Trilogie Griša

recenze

Ravka byla kdysi mocná země, ale nyní je zpustošena válkami, obklopena nepřáteli a všude panuje strach. Když je regiment Aliny Starkové napaden a jejímu nejlepšímu kamarádovi hrozí smrt, odhaluje v sobě Alina skrytou sílu. Sílu, která by mohla být klíčem k osvobození rozvrácené země. Opouští tak svět, který znala, aby se stala grišou – příslušnicí mocného řádu kouzelníků, kterému vládne záhadný Temnyj. Jenže v tomhle světě nic není, jak se zdá…


Celá tahle trilogie je hodně opěvovaná ze všech stran, at už ze zahraničí nebo tady v Česku, protože už je to přeci pár let, co vyšla. Všechno to opět znovu začalo vrcholit, když autorka oznámila, že Griša bude natočená na Netflixu a tudíž všechno velké halo ohledně této série začalo znovu.
Mně se první díl opravdu líbil, seznámila jsem se s úžasným světem a ihned mě zaujala celkově celá originalita celého příběhu, nicméně jakmile přišlo na druhý díl, tak mě moje nadšení rychle opouštělo, jelikož mě děj vůbec nebavil. Neřekla bych, že druhý díl byl výplnkový, objevily se nové postavy a dostalo se i na důležité zápletky, ale prostě mě to nebavilo, připadala jsem si, jako bych četla maturitní četbu.
Kvůli velkému ohlasu na Grišu jsem měla velká očekávání, bohužel je série vůbec nenaplnila.
Alina mi byla strašně moc nesympatická už od prvního dílu a rozčilovala mě moc a Mal no toho jsem nesnášela už od první chvíle, kdy se objevil. Nějakým záhadným způsobem jsem si ale zamilovala Temnyje :D byla bych daleko víc raději, kdyby s ním Alina skončila, přestože je to hlavní záporák celé knížky :D A samozřejmě Nikolaj Lantsov byl neodolatelný, a i já jsem propadla jeho kouzlu :D nic to ale nemění na to, že mě poslední dva díly trilogie šíleně nebavily.

Komentáře (0)