Středověk neskončil

recenze

Pach krve (2019) / Jarin.zvon
Pach krve

Na první pohled tento název díla působí téměř jako název nějakého thrilleru, ale v tomto případě se jedná o historický román z doby středověku od Mistra slova pana Františka Niedla. Nevím to určitě, ale osobně mám vnitřní pocit, že tento román uzavírá historickou ságu z doby kralování českého krále Jana Lucemburského, který byl též zván Slepý a k naší historii neodmyslitelně patří.
Pokaždé, když čtu historické romány, přijde na mysl latinská fráze: Historia magistra vitae. A pokaždé si přeji, kéž bychom se vždy poučili z minulosti a nedovolili opakovat chyby, které vedly k útrapám lidí. Nejinak tomu bylo i při čtení tohoto románu.
Vzpomínám si, že když jsem byl malý chlapec, chtěl jsem být rytířem a barvitě jsem si představoval, jaké by to bylo, kdybych se jednou rytířem skutečně stal. Jak jsem rostl, už jsem po tom být rytířem netoužil. Teď jsem si ale vychutnal příběh o rytířích Wolframovi a Benešovi, který mě doslova chytl. Samozřejmě také další postavy vystupující v knize byly zajímavě vykresleny. Nejen postavy, ale také prostředí.
Není lehké recenzovat dílo tak skvělého autora, jakým František Niedl je. Já k panu spisovateli přistupuji s pokorou. Jsme prakticky vrstevníci. Zatímco já oslavil již své 71. narozeniny a žádné velké dílo kromě pěti synů jsem nevytvořil, pan Niedl letos na jaře oslavil 70 let svého života. Přeji mu pevné zdravíčko a chuť a elán do další tvorby, aby nás příznivce svých historických románů ještě zásoboval dalšími tituly.
Můj obdiv k panu Niedlovi je o to větší, že se jedná o člověka technicky zaměřeného a přitom je tak úspěšný v oblasti humanitní – dějepis, literatura.
Jak lze zjistit z internetových zdrojů, pan František Niedl vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Prošel profesemi elektromontér, obsluha vodní elektrárny, obsluha rozvodny, byl učitelem v autoškole a byl majitelem cestovní kanceláře. Respekt před tímto skvělým mužem, který je charakteristický krásným stylem psaní a také je evidentní, že velmi dobře zná dějinné okolnosti!
Mě jako určité poselství z této knihy zaujalo to, že stejně jako dnes mocní lidé tahali za nitky s cílem získat pro sebe ještě více a více, aniž by to potřebovali. Věčnou nenasytnost mocných sám osobně pokládám za problém dnešní doby a také příčinu různých krizí – finančních, hospodářských. V tomto se bohužel historie opakuje, protože bohatí a mocní lidé těžko nachází dno.
Knihu jsem přečetl „dvěma dechy“. Strávil jsem s ní dva dny. Rád bych si dovolil apelovat na pana Niedla, aby nás potěšil další historickou sérií knih. Jsem přesvědčen o tom, že koho zajímá historie a historické romány, přijde si u tohoto autora na své. Nechybí napětí, vyvrcholení, chvíle překvapení …
Pro ukázku stylu psaní pana Niedla ukončuji svoji recenzi citátem z knihy, který mě zaujal a dávám plný počet hvězdiček, protože moje spokojenost s knihou je maximální:
„Ne, na to nikdy nepřistoupím!“ Eliška, bez ohledu na svůj pokročilý stav těhotenství, vyskočila od stolu tak energicky, až se za ní křeslo převrátilo na zem, a přecházela po malé hodovní komnatě jako divoká lvice. „To se mám smířit s tím, že tu bude vládnout ten licoměrník Jindřich z Lipé s tou svou děvkou Eliškou Rejčkou?“ „Nic takového se nestane. A šetři své síly, milá dcero,“ pokáral ji Petr z Aspeltu. „Tvojí hlavní starostí je teď přivést na svět zdravého potomka. A dá-li Bůh, snad i dědice trůnu.“ „Tím chceš říct,“ zvýšila Eliška ještě víc svůj hlas, „že jako žena se hodím tak akorát k plození dětí?“ „Pokud vím,“ poznamenal Balduin, „náš dobrotivý Bůh ve své nekonečné moudrosti toto poslání přisoudil právě ženám. Muž je povinen svoji rodinu zaopatřit a bránit ji, třeba i s mečem v ruce. Žena se stará o domácnost a rodí děti. Nevím, co bys na tom chtěla měnit, Eliško. Žena nemůže táhnout do boje, to musí dělat muž. Ale pokud by ho Bůh obdařil ještě schopností rodit děti, pak by snad ani nebylo žen zapotřebí.“ „Jenže já jsem žena z rodu Přemyslovců a jsem tomuto rodu povinována, abych nesla jejich dědictví. Přemyslovci byli bojovníci a nikdy se nevzdávali.“ „Někdy i ke škodě jich samých,“ poznamenal Petr z Aspeltu.“

Komentáře (1)

Přidat komentář

Barbara182
07.10.2020

Také mám knihy pana Niedla moc ráda a neskutečně ho obdivuji - kromě historických románů píše i skvělé detektivky ze současnosti, zkrátka renesanční a velice sympatický člověk :-)
Jinak "Pach krve" je šestým pokračováním série a navazují na něj ještě další dva díly, z nichž poslední by měl vyjít letos na konci listopadu :-) Celou sérii vřele doporučuji, stejně jako moji úplně první, kterou jsem od pana Niedla četla, s názvem Čtvrtý králův pes - to je moje srdcovka, na níž nedám dopustit :-)