Terva přečtené 1712

Ostrov Duma Key 2008, Stephen King

Jednoruký malíř zde prožívá přímo duchařskou dovolenou. Kniha se lehce čte a ani nemá moc těch Kingovo flashbacků, jak je jeho zvykem. Pár citátů: Bolest je největší moc, jakou láska má. Ať se den vydaří, ty se pak vydaříš taky.... celý text

Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy 2013, Joe Hill (p)

Syn Stephena Kinga se po vzoru svého otce vydal na spisovatelskou cestu. Má to v genech, tak proč ne. Jeho již třetí kniha není kompletní příběh, ale strašidelné a jiné příběhy ve formě povídek. Celkem povedené povídky. Asi nejlepší je ta podle níž se kniha jmenuje, tedy Bobby Conroy vstává z mrtvých. Vřele doporučuju.... celý text

Velká encyklopedie Ericha von Dänikena 2010, Ulrich Dopatka

Ulrich Dopatka napsal již druhou encyklopedii, která je zaměřena na práci a život Ericha von Dänikena. Mistr přes mistry v otázkách archeoastrologie a života mimozemských ras na naší planetě. Je to jen výčet knich, článků a fotek ze kterých Erich čerpal za posledních deset let. Jeden citátek o kterém si možná budete myslet, že nepatří do této knihy - ale věřte. To, co se děje dnes, co plní titulky novin, to nás zneklidňuje, co se stalo předevčírem, už nás nerozčiluje.... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

Nová, leč velmi krátká kniha Stephena Kinga nás zavádí do prostředí jednoho lunaparku. Vlastně je to na Kinga celkem lehký a nenásilný příběh. Vypadá to na jednu z knih, které napsal Stephen někdy před dvaceti lety - jinak se to snad ani nedá napsat. Přečteno za dva dny. Pár citátů: Láska nechává jizvy.......... Historie je kolektivní hovno předků lidské rasy, obrovská a stále vyšší hromada sraček................ celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Tak jsem se na stará kolena a po rozhovoru se svou přítelkyní rozhodl konečně přečíst celou knihu od Antoine De Saint-Exupéryho "Malý princ". Těžká kniha s velmi dojemným koncem. Čtenář se pak na konci příběhu rozhoduje zda brečet a být smutný, nebo se smát a být spokojený. Já byl někde mezi. Díky Jolanko, žes mě k této nádherné knize vrátila. A co dodat? No přece: "Namaluj mi beránka"... celý text

Silou svého zraku 2011, Tim Powers

Od tohoto spisovatele jsem četl již tři knihy. Tato je celkem logicky čtvrtá. Těšil jsem se na ní, ale oproti třeba "Stáčení temného piva", je "Silou svého zraku" velmi těžká kniha a ve své druhé polovině se stává ponurou a smutnou. Upírský román o tak trochu jiných upírech jsem málem nedočetl. Pokud si chcete umění tohoto spisovatele vychutnat doporučuji knihy: Brány Anubisovy nebo již zmíněné Stáčení temného piva. Rozhodně nezačínejte tímto románem.... celý text

Matka 2004, Karel Čapek

K dílu Karla Čapka o třech dějstvích jsem se dostal tak trochu náhodou. Jedna dívka se mě zeptala zda jsem to četl a já musel říci ne. A pak jsem si řekl a proč si to vlastně nepřečíst? Byl jsem překvapen, že je to duchařská divadelní hra a je vlastně tak trochu morbidní. Nevěříte, Přečtěte si, není to zas tak dlouhé. DIALOG: MATKA - Vy byste mi tak pomohli! Co vy víte, co je pořádek! KORNEL - Dát věci tam, kde byly. PETR - Dát věci tam, kde mají být. MATKA - Ba ne. Dát věci tam, kde je jim dobře. CITÁT: Vám připadá hrozně čestné za něco umřít, ale na to, že někomu umřete, na to už nemyslíte................ celý text

