Vincos
přečtené 183
Boxerské povídky
1968,
* antologie
Překlady některých povídek jsou hodně mimo (viz boxer s drsně chlapskou přezdívkou "Míša", nebo části, kde se boxeři zdraví slovy "Haló"), to vážně trhá uši a kazí to celkový dojem.... celý text
Fyzika nemožného
2010,
Michio Kaku
Pro ty, kteří mají zájem přečíst tuhle knihu a zároveň spadají do kategorie lidí, u kterých zájem a znalosti o fyzice skončily pokusy o rozsvícení žárovky na jednoduchém elektrickém obvodu, mám důležité upozornění: NENÍ to kniha pro Vás, pro úplné laiky (a tedy ani pro mě). Pokud se do ní přesto pustíte, připravte se na to, že si budete muset spoustu věcí dohledávat, zvláště v druhé části knihy.... celý text
Hlava XXII
2005,
Joseph Heller
Od první chvíle mě knížkou provázel Čtvrtníček v roli Yossariana. Vzhledem Asyřana sice nepřipomíná ani trochu, ale některé scény jako by byly napsány přímo pro něj (např. scéna, kdy si Yossarian v rouše Adamově dojde pro vojenskou medaili) Než jsem si knížku přečetl, někde jsem zaslechl, že to je "něco na způsob MASHe". No, s MASHem to má určitě společnou protiválečnou náladu, ale Hlava XXII je daleko odvážnější a upřímnější; Hawkeye často lituje jak americké vojáky tak obyčejné Korejce, trochu hraje na city. Útočí na válku jako takovou, ale i přesto si sem tam střihne nějakou tu patriotickou poznámku. Yossarian naproti tomu střílí do vlastních řad - do generálů, plukovníků a různých kariéristů, kteří si na válce chtějí namastit kapsy. Yossarianovi je ve výsledku úplně fuk, proti komu to vlastně bojuje, kdo je ten dobrý a kdo špatný, hlavní je, vyváznout z toho blázince naživu. Hlava XXII je skvělou protiváhou takových těch válečných dokumentů a hollywoodských trháků, ze kterých má člověk pocit, že každý voják Spojenců byl štěstím bez sebe, když se měl postavit Geršákům, protože přece bojoval za dobrou věc. Skutečnost je taková, že ve chvíli, kdy vám šrapnel roztrhá kamaráda přímo před vašima očima, tak se vám ty ideály hodně rychle rozplynou a uvědomíte si, že jste jenom jedna prťavá nevýznamná součástka obřího kolosu.... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
odpad!
Opravdu nerozumím nadšení kolem této knihy. Ústřední příběh víceméně neexistuje. O životě hrdinů před katastrofou se dočtete zhruba tři věty, o katastrofě samotné vůbec žádnou. Kniha se skládá z: 90% popisem míst, kterými dvojice přeživších prochází (tato místa se liší pouze tím, že na jednom místě je vzduch "kyselý", kdežto na jiném už "mrtvolně kyselý"), z 5% popisem jejich jídelníčku (střídavě konzerva s meruňkami a konzerva s fazolemi) a z 5% neuvěřitelně prázdných dialogů mezi synem a otcem, o tom, jestli jsou ti hodní nebo špatní. " (Hodní lidé) Určitě jsou. Opravdu? Ano. Opravdu. Ale možná ne. Myslím, že jo. Tak jo. Ty mi nevěříš. Věřím. Tak jo. Já ti vždycky věřím. Neřekl bych. Věřím. Musím ti věřit." Ano, vím co si myslíte - v knize se skrývá obrovská hloubka a já bohužel nemám to štěstí a intelekt, abych ji byl schopen pojmout. To dokážou pouze lidé, kteří udělují Pulitzerovu cenu. Určite se jedná o jedinečný způsob jak vykreslit postapokalyptickou atmosféru světa. Jedinečný určitě, jedinečně nudný.... celý text
