woodward
přečtené 1237
Proti všem
1950,
Alois Jirásek
Tahle mnohobarevná freska, zobrazující českou verzi nábožensko-politického běsnění, jež postupně v té či oné podobě již od 12.-13. století propukalo v různých částech evropského kontinentu, rozhodně nepatří k dílům, o nichž tu někteří komentátoři tvrdí, že se čtou sama. Právě naopak: Je třeba ji přečíst pokud možno důkladně, beze spěchu. A kdykoliv uznáte za vhodné na chvíli se zastavit a popřemýšlet, učiňte tak. Protože to, o čem se tu vypravuje, na mou duši není jednoduché. Křesťanští biskupové si po zániku Západořímské říše vydobyli nehynoucí zásluhy za zachování kontinuity západní civilizace, jenže toto jejich bohulibé úsilí je vtáhlo hluboko do vírů a proudů světské politiky, z nichž už (žádná) křesťanská církev nikdy tak docela nevyvázla. Výsledkem byly kompromisy, kšefty s úřady a prebendami - a čím dál větší nespokojenost věřících. Valdenští, Kataři, Husité, Hugenoti, Viklef, Kalvín, Luther... těch učení a hnutí, která brojila proti rozežranosti prelátů a proti kupčení se svátostmi, byla celá řada. V každé době a v každé zemi se to projevovalo trochu jinak, protože nikdy nešlo jen o otázky víry. Vždycky v tom byla nějaká ta politika a nějaké ty hmotné statky. Kromě toho, jakmile se uvolnila pevně vytyčená náboženská doktrína, vždycky se našli tací, kteří to uvolnění chtěli dovést dál, než kam sahalo učení toho kterého vůdčího myslitele. A postoje k takovým nuancím se odvíjely od společenského postavení. Duchovní a příslušníci vysoké šlechty se na věci určitě dívali jinak, než zemanstvo a prostý lid. Leckde hrály úlohu i otázky národnostní, i když mám pocit, že v tomto ohledu se autor nechává trochu unést národovectvím své doby. Jeho současník Sienkiewicz to dělal taky tak. Dá se ovšem věřit tomu, že přivedl-li si císař Zikmund do českých zemí cizineckou armádu, jejímž příslušníkům bylo řečeno v kostce: jeďte do Čech a zabíjejte kacíře, tady máte odpustky, ti vojáci si rozhodně nelámali hlavu s tím, jestli každej, koho zamordujou, je kacíř. A těžko se lze divit, že v tom případě si místní vyvodili, že cílem kruciaty je vyhlazení národa. Zdá se, že na Jiráska musí člověk dospět. Zvlášť pokud jde o ta jeho díla, na která padlo nejvíc kradeného školního inkoustu, jak připomínají cimrmanologové. Tohle vyprávění (nejen) o první křížové výpravě do Čech je složité, dlouhé, poučné, a krásně napsané. Chce to jen trochu povědomosti o historických souvislostech a trpělivost s "košatým" autorovým přístupem. Pět hvězd.... celý text
Zákon věrných strážců
1961,
František Kožík
Přečetl jsem v příslušném věku a byl jsem spokojen. Určitě to není kniha, ke které by se člověk vracel v dospělosti, ale má to kvalitu - Kožík je spisovatel. A na rozdíl od Foglara není "zatíženej" jen na kluky.... celý text
Pod znakem orla
2010,
Simon Scarrow
V mnoha komentářích na DK jsem se nechal slyšet, jak si považuju autorů, kteří "vědí o čem píší" a teď jsem trochu na rozpacích. Protože Simon Scarrow má docela určitě rozsáhlé vědomosti o dějinách dobývání Británie římskými vojsky, o poměrech v říši za císaře Claudia i o organizačním uspořádání, bojových technikách a podmínkách každodenního života v římských legiích. Autor toho opravdu hodně ví, koneckonců i stylizovat umí tak, aby to nebylo "kostrbaté čtení", ale s fabulací je fakt na štíru. Přečetl jsem první tři díly série o Catonovi a Macronovi, ale ten čtvrtý už mi prostě vázne v krku. Je to furt stejný. Někteří komentátoři si tu pomlaskávaj, jak pěkně autor popisuje bojové scény... jenže sto padesátá třetí bojová scéna je něco jako sto padesátý třetí švestkový knedlík. Jen umanutý knedlíkožrout je schopen ho spolknout a ochoten nad tím jásat. Obávám se, že už ani ten čtvrtý díl nedotáhnu do konce. Za důkladnou znalost "matérie" dávám tři hvězdy.... celý text
Cimrman v říši hudby
1994,
