Griša: Zkáza a naděje aneb záporák nebo klaďas?

recenze

Zkáza a naděje (2018) / ZapisnikTerky
Griša: Zkáza a naděje aneb záporák nebo klaďas?
Zklamalo vás někdy zakončení série? Které?
.
No, zklamání je možná trochu silné slovo. Celá kniha byla docela v pohodě, ale ten konec… ten konec.
.
Prostě se mi nelíbil. Já vím, že bych neměla začínat od konce, ale ten mě nejvíc zklamal. Celkově rozhodnutí v této poslední knize. Uff. Prostě jsem si říkala, že kdyby se autorka vydala jiným směrem, bylo by to zajímavější. Mal se sice trochu vytáhl a začal být míň protivný, občas docela okouzlující. Jenže role, do které ho autorka postavila, se mi prostě nelíbí. Přišlo mi to už moc přitažené za vlasy. Mysleli jste, že “přehnat to“ ve fantasy nejde? Jde.
Konečná bitva byla pro změnu zase trochu málo. Víc epic konec byl rozhodně u druhého dílu. Moc jsem nechápala Temnyjova rozhodnutí. Chvíli byl tak hrozivě krutý, že jsem se až kroutila
(a to je můj oblíbenec) a pak zase hned milosrdný. Jako proč?
Poslední třetina knihy mě většinou jen zklamala, když o něco šlo.
.
Nikolajův osud byl na druhou stranu opravdu povedená linka. To špatné i to dobré. To se mi moc líbilo. Konec konců, Nikolaj se dostal právě v tomto dílu definitivě do mého srdce. Klišé? Trochu jo, ale co – tahle knížka je plná fantasy klišé. Pak se dostáváme k Alině a jejímu rozhodování, jak moc špatná nebo dobrá je. Její nerozhodnost, ale i chamtivost byli dobře popsané. Celkově ta její parta a putování bylo chvilkami trošku nudné, ale příjemné čtení. Holky se víc semkly a část, kdy si udělaly party s šaty byla prostě super. Zoja, kterou jsem fakt nesnášela, má výborné hlášky a konečně se o ní dozvídáme trochu víc.
.
O obálkách říkám pořád to stejné dokola. Staré – hrůza, nové – vypadají super. Myslím, že si ty nové asi přidám na poličku.
.
Z celé série byl nejlepší druhý díl, ten se četl skoro sám.
Původně jsem čekala, že se poslední díl dočká plného počtu hvězdiček, ale to zklamání v poslední třetině… Zkáza a naděje musí být ráda za 4/5.

Komentáře (0)

kniha Zkáza a naděje recenze