Rod Harantů v nemilosti

recenze

Pan Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic je mrtvý. Skončil v rukách kata, který na Staroměstském náměstí veřejně vykonal svou práci nad představiteli stavovského povstání. Mrtvolu vydali vdově Anně Salomeně Harantce k důstojnému pohřbu, který má proběhnout na Pecce dle posledního přání odsouzeného. Testament nabádá Harantku, aby zajistila výchovu dětí v pravé víře. Budoucnost Salomeny není příznivá. Bude se muset vypořádat s konfiskací majetku.

Švagr vdovy rytíř Jan Jiřík Harant je nejmladší z bratrů popraveného. Po exekuci opouští Salomenu ponechajíc ji s tělem bratra a odjíždí na své habartické hospodářství. I jeho se dotkne bratrova stavovská činnost a také jeho majetek bude v ohrožení.

V románu se střídají dějové linky popisující životní příběh historických postav Anny Salomeny Harantové s osudy jejího švagra Jana Jiříka. Příbuzenský vztah k popravenému stavovskému rebelovi má velký vliv na jejich situaci v rozpolcené společnosti. Pro zabezpečení sebe i svých blízkých musí oba vynaložit veškeré úsilí. Salomena v rozporu s poslední vůlí manžela přestupuje i s dětmi na pravou víru a snaží se nenechat vyhnat z Pecky panem z Frýdlantu. Vypočítavost i okolnosti ji doženou, aby hledala útočiště u Heřmana Černína, diplomata a dvořana, zásobovatele císařských vojsk. Oproti tomu rytíř Jan Jiřík bude nucen opustit své hospodářství a odejít za hranice. U obou postav blíže poznáme i potomstvo, průběh dospívání, vývoj vztahů s rodiči, vstup do dospělosti a v neposlední řadě i osamostatnění a hledání názorového postoje i vyznání v problematické době.

Obě dějové linky věnované historickým postavám velmi dobře doplňuje ještě jeden příběh s fiktivní, přesto velmi sympatickou postavou. Od Lince dorazí do Čech vandrovníček Linhart Müken, který se usadí v Kokořově u Žinkovy. Bude zde pracovat jako kameník na panském sídle. S Táboritkou Apolenou, kterou pozná za velmi dramatických okolností, budou čtenářsky velmi zajímavou dvojicí.

Román zachycuje období od roku 1621 do konce 30 leté války roku 1648. Česká země je rozvrácená, posetá spáleništi a válečnými hroby. Z válečných milníků jsme zde svědky například rozporu mezi Mansfeldem a Valdštejnem, který vyústil v porážku protestantského velitele Mansfelda roku 1626 v bitvě u Desavy. S Valdštejnem budeme i v okamžiku jeho osudového pozvání na návštěvu do Chebu.

Kniha velmi pěkně zachycuje životy našich hlavních postav. Čtení je trochu složitější. Připravte se na zastaralý jazyk, který je použitý především v přímé řeči. To samo o sobě ale nepovažuji v historickém románu za problém. Za nešťastnou považuji skutečnost, že řada pro dobu důležitých historických mezníků je pouze jakýmsi výčtem událostí z úst účastníků různých banketů, porad nebo návštěv. Aktuální dění tak často připomíná jen sled klepů. Vnímání poměrů vlivných rodů a jejich postojů k současné situaci je jen jakousi zprostředkovanou, neobjektivní informací vyjadřující postoj toho kterého účastníka jednání. Často jsem měla pocit i jisté roztěkanosti a nesourodosti těchto vypravěčů v myšlenkách vázajících se k historickému ději.

Román patří do volné trilogie „Když kohout dozpíval“, je jeho první částí a poprvé byl vydaný již počátkem 80. let minulého století. Knihu ocení čtenáři, kteří nehledají primárně román, který zachycuje pouze 30 letou válku v podrobnostech válečných konfliktů, ale chtějí nasát atmosféru života šlechty i obyčejných lidí ve válkou zmítané zemi. Poznáte spletité vztahy v rodu Harantů a budete přímými účastníky počátku kamenického rodu Mükenů na našem území. A obzvlášť osudy Linharta Mükena jsou tahounem celého románu, kdy budete netrpělivě očekávat každou sekvenci, která bude věnovaná jeho životním útrapám.

Komentáře (0)