Obětí ze zvědavosti

recenze

Nezvyklý zájem o mrtvoly (2020) / Lena91
Obětí ze zvědavosti
Se jménem Ann Granger se automaticky pojí žánr anglické detektivky. Avšak začátek tvorby této autorky nebylo možné takto jednoduše vymezit. Grangerová se totiž věnovala historii, a tak její tvorbu tvořily především historické romány. Poté se pustila do detektivních sérií, kam spadá i její nejnovější kniha Nezvyklý zájem o mrtvoly. Román je prvním dílem nové série s názvem Lizzie Martinová a od předešlých sérií se liší tím, že v ní autorka spojila oba již jmenované žánry a kniha tak nese podtitul viktoriánská detektivka.
Ocitáme se tedy v roce 1864 ve viktoriánském Londýně, kam přijíždí mladá, avšak nemajetná dívka Elizabeth Martinová, aby dělala společnici paní Parryové, vdově po jejím zesnulém kmotrovi. Teta Parryová je postarší dáma, která si potrpí na luxus, a tak se Lizzie ocitá v domě plném služebnictva, vybrané kuchyně a mravů. Seznamuje se s tetinými nejbližšími, což jsou synovec Frank a starý přítel doktor Tibbett. Od nich se také dovídá o své předchůdkyni Madeleine Hexamové, která ze dne na den zmizela z jejich životů a zůstalo po ní jen několik svršků a později i dopis o údajném odchodu za milovaným mužem.
Celý příběh je vyprávěn ze dvou různých perspektiv. Prvním vypravěčem je hlavní hrdinka Lizzie a tím druhým je inspektor Benjamin Ross. Jejich vyprávění se střídá a postupně se proplétá. Když se krátce po příjezdu Elizabeth najde na staveništi mrtvá dívka, tak čtenáři je hned jasné, že se jedná o Madelaine. Lizzie je celá tato situace velmi nepříjemná, když se jedná o dívku, kterou vlastně nahradila, a proto se také o zmizení Madelaine velmi zajímá. Poptává se všech, kteří ji znali nebo alespoň o ní něco věděli. Poté, co Frank identifikuje nešťastnou Madelaine jakožto onu mrtvou dívku ze staveniště, o to víc je Elizabethin zájem a touha po odpovědích větší. Odtud také pramení název knihy.
Osob, které by mohli mít se smrtí Madelaine něco společného, není mnoho, avšak pro Lizzie i inspektora Rosse je její smrt záhadou. Mohl ji mít na svědomí doktor Tibett, který byl přistižen, že má slabost pro mladé dívky a jejich neřesti? Nebo snad syn jedné z přítelkyn paní Parryové, který k ní měl blízko? Také na pana Fletchera, který dohlíží na stavbu, padá podezření, když vyjde najevo, že se stýkal s paní Parrovou a Madelaine určitě znal. Když poté Lizzie najde deník nešťastné dívky a zmizí i dělník ze stavby, pátrání nabírá ten správný směr.
Kniha na mě působí trochu roztahaně. Mnoho stran je věnováno popisu doby, prostředí a celkově situaci kolem rodiny Parryových. Ačkoliv jde o pokus vtáhnout čtenáře do této specifické doby, jakým devatenácté století určitě bylo, je to zbytečně natažené a trochu nudné. Příběhu chybělo více napětí a akce. Tu jsem objevila až na sklonku knihy, kdy se sama Lizzie ocitá nebezpečí a tváří v tvář vrahovi. Za mě se jedná spíše o průměrné čtení. Mezi autorčinými díly se určitě najdou lepší kousky, ale i přesto byla kniha vcelku čtivá a upřímně jsem byla i přes onu rozvleklost a pomalý děj zvědavá na to, jak celý příběh dopadne. A vraha jsem tedy neodhadla.

Děkuji nakladatelství MOBA za recenzní výtisk.

Komentáře (0)

kniha Nezvyklý zájem o mrtvoly recenze