Vlk samotář 2008, Miroslav Žamboch

Příběh Koniáš Vlk samotář je románem o muži jenž kdysi dávno v budoucnosti, putuje zemí a nechává se najímat jako žoldák, ochránce, zloděj nebo muž vykonávající spravedlnost. V příběhu je střední množství krve a celkem dost romantiky, což bylo to velké a příjemné překvapení. Snad vše co jsem od mistra Žambocha přečetl stálo za to. Jen tak dál, pane. Jo a abych nezapomněl, zde jeden dva citáty: Smíření se s osudem a zapomnění není dostupné každému, zvláště těm, kdo o to nestojí......... Kameny mají duši a jsou různě cítit................... celý text

Sedm démonů 1999, Barbara Wood

Příběh napsaný Barborou Woodovou se odehrává v záhadném Egyptě a je plný exotiky, kouzel a tajemství. První kniha, kterou jsem od této angličanky žijící v USA četl a hned jsem byl překvapen. Příběh je tvrdý a lehce krvavý. Abych mohl porovnávat, musím si přečíst ještě nějaký jiný příběh. Tento mohu vřele doporučit. Jeden citátek: Asi se nikdy nezměním, ne v srdci, ne dost, abych mohla nezaujatě milovat muže, jako ty............ celý text

Muž na stezce 2008, Miroslav Žamboch

Velmi povedené dobrodružství. Přečteno jedním dechem. Jak vypadá Koniáš? "Dobré dvě třetiny mé váhy mají na svědomí těžké kosti a holkám, co se na vás za peníze smějí, platím trojnásobnou taxu, aby si mě vůbec všimly. K tomu všemu mám skobovitě zahnutý dvakrát přeražený nos, navíc pár špatně srostlých jizev ve tváři. I otrlí muži jsou nervózní, když se na ně usmívám"... celý text

Závan klíčovou dírkou 2013, Stephen King

Další kniha na námět Temná věž ze světa Teritorií nebo-li Středosvěta. Stephen King napsal další knihu o Temné věži tentokrát pod názvem Závan klíčovou dírkou. Kniha nesmí chybět v žádné sbírce fandů Stephena Kinga. V knihovně si ji zařaďte mezi knihy "Čaroděj a sklo" a "Vlci z Cally" Již jsem přečetl a názor? Někde jsem již psal, že Stephen dokáže flashbackama zajít pěkně do hlubin minulosti. Tuto knihu bych tituloval "Back to the Flashback" až si jí přečtete, pochopíte. A jako vždy pár citátů: Říkáš pravdu? zašeptal Tim. ......................Pravdu, jako že Želva drží svět. a ještě jeden: A tak se to stalo, kdysi dávno, dlouho před tím, než se narodil děd tvého děda....... Autorem kresby na titulní straně je Tomáš Kropáček.... celý text

Talisman 1996, Stephen King

Peter Straub a Stephen King v roce 1984 napsali první knihu, která se částečně odehrává v Teritoriích, zemi ve které o několik let později můžeme sledovat cestu Rolanda Deschaina z Gileadu. 640-ti stránkový román pojednává o putování jednoho chlapce mezi těmito zeměmi. Jedná se o kluka čtenářům Stephena Kinga známým jako Putující Jack. Zde je ještě dítě a můžeme tu sledovat jeho první seznámení z pojmem "putovat" Tuto knihu pánové King a Straub věnovali svým manželkám Ruth Kingové a Elveně Straubové. Pár citátů z knihy, kterou jsem již četl dvakrát. Naposledy před týdnem: Uprostřed svahu si uvědomil, že už zase přemýšlí v angličtině............ Jack věděl, že smrady jsou pro Vlka to nejhorší. Nebyli tady ještě ani čtyři hodiny a Vlk Ameriku nazval Zemi hrozných smradů.............. Tu krásnou kresbu na titulní straně má na svědomí Petr Bauer plzeňský rodák a ilustrátor.... celý text

