Spát v moři hvězd, kniha II aneb Ta pravá jízda teprve začíná

recenze

Jaký máte názor na knihu, kterou u nás rozdělí na dvě části, přestože v zahraničí je to jeden kus?

Osobně to docela chápu, kniha by měla 1000 stran, ale už mám takové taky doma. Na druhou stranu naštěstí vyšla druhá část docela brzy po první, takže mi to zase tak nevadí.

Zápory: Vidíte to hodnocení? Takže se moc o záporech bavit nebudeme. Jen bych chtěla poznamenat, že první půlka prvního dílu se mi moc nelíbila. Bylo to prostě tím, že to byl třísetstránkový úvod. Což mi úplně nedošlo, když jsem jí četla. Teď už tomu rozumím a uznávám, že se někde se světem seznámit musíme.

Klady: Tahle kniha byla prostě famózní. Byla jsem úplně uchvácená. Celá tahle část byla plná akce a měla náboj, který mi u první trochu chyběl. Falconi je naprosto boží a jeho počínání také. Kira a to, kam se její vývoj posunul, to byla paráda. Celá posádka byla moc fajn. Osobně je můj favorit lodní mozek Gregorovič. Trochu mi tím svým humorem připomenul můj oblíbený seriál Červený trpaslík. Konec knihy mě překvapil, něco takového jsem vůbec nečekala. Přesto můžu říct, že se mi líbil, ikdyž bych pro Kiru vybrala raději jiný osud. A musím uznat, že pro autora je takovýhle konec typický. Něco podobného máme i u Eragona.
Moc se mi líbil dovětek a poděkování. Navíc mi tam autor potvrdil domněnku, kterou jsem získala už u prvního dílu. Nedokážete si představit tu radost, když se vám potvrdí teorie přímo u autora.

Obálka a grafika: Nádhera a zase nádhera. Obálka působí jednoduše, ale ty barvy… prostě krása. A kniha byla krásná i uvnitř.

Verdikt: Je to jasné, miluju to. Do budoucna si nejspíš Spát v moři hvězd najde místo v mojí knihovničce. Hlásím 5/5.

Strhující závěr epické vesmírné ságy od autora bestsellerové série Odkaz Dračích jezdců. Xenobioložka Kira Navárezová na průzkumné misi objevila mimozemský organismus a celý život se jí obrátil vzhůru nohama. Měkké ostří – jak ... více

Komentáře (0)