Zdeněk Svěrák
Ich bin Ingenieur Wagner und diese Maschine ist Diffuseur... Chudák Zuckerfachman, nemá šanci. A jakmile přijde řeč na český pivo je mu to jasný: Ich muss mein fünf Pflaumen packen... Zde je důkaz, (pokud by vůbec bylo nutné něco dokazovat) že Mistr byl opravdu velikánem českým. Němec by to nenapsal. ;)... celý text
Zlatý kompas
2007,
Philip Pullman
Nechával jsem si tuhle trilogii pořád tak nějak "v záloze", protože jsem si nebyl jistej, jestli se mi to chce číst. Ale Jsem příjemně překvapen. Určitě to není jen vyprávění pro děti, má to styl i myšlenku - což nebývá samozřejmostí. Autorova invence, pokud jde o vymejšlení paralelních světů, rozličných národů a zemí je bohatá - ale zas ne nějak urvaná ze řetězu, postavy jsou "prokrvené" a příběh se odvíjí pěkně přímočaře bez zbytečných odboček a kudrdlinek - a když si občas člověk musí chvíli počkat, než pochopí, o co vlastně jde, nikdy to netrvá dlouho. Autorovy názory na boha a církev v mnoha ohledech nesdílím, ale za názory se hvězdičky nedávají, neb názory jsou od toho aby se různily. Takže za celou sérii Jeho temné esence dám pět hvězd.... celý text
Třikrát Roger Hayes
2009,
Vivien Armstrong
Vcelku svěží anglická detektivní klasika; tři příběhy z přelomu století, tedy prakticky současné, bez potoků krve a bez přehnaného malování světa načerno. Možná proto je přečetlo tak málo uživatelů...... celý text
Jméno růže
2007,
Umberto Eco
Je to už cca 30 let co jsem viděl film, aniž bych předtím přečetl román, a nejspíš proto se mi dlouho nechtělo pustit se do čtení, což byla ode mě zpozdilost, jelikož samozřejmě jako vždycky, kde Hollywood šlápne do literatury, tam sto let tráva neroste. Uchvátila mě zejména autorova skoro nadpřirozená schopnost "zanořit se" do způsobu myšlení více či méně vzdělaných i úplně nevzdělaných mnichů ve 14. století. Složité konstrukce úvah a teologických disputací, důsledně udržovaných v mantinelech doby, kdy ještě nebyl knihtisk, ani Amerika, ani námořní cesta do Indie; to se do filmu nacpat nedá; a filmoví tvůrci o to stejně nestojí. Historický román by měl čtenáři kromě vlastního příběhu dát i možnost nahlédnout do časů, o nichž se v něm vypráví. V románu Jméno růže však to nahlédnutí zahrnuje víc než jen výčet dobových reálií (světskou a církevní politiku, materiální zázemí, uspořádání společnosti atd.) Umberto Eco nás seznamuje s myšlenkami a názory svých hrdinů takovým způsobem, jako by s nimi při jejich hovorech sedal u jednoho stolu a dělal si poznámky. Je z toho patrná nejenom hluboká znalost, ale především autorův zájem. Ví o čem píše, protože je historik, a protože ho doopravdy zajímá, o čem ti lidé přemýšleli, co si přesně mysleli a proč. Film je středověkej krvák. Román je filosofickou sondou do myšlení duchovních i laiků v době, kdy ještě křesťanský svět nepřesahoval hranice Evropy a církev katolická (tedy všeobecná) byla jedinou duchovní autoritou západního křesťanstva.... celý text
Královi psi
2013,
Martin Jensen
Není to špatná detektivka, ale souhlasím se Sienou, že pokud jde o vyjadřovací prostředky dalo se z takového materiálu vytěžit víc - otázkou je, jak dalece za to může autor nebo překladatel. Samotný příběh je postavený zajímavě, postavy obou protagonistů jsou propracované, dobře ukotvené v reáliích své doby. A je to rozhodně zajímavé období, leccos jsem se dověděl. Autor ví o čem píše a je to znát.... celý text
Křivopřísežník
2014,
Martin Jensen
Překlad je děsnej, a je to škoda. Ale příběhy i background doby, do níž jsou Jensenovy detektivky zasazené, včetně autorových vysvětlujících komentářů o skutečném historickém pozadí - to je opravdu kvalita. Už se těším na třetí knihu.... celý text
Život Benjamina Disraeliho
1947,
André Maurois
Jo, to byly časy, když politiku dělali lidi, o nichž stálo za to psát, a psali o nich lidi, který stálo za to číst...