Nemoáry 2011, Martin Moudrý

Tak jsem druhou knihu ze série Grafomág od Martina Moudrého nedočetl. Po velmi dlouhé době jsem nedočetl knihu a to už je co říci. Nešlo to. A tak silně jsem se snažil zařadit Moudrého mezi své oblíbené České spisovatele. Asi někde okolo 250 stránky jsem zjistil, že mě to nebaví. Knihu jsem zavřel a už se k ní nikdy nevrátím. O dalších knihám Martina Moudréhu budu moudře a velmi dlouze uvažovat. Tento rok si však žádnou nekoupím. Je mi to líto, ale tvrzení, že jeho největším vzorem je Jiří Kulhánek je zavádějící. Nešahá mu ani po kotníky.... celý text

Ve službách klanu 2013, Miroslav Žamboch

Mám rozporuplné myšlenky. Nějak jsem se do příběhu nemohl vžít a skoro celou knihu jsem přečetl jen tak z povinosti. Není to špatné, ale já čekal úplně, ale úplně něco jiného. Je to přinejmenším zajímavý příběh. Malá ochutnávka: Už sis objednal? zeptal jsem se. Jen pivo. Nebylo ještě ani poledne, ale proč vlastně ne.... celý text

Kamarád do deště 2011, Martin Moudrý

Pan Moudrý čerpá z několika akčních filmů, které proplétá, doplňuje a tvoří z nich svůj specifický příběh. Hodně využívá předlohy k filmu Terminátor. Musím říci, že ikdyž se to může zdát jako,.... a teď budu trochu tvrdej, nemoudrej.. dobrý námět, moc se mi to jeho vykrádání nezamlouvá.... celý text

Kat 2004, Martin Moudrý

"Objevily se pokusy Protivníků dosáhnout svých létajících prostředků, ale po nasazení plamenometu bylo těchto pokusů zanecháno." "Nikdy nestřílejte do úst mimozemšťana v blízkosti výpočetní techniky." Třetí příběh (třetí knihu) ze série Cesta krve, už nenapsal pan Kulhánek. Jeho suprácké, vtipné a krvavě mimozemské dílo převzal Ten druhý, The Second/Moudrý. A pokud se ptáte, zda je to poznat, odpovídám, že ano, ale zas tam moc mi to nevadí. Je to poznat, ale opravdu malinko. Pan Kulhánek je schopen dát jednu větu do jednoho odstavce, ještě jí krásně a vtipně vypointovat a pak začít odstavec další. Pan Moudrý se o to sice snaží, ale má odstavce obrovské, někdy i na několik stránek. Díky tomu však nevzniká pro čtenáře čas oddychu a je nucen stále číst. A v těch dlouhých odstavcích je docela dost srandy. Malá ochutnávka: Dál už zbývalo jenom jediné rozšířit osobnost a zkušenosti mého starého počítače do . . . nových strojů. Abych pravdu řekl, nejraději bych zkopíroval jen ty zkušenosti, z umělé osobnosti počítače jsem pořád trochu nervózní. Bohužel počítač tvrdil, že přenést se dá jedině kompletní mysl, jakákoliv separace není možná, protože zkušenosti prý závisí na způsobu, jakým byly získány a to zase závisí na vytvořené osobnosti . . . měl jsem dojem, že mi počítač lže . . . A ano, nejvíce smíchu si užijete v dialogu mezi hlavním hrdinou a Tím druhým. Tak že něco chybějící nahradí něco jiného. Navíc pan Kulhánek načrtnul ve svých dvou knihách Cesty krve, jednu věc, kterou pan Moudrý dokáže krásně zpracovávat. Tím je třetí člen posádky, počítač Saladin. Jeho zařazení na post plnohodnotného vtipkujícího (ano, ten stroj, krom toho že je chytrej a samoučící, také vtipkuje) dalšího hlavního hrdiny je rozhodně dobrým tahem, který čtenáře pobaví a rozesměje. Víc nepovím, nebudu vám kazit srandu. Ale k věci. Z perfektně rozjeté postapokalyptické řežby udělal pan Moudrý perfektní vesmírnou, velmi humornou, romantickou Space operu. Citát: "Nezapomeň, že během operace musí být doktor i pacient střízlivý," zvedl můj prst Ten druhý, "a ty jsi obojí." Té řežby je tam ještě víc. Hlavní roli dokonce na chvilku dostal i Ten druhý, a to už raději nemluvím o počítači v Saladinu, protože se bojím aby mě na dálku nezastřelil. Ale řeknu vám, musel jsem MU tleskat. Kam se hrabe Ten druhý se svým úsměvem oproti inteligentnímu Moudrému počítači. Jeho vesmírné bitvy jsem si doslova užíval a nechával si je zpomaleně přehrát. Ovšem při tý vší srandě a masakru jsem si pomalu uvědomoval, že Cesta krve se blíží ke svému konci. Vím, že pomsta není žádná sranda, ale když se u ní neustále chechtáte, tak je to prostě jen veselá pomsta. Chaos, hrůza, masakr. Bavil jsem se skvěle. Dvojhrdinův dialog: Můžu? zašeptal Ten druhý neslyšně. Ale jo, obrátil jsem oči v sloup. Ten druhý se ve dveřích řídícího střediska otočil zpátky k Singhaie a temným hlasem pronesl: Já se vrátím.... celý text

