Vídeňský sen

recenze

Vídeňský sen (2020) / lada.ladislav
Vídeňský sen
Už to možná bude znít jako klišé, ale na další pokračování série Křišťálový klíč od Vlastimila Vondrušky jsem se moc těšil. Přece jen mě dokázal prvním dílem Falknovská huť na svou další ságu hodně nalákat. Uteklo to jako voda a já mám v ruce druhý díl: Vídeňský sen. Původně jsem si chtěl nechat toto vyprávění na letní dovolenou, protože o to více bych se na ni těšil. Ale asi tušíte, jak to dopadlo. Nevydržel jsem. A do dalšího sklenářského příběhu jsem se pustil hned, jakmile mi kniha dorazila. Navíc jsem s ní strávil pouhé dva večery - tak čtivě je napsaná! Co myslíte, jak se mi pokračování série líbilo?

Tohle je opět jedna z těch knih, u které se moc nedá mluvit o ději. Dějově je totiž velmi bohatá a je těžké posoudit, co prozradit mohu a co raději ne. Osudy rodiny Heřmanů si prostě musíte přečíst (a prožít) sami. Už teď (po přečtení dvou dílů) však mohu říct, že tato série je vhodným kompromisem pro ty, kteří mají rádi beletrii, ale po historických knihách nesáhnou příliš často. V takovém případě totiž určitě neoceníte autorovy epopeje (Husitská, Přemyslovská), které jsou mnohem více postaveny na historických základech. V příběhu o Falknovské huti samozřejmě je historické pozadí, ale to zpracování je románové, velmi čtivé. A ačkoli zde jde hlavně o osudy postav, nevystupuje jich v této sérii ani tak velké množství, což bylo autorovi v některých jeho předešlých dílech také často vytýkáno. Nicméně kdybyste přece jen měli pocit, že je na vás postav už hodně (já ho ale neměl a s většinou z nich jsem se okamžitě dokázal sžít), tak ke konci knížky nechybí rodokmen, který vám veškeré vztahy mezi postavami objasní na první pohled.

Dalším pozitivem je rozsah knihy. Líbí se mi, že druhý díl má prakticky stejný počet stránek jako ten první. Autor se tedy věnuje každému příběhu stejnou měrou a nic zbytečně neprotahuje. Navíc čtyři sta padesát stránek - to je prostě tak akorát. Celkově mohu říct, že oba díly mají stejnou úroveň. Příběh je čtivý, nechybí napínavější okamžiky (koneckonců na to jsme my, pravidelní čtenáři, u pana Vondrušky už zvyklí), nenarazil jsem snad na žádné hluché místo. Osudy rodiny Heřmanů jsou opět pěkně barvité a dočkáte se sporů, které čtenáře okamžitě vtáhnou do děje. Zkrátka zpracování je tentokrát opravdu beletristické (napomáhá tomu i fakt, že rod Heřmanů pochází z autorovy fantazie) a velmi dobře se čte. Jak jsem už psal - mohu doporučit i těm, kteří jinak historii příliš nemilují. Věřím, že si spisovatel touto ságou zase získá další nové čtenáře. A já se už teď moc těším na třetí pokračování s názvem Jarmarečník, které by mělo vyjít už na podzim!

Komentáře (0)

kniha Vídeňský sen recenze