Kouzelná Anna ze Zeleného domu

recenze

Anna ze Zeleného domu (1982) / _Michelle_
Kouzelná Anna ze Zeleného domu
Na Ostrově prince Edwarda leží obec, kterou proslulá kanadská spisovatelka Lucy Maud Montgomery nazvala Avonlea. Zde žijí svým poklidným stereotypním způsobem života sourozenci, kteří si nikdy nenašli životní partnery a nezaložili rodiny. Rázná Marie Cuthbertová a její nemluvný, avšak velice pracovitý, bratr Matěj Cuthbert hospodaří v Zeleném domě, který je zasazen do nádherné přírody nabízející každou roční dobu rozmanitou a úchvatnou podívanou.
Když se sourozenci Marie a Matěj dohodnou, že adoptují chlapce, aby bylo na farmě více silných rukou, netuší, že jeden administrativní omyl od základu změní jejich jednotvárné životy.
Namísto kluka, který by zastal těžkou práci, je stárnoucím sourozencům poslána k adopci zrzavá, pihovatá, nepříliš pohledná a především neskutečně upovídaná jedenáctiletá Anna Shirleyová, která jakožto sirotek měla v životě jen pramálo štěstí. Z nového domova, kterým jí má být Zelený dům sourozenců Cuthbertových, má ohromnou radost. Svým jedinečným pohledem na svět a nebývalou výřečností si dokáže rychle získat Matějovu přízeň. Matěj tedy nemá to srdce Anně říct, že došlo k chybě, a proto jí v Zeleném domě nebude poskytnut domov, nýbrž jen nocleh po dobu, než se nedopatření vyřeší. Marie se předávání špatných zpráv nebojí a Anně tedy o potřebě adoptovat hocha řekne. V danou chvíli ji neobměkčí ani Annino neskrývané zoufalství. Annin pohnutý životní příběh, dobré srdce a Matějova přímluva nakonec způsobí, že i Marie svolí, že děvče může v Zeleném domě zůstat.
Takto se začíná psát příběh o optimistické Anně, která si užívá plnými doušky vše, co jí nový domov nabízí. Obdivuje krásu přírody a dává fádně pojmenovaným místům nová nápaditá označení. S dětskou zarputilostí touží po moderních šatech, hnědých vlasech a obličeji bez pih. Usilovně se snaží dosáhnout vynikajících výsledků ve škole a porazit spolužáka Gilberta Blythe. Navazuje upřímné přátelství s Dianou Barryovou bydlící v sousedství. Nebojácně se pouští do domácích prací, i když ne vždy vše dopadne dle představ a přání Marie, která se pokouší Annu něčemu přiučit a dobře ji vychovat. Anna díky své dobré povaze dokáže rozzářit i všední den a pobavit lidi, kterým už nějaký ten pátek není do smíchu a život jim nudně plyne kupředu.
Všechny Anniny příhody jsou velice pěkně zpracovány a výborně se čtou. Kniha je šikovně rozdělena do nepříliš dlouhých kapitol, v rámci kterých se čtenář dovídá o trampotách věčně zasněné Anny, která si hravě získá nejedno lidské srdce. Annu ze Zeleného domu vřele doporučuji, přičemž nezáleží na tom, zda ve vašem věku zaznívá koncovka náct. Pěkný příběh totiž nemá věkový limit.

Komentáře (0)

kniha Anna ze Zeleného domu recenze