Balada o ptácích a hadech aneb Co nám v HG neřekli

recenze

Prequely serií mají docela špatnou výchozí pozici. Když totiž přečtete Hunger games a pak jdete na Baladu, tak od toho čekáte docela dost. Upřímně, já jsem spokojená, radši jsem totiž nečekala hit, jako byly Hunger games.
Jestli jste nadšencem pozadí her a přímo arény, tak z Balady asi nadšení nebudete. Aréna tam sice je, ale budete asi překvapeni, jak jí je málo a hlavně v jakém je stavu.
Bylo opravdu zajímavé sledovat Coriolana Snowa a jeho vývoj od docela milého kluka po vraha nevinných dětí. Musím říct, že náznaky o tom, jaký Korja opravdu je byly od první stránky. Koneckonců, víme, jak skončí, že? Neuvěřitelné, jak dokázal vidět to zlo a ve vteřině si ho obhájit. Sobecký, neupřímný, chladný a bezpáteřní kluk, který se stane prezidentem. Zdánlivě nevinná Lucy Gray z 12. kraje, vypadala od začátku jako jehňátko, ale pěkně se nám vyloupla. Rozhodně není tak jednoduchá osobnost, a přestože tak mohla pozačátku působit, není vůbec hloupá, holka jedna. Konec je tak překvapivý, jak jsme u autorky zvyklí, což je obdivuhodné u knihy, která předchází již známému příběhu.
.
- Přestože se kniha čte pěkně a je poutavá, tak je v ní spousta částí, které jsou trochu plytké a zdlouhavé. Naopak některé akce zase autorka zbytečně zrychlila a byl hned zase klid. Vzniklo nám tady několik nových, zajímavých postav, u kterých by mě zajímal jejich osud (nebo s kým jsou do budoucna spřízněni), ale v knize se ho nedozvíme – bude tedy další díl? Osobně si myslím, že ne, protože Epilog…
.
+ Bylo opravdu super sledovat v knize ty vodítka k HG. Hned na první stránce mi spadla čelist. Nebo originální jména a navíc provázanost s rodinami, které už známe.
Jak pomalu objevujete mladého Snowa, máte občas trochu tendence ho politovat, jenže pak vám dojde, kdo on je a zase se snažíte ho nenávidět – což naštěstí není (obzvlášť posledních 100 stran) velký problém. Moc se mi líbilo, vidět jeho minulost a poznat, co ho zkazilo ještě víc, než výchova Kapitolu. Ikdyž někomu přišlo nevhodné, zařadit část děje do 12.kraje, já to kvituji. Bože, kdyby Katniss věděla, že prezident Snow zná spoustu míst stejně dobře jako ona. Nebo kdyby věděla, kdo v chajdě u jezera nechal to dřevo. A kdyby věděla, jak ho dostane Oběšencovou písní.
.
Vnitřní vzhled knihy je úplně jednoduchý, stejně jako původní trilogie. Potěšilo mě, že je obálka pod přebalem stejná, jako na něm. Je moc pěkně zpracovaná, přesto bych ocenila, kdyby se více hodila k původní trilogii. Víte, jak dobře by to vypadalo na poličce?
.
Jak píšu v úvodu, není jednoduché hodnotit knihu, když od ní máte určitá očekávání, ale já jsem spokojená. Nedá se to srovnat s původní trilogií, protože tady šlo autorce o něco jiného a to se jí povedlo. Po dočtení jsem ráda, že vím, jak nakonec Snow dopadl. Protože díky Hunger games už víme, že Snow vždycky nevítězí.

Komentáře (0)