Sama sebou – osobitá Luisa Clarková potřetí

recenze

Sama sebou (2018) 5 z 5 / _Michelle_
Sama sebou

V románu Sama sebou, od zkušené autorky JoJo Moyes, se opět potkáváme s nezaměnitelnou Luisou Elizabeth Clarkovou, která dokáže oživit nejeden všední den. Celý příběh začíná na letišti. Lou odlétá do nikdy nespícího New Yorku, místa snů, nadějí a neomezených možností. Pohledný přítel Sam s Lizzy necestuje. Zůstává ve své domovině, živí se i nadále jako záchranář, ve volném čase pracuje na stavbě domu a těší se, že se s Lou v rámci návštěvy brzy uvidí, a že plánovaný rok v New Yorku uteče jako voda.
Bydlení i zaměstnavatele má Luisa v honosném domě Lavery nacházejícím se ve čtvrti bohatých a úspěšných lidí. Místo asistentky (společnice) bohaté a nápadně krásné paní Gopnikové zajistil Louise kamarád Nathan, jenž je jediným člověkem, kterého Lou v době svého příjezdu zná. V domě Lavery na Lou čeká malý pokojík pro personál a společná kuchyňka s Nathanem a nedůtklivou hospodyní Ilarií. Srdcem celého domu je přátelský vrátný Ashok, který zná všechny obyvatele, každému ochotně pomůže a s radostí zapřede alespoň krátký hovor. Sympatického Ashoka si Lou rychle oblíbila, stejně jako jeho ženu Meenu, jež neúnavně bojuje za zachování knihovny, která je jedním z mála útočišť pro chudší část obyvatelstva.
Pobyt v New Yorku Luise zpříjemňují vzpomínky na Willa, především pak na jeho povzbudivé a motivační věty. Kupříkladu, že se nemá uzavírat před novýma zkušenostma. Lou má možnost prostřednictvím dopisů psaných Willovou rukou kráčet v jeho stopách. Jeho matka totiž uchovala korespondenci z dob Willova pracovního pobytu v New Yorku a tyto dopisy poskytla Louise, aby pro ni nové prostředí nebylo tak cizí.
Jaké je vlastně prostředí, do kterého se Louisa dostala? Vše je plné luxusu a systém zavedený v prostorném bytě je zaměřen na péči o jeho majitele. Do bytu docházejí lidé, kteří pečují o pořádek, pokojové rostliny, rozlehlý balkon, lidé dovážející čerstvé potraviny, osobní trenér, atp. Pan Leonard Gopnik je úspěšný obchodník, který je přesvědčen o tom, že každý a vše má svou cenu. V práci tráví většinu svého času. Na společenských akcích ho tedy mnohdy musí zastoupit jeho v pořadí druhá manželka, kterou je Agnes Gopniková. Agnes je krásná imigrantka, která pochází z Krakova a je zhruba v Luisině věku. Do společnosti žen úspěšných mužů však nezapadá a oblíbenosti se tedy i nadále těší první žena pana Gopnika, a to Kathryn, jejíž přítomnost na akcích je v diáři vždy pečlivě vyznačena fialovou barvou, a proto se jí mezi personálem přezdívá „Fialová hrozba“. O rozruch v klidném a opečovávaném bytě manželů Agnes a Leonarda se čas od času postará Tabitha, dcera pana Gopnika z prvního manželství. Tabitha z celého srdce nesnáší Agnes, což dává patřičně najevo. Tichou podporu jí vyjadřuje hospodyně Ilarie, která pro pana Gopnika pracuje od nepaměti a novou paní nemá v lásce. Do těchto poměrů je Lou vhozena a jejím úkolem není nic menšího, než podporovat Agnes, starat se o její komfort, duševní pohodu, být jí nablízku a zpříjemňovat čas. Vzhledem k náladovosti, vrtochům a určité míře povýšenosti, se nejedná o snadný úkol. Pokud však vůbec někdo může obstát, pak je to právě Lou, která má mírnou povahu a velkou dávku pochopení.
Odloučení od Sama je náročnější, než Lou původně předpokládala. Sam nemá zálibu v psaní podrobných dopisů, a ani telefonáty nejsou tak sdílné, jak Louisa doufala. Krátká návštěva rovněž za moc nestojí, a tak ve vztahu Lou a Sama vznikají trhliny. Odcizení a neshody na sebe nenechají dlouho čekat. Nepříznivou situaci ještě více komplikuje Samova nová krásná pracovní parťačka Katie, která mu všemožně nadbíhá, aniž by si toho on sám včas všiml. V životě Lou se také zcela náhodou objeví nový muž. Je jím Josh Ryan, s nímž se seznámila na „Žlutém plese“, na kterém dělala doprovod Agnes. Josh je ambiciózní muž, který touží po pracovních úspěších a životě v bohatství. Jeho fyzická podoba s Willem je nepřehlédnutelná, což Lou samozřejmě přiláká do jeho blízkosti.
Volný čas Lou s radostí tráví v obchodě „Retro a vintage oděvy“, který provozuje Lydia se svou sestrou Angelikou. Tyto obchodnice se stanou jejími dlouhodobými přítelkyněmi. Dobré i špatné zprávy z domova ve Stortfoldu si Louisu vždy najdou, a tak ani za oceánem neztrácí kontakt se svou rodinou.
Práce má Louisa stále poměrně hodně a pracovní doba bohužel není pevně stanovena. Když si Agnes usmyslí, musí být Lou připravena být její přítelkyní. Lou však velice brzy zjistí, že je to dost nerovné přátelství a Agnes její případné osobní potřeby zajímají jen pramálo. Navíc se začne ukazovat, že Agnes střeží tajemství, které se nesmí její manžel, ani jeho okolí za žádnou cenu dovědět. Lou se tedy snaží řídit heslem, které zajistilo řidiči Garrymu možnost celoživotně pracovat pro boháče, a to: „Nic nevidět, nic neslyšet a nic si nepamatovat“.
Za loajalitu a poctivou práci však Louisu nečeká odměna, ale nelítostný a ponižující vyhazov. Musí řešit, kde složí hlavu a co si počne dál. V tomto těžkém čase ji podpoří nejen kamarád Nathan, ale i hospodyně Ilarie. Dlouhodobější útočiště nakonec Louisa nalezne na nejméně pravděpodobném místě, v blízkosti navenek mnohdy nerudné staré paní De Wittové a jejího uštěkaného psa Deana Martina. Ukáže se, že paní De Wittová a Lou toho pro sebe mohou navzájem mnoho udělat a to je sblíží natolik, že se z nich stanou opravdové přítelkyně.
Jak to dopadne se vztahem Lou a Sama? Jaké tajemství skrývá bohatá panička Agnes? Podaří se Louise najít práci, pro kterou byla zrozena a najít sama sebe? Dokáže Lou Clarková naplnit Willovo přání a žít odvážně? To vše prozradí krásně napsaná kniha Sama sebou.
Příběh se četl naprosto báječně. Upoutal mou pozornost příjemnými jazykovými prostředky, což je u paní Jojo Moyes zaběhnutým vysokým standardem. Měla jsem pocit, že se svou nejlepší kamarádkou objevuji New York. Ani chvíli jsem se nenudila, což považuji při četbě za zcela zásadní. Děj byl pestrý a o překvapení nebyla nouze. Užila jsem si každou stránku a extravagantnímu oblečení slečny Lou Clarkové budu vždycky fandit. Závěr knihy mě potěšil a odkládala jsem ji s příjemným pocitem v duši a úsměvem na rtech.

Komentáře (0)

Přidat komentář