Kdo je záhadným vraždícím monstrem?

recenze

Pražský rozparovač (2009) / Carmen13
Kdo je záhadným vraždícím monstrem?
V knize Pražský rozparovač Jana Bauera se poprvé setkáváme s postavami novoměstského rychtáře Jakuba Protivy z Protivce a františkánského mnicha Blasiuse, po nichž je celá série, zasazená do konce 14. století, pojmenována.
Tuto nesourodou dvojici svede dohromady nejen Černý pivovar, kde oba s velkou oblibou vysedávají, ale především vyšetřování brutálních vražd mladých dívek a žen, ke kterých dochází v nočních hodinách na Novém Městě pražském. Ze začátku se zdá, že vrah útočí jen na holky lehkých mravů a nevěstky, o které není v ulicích nouze, pak ale dojde k vraždě dcery počestného měšťana a vše se náhle ocitá v jiném světle…
Kdo podle názvu očekává velkolepý detektivní román s mazaným zločincem, na jehož odhalení, a hlavně usvědčení budou všichni vyšetřovatelé krátcí, bude zklamán. Příběh jako takový je velmi jednoduchý až prostý. Místy připomíná školní slohovou úlohu zadanou žákům vyšších ročníků druhého stupně základní školy. Průběh vyšetřování je zcela přímočarý, bez výraznějších odbočení, nutnosti logického myšlení či složitého vyhodnocování stop. Kdo je pachatelem je čtenáři jasné v okamžiku, kdy o jeho osobě padne první zmínka, což je dáno i tím, že v knize vedle dvojice vyšetřovatelů prakticky žádné další postavy, které by přicházely v úvahu, nevystupují. Jednoduchost příběhu se autor snaží vykompenzovat detailními popisy vražd, které však místo toho, aby splnily svůj účel a vyvolaly ve čtenáři napění a strach, vyvolají spíš jen blahosklonný úsměv na jeho tváři. Snaha se sice cení ale… stejně to dopadne i se pokusem o jakousi erotickou linii příběhu, kterou představuje milostný vztah mnicha Blasiuse s povětrnou holkou Magdalenou. Ten je místy popisován až nemístně vulgárně.
K dobrému dojmu z knihy nepřispějí ani zcela nevhodně volená slova, která se v ní hojně vyskytují. Například když biřicové vytrvale oslovují pana rychtáře slovem „šéfe“ a to dokonce i když mluví přímo s ním. Nejen, že podobný výraz do období vlády Karla IV. bezesporu nepatří a působí velmi rušivým dojmem, navíc si ani nedovedu představit, jak by si ho urozený pan z Protivce nechal od svých podřízených líbit.
Autor zasadil svůj příběh do čtenářsky atraktivního prostředí středověké Prahy, ale ani tento potenciál nedokázal náležitě využít a proměnit. Z dobové historie se nedozvíme prakticky nic, popravdě, kdybychom nevěděli, že pan rychtář v mladších letech sloužil jako osobní strážce Karla IV., mohli bychom příběh zasadit do jakéhokoli jiné epochy.
Sečteno podtrženo, v Pražském rozparovači najde čtenář velmi lehké čtivo na dlouhé zimní večery či úmornou cestu vlakem, nic víc, nic míň.

Komentáře (0)

kniha Pražský rozparovač recenze