warca
přečtené 1100
Něžná
1999,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Velmi čtivá psychologická novela. Překvapivě jsem přes to všechno jaksi soucítila s hlavním hrdinou.
Povídky. 1, 1921–1929
2004,
Vladimir Nabokov
Krásné povídky, čtou se samy, originální zápletky, napjetí a pak... pak konec. Čtenář si musí domyslet. Nájezd na detektivku a pak? Pak opět konec, spád situace dočista jiným směrem. Jako by si s námi Nabokov pohrával.... celý text
Requiem
1964,
Anna Andrejevna Gorenko
Velmi silné, krásné čtení plné emocí, bolesti, smutku, beznaděje... Perfektní reflexe událostí a všech pocitů, kterými si spisovatelka, ale i další, procházeli.
Příběh opravdového člověka
1951,
Boris Polevoj
Nebylo to špatné, ale mě příběh až tolik nezaujal. Autorův styl je příjemný, ale celkově mě nechytlo spíš vyprávění jako takové.
Ženské lži
2013,
Ljudmila Ulická (p)
Spíše oddechové, nenáročné, ale poutavé povídky. Zajímavá síť lží a jejich následků.
Moskva - Petušky
2003,
Venedikt Vasiljevič Jerofejev
Na mě to bylo příliš zmatené. Velká intertextualita, obraznost, mlhavost...
Žij a nezapomínej
1978,
Valentin Rasputin
Velmi zdařilý pokus o jakousi baladu. Poutavé, krásné, smutné.
Temné aleje
1962,
Ivan Alexejevič Bunin
Povídky byly moc pěkné. Čtivé. Plné naděje a lásky... Ale pak tragické a smutné. Zato uvěřitelné, reálné, ze života.
Černé masky
1968,
Leonid Andrejev
Mně tato krátká ruská hra připadala čtivá, strhující, fascinující. Pravděpodobně jsem všechny symboly správně nepochopila, ale rozhodně se kniha četla sama. Objevily se pro ruské spisovatele časté motivy masek a dvojnictví.... celý text