Něžná

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedna z nejmistrnějších povídek Dostojevského z roku 1876, která předznamenává některé módní disciplíny tehdejší doby (např. Freudovu psychoanalýzu). Základ tvoří tragický milostný vztah dvou lidí s odlišnou životní zkušeností, staršího muže a mladé dívky, který dává jednomu z partnerů příležitost k sebezpytování a pokání....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/5492/big_nezna-Zwd-5492.jpg 4.3387
Žánr:
Literatura světová, Povídky

Vydáno: , Volvox Globator
Originální název:

Кроткая (Krotkaja), 1876


více info...
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Něžná

ArkAngel
25.10.2022

Nešťastná láska v nerovném manželství v Rusku, která vznikla tak jak to dříve bylo obchodem. Mladičká žena tak musí čelit muži, kterému se sice líbí, ale on jí to nijak neprojevuje. A když k projevení citů dojde... nedopadne to nejlépe. V dobovém kontextu jistě zajímavé dílo, ale když se na to podíváme z dnešního pohledu na manželství a k tomu i věk dívky, je to daleko více znepokojující než jako to v době napsání čtenáři chápali.

bosorka@
13.10.2022

Výborná známá věc. Když jsem příběh dočetla jako malá, hodně mne to sebralo. Potom s odstupem kdysi znovu čteno také silné, ale jinak. Na dobrých dílech je neodolatelné, že s vámi rostou. Vztah hlavních hrdinů vnímám především jako obrovský střet a utrpení ideálů pod tíhou materiální podstaty světa. Jak blízké a vždy tak současné drama. A není problém nezralosti a netolerance jen na té jedné straně. Text je také nemilosrdnou ranou mužské a ženské mentalite a mistrovským odrazem jejich /našich/ hlubokých stínů.


Lexie1
24.08.2022

(+ SPOILER) Právem je Něžná považována za jedno z nejlepších Dostojevského děl, zařadit tuhle povídku ovšem do výboru "milostných" je lehce zavádějící. Teoreticky je o lásce, i když v té nejzvrácenější podobě. Na můj žaludek upřímně zapůsobila hůř, než Nahý oběd a 120 dní sodomy dohromady.
Ve zkratce jde o zpověď 41letého muže, který má (jako všechny Dostojevského postavy) svou vizi, za kterou si chce jít a která obsahuje i jeho 16letou ženu, ne ovšem jakožto osobu, ale jako herce, bezduchou figurku, která bude dělat přesně to, co se jí nakáže. Bude jeho otrokyní, která jej bude bezmezně poslouchat, milovat a i beze slov chápat veškeré jeho pocity, při čemž bude samozřejmě šťastná a veselá a nedej bože, aby projevila vlastní vůli či "svéhlavost". To se mu ovšem samozřejmě nedaří, protože se k ní chová hůř, jak ke psovi a jen občas má záchvat výčitek či "pomatení smyslů", až ji nakonec dovede k sebevraždě. Bezejmený hlavní hrdina je jeden z nejnechutnějších lidí, které snad kdy kdo napsal a nejhorší je, že tento typ osob není nijak neobvyklý ani v reálném životě. Něžná je ve velice abstaktních termínech feministická literatura.

dr.horrible
02.08.2022

“Ale ať, ať by mnou pohrdala, třeba celý život, jen kdyby žila, jen kdyby žila!”

KubaHanzelin
31.03.2022

Příběh o manželství ke kterému, kdyby nedošlo, bylo by oboum zúčastněným lépe.
Psycholigická novela o muži, který se ožení s velmi mladou ženou, nad kterou se povyšuje a až ji psychicky týrá a když to hlavnímu hrdinovi dojde, je už pozdě a jeho zničehonic objevená láska ke své ženě skončí tragickým způsobem jak to mají ruští spisovatelé ve zvyku..

ItalkazTerstu
14.02.2022

Fantasticky vystavěná povídka o zlatokopce. O psychologickém profilu postav se podle mě moc mluvit nedá, protože je to příliš krátké a jednostranné, ale dobře napsané to je.

leleia
08.02.2022

Moje první (a rozhodně ne poslední) setkání s FMD. Něžná je krátká novela, která na první stránce člověka chytne a pustí až na poslední.

Mimir
19.11.2021

Sartre raz povedal: "Krásna žena muža očarí, inteligentná ho nadchne, ale súcitná ho dostane." Vystihol tým slabinu mužskej náklonnosti, a teda, že každý muž hľadá nehu, súcit, pochopenie. Toto všetko si však nešťastný zástavárnik chcel vynútiť u mladej a hrdej vychovávateľky príliš skoro a príliš zvráteným spôsobom a čitateľovi to priznáva asi v polke dielka: "Chcel som, aby ma zbožňovala pre moje utrpenie." Chcel súcit, ľútosť a NEHU. Túžil po nich, aby ušiel pred hanbou a zbabelosťou, ktoré ho prenasledovali, nútili k podivným monológom a neustálemu sebaospravedlňovaniu smerovaním viny na druhých. Tužil po jedinom, aby ona, nežná manželka vyslovila tie slová, po ktorých tak bažil: Ty nie si zbabelec! Ty nie si na vine! Ty si môj muž! Môj hrdina!

1