Fredrik Backman citáty

švédská, 1981

Citáty Fredrik Backman

"Když budu dělat to, co mi nahání strach, bude to, jako kdybych se tomu strachu vysmála." Babička pozdravuje a omlouvá se
"Pokud by měla diskvalifikovat každého, kdo se někdy zachoval špatně, velice brzo by jí přátelé došli." Babička pozdravuje a omlouvá se
“Človek nikdy nezíska späť pozornosť detí,” povedala raz tvoja matka. “Čas, keď ťa počúvajú, lebo chcú byť milé, sa minie ako prvý.” (Každým dňom je cesta domov čoraz dlhšia) Každým dňom je cesta domov čoraz dlhšia a iné príbehy
„Učitelka nás donutila napsat slohovku o tom, čím chceme být, až budeme velcí,“ spustil Noah. – „A co jsi napsal?“ – „Napsal jsem, že nejdřív se chci soustředit na to, že jsem malý.“ – „To je velmi dobrá odpověď.“ – „Viď? Já bych chtěl být radši starý než dospělý. Všichni dospělí se pořád vztekají, jen děti a staří lidi se smějí.“ – „To jsi taky napsal?“ – „Jo.“ – „A co učitelka?“ – „Ta mi řekla, že jsem nepochopil zadání.“ – „A co ty na to?“ – „Že to ona nepochopila odpověď.“ – „Já tě mám tak rád,“ vypraví ze sebe děda se zavřenýma očima. A každé ráno je cesta domů delší a delší
A já doufám, že jednou na hřišti nebo v reklamní agentuře s panoramatickými okny pochopíš, že odvážný není ten, kdo se pouští do rvačky a neví, jestli vyhraje, nebo prohraje. Odvážný je ten, kdo ví, že by vyhrál, ale nechá to být. Co by můj syn měl vědět o světě
Ani samo peklo není nic proti potřebám těhotné ženy. Muž jménem Ove
Ani ve vesmíru není větší záhada než člověk. A každé ráno je cesta domů delší a delší
Asi je pravda, co se říká, že děti vás do určitého věku bezpodmínečně a bezhlavě milují z jednoho jediného důvodu: Jste jejich.
Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl. A každé ráno je cesta domů delší a delší
Babička vždycky říkala: Nekopej do hovna, nechává fleky! Babička pozdravuje a omlouvá se
Během čekání s Elsa naštve na vegetariánský burger. Šíleně jí totiž chutnal a uchovat si své zásady proti řetězcům, kde dělají takovou baštu, není vůbec snadné. Babička pozdravuje a omlouvá se
Bez hudby totiž nejsou sny, bez snů pohádky, bez pohádek není odvaha a bez odvahy by nikdo neunesl svůj smutek. Babička pozdravuje a omlouvá se
Celou košili má posetou drobky a ukusuje housku tak nešikovně, až si člověk říká, jestli tenhle chlap náhodou nepochopil celý koncept přijímání potravy špatně. Medvědín
Co by to bylo za lásku, odejít od někoho, když přijdou těžkosti? Opustit ho, když je na dně? Tak mi řekněte, jestli je to láska! Muž jménem Ove
Co je to za zvláštní výsadu babiček, nemuset říkat vnučkám, jak žily, než se staly babičkami? Babička pozdravuje a omlouvá se
Co víc je život nežli okamžiky? Co víc je smích než drobné vítězství nad smutkem? Vteřina, jedna jediná vteřina, kdy v nás není všechno rozbité. Vítězové
Couvám jen proto, abych se rozběhl. Medvědín
Člověk musí něčemu věřit. Říkala to i babička. Je to nezbytné k pochopení pohádek. Mně je k čertu ukradený, v co věříš, ale v něco věřit musíš, jinak se můžeš rovnou na všechno vykvajznout. - A to je dost možná podstata všeho. Babička pozdravuje a omlouvá se
Člověk si přeje být milován. Nesplní-li se mu to, chce být obdivován, a nesplní-li se mu ani to, chce být obáván, v dalším případě nenáviděn a proklínán. Člověk touží zanechat v lidech nějaký pocit, duše se bojí prázdnoty, chce kontakt za každou cenu. Babička pozdravuje a omlouvá se
Dneska už lidi neumějí uvařit poctivý kafe. Stejně jako už nikdo nepíše rukou. Na psaní mají počítače a espreso jim vaří stroje. A kam asi směřuje společnost, kde už nikdo neumí psát rukou ani uvařit kafe? Muž jménem Ove
Dokud si někoho neoblíbí, nemůže jí ublížit. Babička pozdravuje a omlouvá se
Chybíš mi, ty můj ranní ospalče. Chybíš mi. A každé ráno je cesta domů delší a delší
Já tě mám tak strašně ráda, tolik, že tak velké není ani nebe. A každé ráno je cesta domů delší a delší
Jak ses do ní vlastně zamiloval? - Asi mi zabloudila do srdce. A nenašla cestu ven. Tvoje babička nikdy neměla orientační smysl. A každé ráno je cesta domů delší a delší
Jako malýho mě táta vždycky zmlátil, když jsem vylil mlíko. Ale já jsem se nenaučil pití nerozlívat. Naučil jsem se bát mlíka. Medvědín
Jakou má asi cenu sebrat se a dojít si všechno koupit? Jaká je pak hodnota člověka? Muž jménem Ove
Je podivuhodné, jak blízko k sobě mají láska a strach. Babička pozdravuje a omlouvá se
Je těžké nechat odejít své milované. Zvlášť když je někomu necelých osm. Babička pozdravuje a omlouvá se
Je to stejně marné, jako přesvědčovat někoho, kdo si hladí zaječí pacičku, že kdyby opravdu nosila štěstí, rozhodně by se nikdy neoddělila od zajíce. Babička pozdravuje a omlouvá se
Jediný skutočný neúspech nastáva vtedy, ak sa nikdy nepokúsime znovu. (Každým dňom je cesta domov čoraz dlhšia) Každým dňom je cesta domov čoraz dlhšia a iné príbehy
Zavřít

Vypněte si reklamy na Databázi

Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:

Chci vypnout reklamy