popoháněl vpřed! Příběh je dobře vystavěn a není nijak rozsáhlý - počet okolo dvou set stran je myslím pro většinu čtenářů ideální. Vykreslení postav je rovněž dobré, v tomto směru nemám co vytknout. V neposlední řadě bych se rád vyjádřil i k obálce, což obvykle nedělám, protože se držím hesla nesuď knihu podle obalu. Takhle se mi ale líbila hned na první pohled - myslím, že dokonale vystihuje heslo: méně je někdy více (nic přeplácaného, ale dobře vystihuje obsah).

Ačkoli Otomar Dvořák na svém kontě už má pěknou řádku knih, já jsem na něj skutečně narazil až nyní, za což děkuji nakladatelství MOBA. Už vybírám, do jaké jeho další knihy se pustím dál, což je největším důkazem toho, že s příběhem štábního strážmistra jsem byl opravdu spokojen.

Komentáře (0)