Tanec na ostří nože

recenze

Zdánlivý mír je tím nejhorším možným druhem míru. A právě ten právě panuje ve světě, který jsme tam nedávno v Kronikách pozůstalých opustili. Kazi a skupinka jejích přátel, se vydává na nebezpečnou cestu do malého království, ve kterém se ukrývá více záhad a tajemství, než se na první pohled zdálo. Jenže jejich cesta není ani zdaleka jednoduchá. Nemohou nikomu věřit. Nemohou přestat být ostražití. Ale přesto musí obě tyto věci občas porušit. Občas, když jejich život visí na vlásku.

Mary E. Pearson si v Česku získala srdce již mnoha čtenářů právě Kronikami pozůstalých, trilogií plnou romantiky, dobrodružství i politických her. Zlodějský tanec na tuto trilogii volně navazuje, proto čtenářům pro začátek mohu doporučit, aby se do této knihy pustily až po přečtení předešlých dílů, aby pochopili jednotlivé historické souvislosti, některé vedlejší postavy, nebo aby si sami nevyspoilerovali děj předchozích knih.

Kazi, nebo také Desítka, jak se jí jinak v knize říká, je naprosto idylickou hrdinkou pro ty, kteří mají rádi silné hrdinky. Je pěkně drzá, odvážná a schopná bojovat až do posledního dechu. V jistých ohledech sice připomíná hrdinku předchozích dílů - Liu, ale na rozdíl od ní je mnohem osobitější.

Stejně tak si zamilujete i Jase, pokud tedy máte rádi trochu arogantnější a lstivější charakter u mužských hrdinů. Osobně mě jeho úhel pohledu bavil mnohem více než ten Kazin. Rozhodně ne kvůli jeho charakteru. Jeho dějová linka je mnohem lépe vymyšlená. A zajímavější.

Velkou práci odvedla autorka i na vedlejších postavách. Můžete si vybrat nejen z řady urozených, ale i královniných strážkyň, kterým podobně jako Kazi nechybí kus nebojácnosti.

Dějová stránka je v mnoha ohledech skutečně dobře vymyšlená. Nechybí jí nic. Pomalejší začátek s překvapivým zvratem, dobrodružství, akce a odhalení, které se prolínají s vyprávěním o minulosti daného území. Ale zatímco se autorka zaměřovala na dolaďování detailů, jedna podstatná věc jí utekla přímo před očima.
Problém téhle knihy je v její předvídatelnosti. Už od setkání hlavních hrdinů je nad slunce jasné, jaký vztah se mezi nimi utvoří. A to samé je i u postavy záporáka. Nemusíte zrovna dvakrát přemýšlet, abyste uhodli, o koho půjde.

A je to velká škoda. Ačkoliv se kniha v mnohém oproti Kronikám pozůstalých zlepšila, právě v tomhle ohledu se zhoršila.

Jestli vám sedl styl psaní autorky už u Kronik pozůstalých, s touhle knihou rozhodně nebudete mít žádný problém. Naopak! Řekla bych, že se autorčin styl mnohem více zlepšil, ačkoliv je stále trochu jednodušší a místy zbytečně protahovaný, dokázala dát většině pasáží jakousi jiskru. Cosi, co vás automaticky nutí číst dál, protože prostě musíte vědět, jak bude příběh pokračovat.

Zlodějský tanec mohu s radostí doporučit těm, kteří si v létě chtějí rozečíst trochu romantičtější fantasy. Ačkoliv má kniha své chyby, rozhodně se nejedná o nic zásadního, pokud nebudete mít zbytečně velká očekávání. A jsem si jistá, že vás nezklame!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

Komentáře (0)