“I shouldn't feel this way, but feelings very rarely care about should and shouldn't.”

recenze

Zvrácená pouta (2022) 4 z 5 / mujkniznisvet
Zvrácená pouta

Po Prázdných slibech jsem od druhého dílu neměla zrovna velká očekávání. Ale prostě jsem si ho musela přečíst, abych věděla, jak příběh skončí!

A vůbec toho nelituju.

Ano, pořád si stojím za tím, že je to skrz naskrz napodobenina Dvorů. Ale pak jsem si řekla.. víš co Adélo? Zkus se na to nesoustředit, víš, že takový typ příběhů máš ráda, tak na to prostě nemysli a užívej si to.

A ono to celkem fungovalo.

Sice byl Sebastian pořád totální Tamlin (možná trochu lepší), Finn levná verze Rhysanda a Abriella jako by Feyre z oka vypadla..

Ale i přes to jsem si ten příběh dokázala užít, protože víly, rozdělená království a skvělé popisy fantasy prvků jsou prostě moje.

Navíc autorka podle mě fakt umí psát a taky díky tomu si u mě kniha nakonec dokázala vyšplhat tak vysoko.

Čeho jsem ale měla plné zuby byl ten 'milostný trojúhelník'. Prosím vás, až budu zase chtít číst nějakou knihu, ve které se vyskytuje, tak mi ji prostě vyrvěte z ruky a nevracejte. :D

A tady tak trochu SPOILER - jsem ráda, že pro jednou udělal na konci knížky nějakou oběť chlap a nemusela to jako vždy odskákat chudák holka. To oceňuju fakt hodně :D

Překvapivě si tedy kniha ode mě odnáší 4/5⭐, což jsem zcela upřímně nečekala.

Ale jsem fakt neskutečně ráda, že jsem knize dokázala dát opravdovou šanci a distancovat se při čtení trochu od těch věcí, co už mi vadily i v prvním díle. Takže pokud se vám stejně jako mně ten první díl zas tolik nezalíbil, možná zkuste i tak tomuhle dát šanci.

Třeba vás zvládne trochu překvapit.. tak jako mě.

Za knihu k recenzi moc děkuji Humbooku a HumbookBlogerům v rámci spolupráce.

Komentáře (0)

Přidat komentář