Medvědín přehled

22.04.2025

Uf, tak tohle byla síla. V dobrém slova smyslu a knihu zapisuji na seznam kandidátů o post top kniha roku.
Musím přiznat, že začátek byl trošku náročnější, jelikož způsob vyprávění je dost specifický a ten určitě nesedne každému. Naštěstí jsem si zvykla rychle a v ten moment uz jsem se nemohla odtrhnout a došlo mi, že na mě tohle dávkování informací funguje.
Příběh vlastně plyne pomalu, jelikož máme velkou spoustu vypravěčů. Díky nim ale máme ne jen ucelený běh všech událostí několika týdnů, ale také obrovské množství emocí. A ty jsou dominantou celé knihy.
Autor rozpracoval několik témat, od snadno uchopitelných, jako je znásilnění (a při něm dvojího metru jen proto, že jeden je oblíbenější než druhý), až po složitějších, jako je život v malém městě, které funguje spíš jako komunita hraničící se sektou.
Vidíme několik osudů, od dětských, dospívajících i dospělých a jak je toto uskupení ničí, ohýbá a láme. Jak je snadné si říct, buď svůj, ale zároveň, jak moc těžké je takový být ve společnosti, která nepřipouští jinakost. Jak náročné je být skvělý rodič, partner, dítě či sportovec, když vás hodnotí celé město.
Takže i když se na první pohled zdá zbytečný a možná až rušivý počet postav, ve výsledku jsem dostala to, co mi u spousty knih chybí - komplexní a úplný pohled.
Další díly si nenechám ujít, jsem zvědavá, jak se městečko popere s novou situací, protože ač se po komunitní stránce mnohé změnilo, a snad k lepšímu, po ekonomické stránce to může být úplně jiné. Popravdě mě ale nejvíc přesvědčila jedna věta, kde autor vyjmenoval čtyři postavy a čtyři osudy... Ale nevíme, který komu patří.