Mega hustej nářez 2013, František Kotleta (p)

Po dvou dílech je tohle prostě nutnost. A je to lepší než dvojka. Malá ochutnávka. Proč mě nemáš rád? Cože? vyhrknul jsem. Nemáš mě rád. Proč? Ach Bože, za co? povzdechl jsem si v myšlenkách. Byl sice fakt, že jsem ji ze začátku moc nemusel. Hlavně kvůli tomu jejímu ječení ve vypjatých situacích a skutečnosti, že jen co jsme se seznámili, vystřílela do mě půlku zásobníku, ale během těch pár týdnů, co jsme se znali, jsem jí a té její komické partě z nočního klubu začínal přicházet na chuť. Ale mám tě rád, řekl jsem a v duchu začal mlátit hlavou o latrínu. Tyhle trapné záchodové dialogy s opilými dívčinami mě deptají. Ale nemáš, zakňučela.... celý text

Černý dům 2003, Stephen King

Černý dům, kniha kterou napsali tito dva spisovatelé spolu, je vlastně nepřímo pokračováním knihy Talisman. Obě pak dělají jakýsi předvoj knižní sérii Temná věž. Kniha má ale i pár odkazů na jiné příběhy. Jako mnoho knih Stephena Kinga i tahle vás pohltí a nedokážete odtrhnou oči, dokud to nedočtete. Zde malá ochutnávka: Moje jméno je Dav. Moje číslo je mnoho. Jsem krysa pod podlahou Vesmíru............. celý text

Blaze 2008, Richard Bachman (p)

Richard Bachman psal rychlé a jednoduché příběhy, proto si ho Stephen King vybral jako spou druhou podobu. Kingovo knížky jsou mnohdy obsáhlé, plné flashbacků a někdy i nekonečné. Bachmanovo romány jdou rychle kupředu, nezatěžují se moc pohledy do minulosti a dá se říci, že končí i optimisticky - to určitě není spoiler. Blaze je poslední kniha Richarda Bachmana, než se zcela pohlcen Stephenem Kingem ztrácí ze čtenářského nebe. Blaze je prostý příběh prostého muže, který se rozhodne unést dítě a požadovat výkupné. Naštěstí kniha neobsahuje moc flashbacků, jak je u Richarda Kinga zvykem, ale už se tu začínají prodlužovat. King začíná nad Richardem převládat. Kniha má však jen "190" stran a tak se velmi rychle čte. Já ji četl asi před pěti lety a tak jsem po ní v sobotu nostalgicky šáhnul do knihovny. Dva dny a jsem na konci. Lehký příběh Malá ochutnávka: Být blboun, to byl pech. Člověka každou chvíli zaskočil smutek, protože si nikdy nepamatoval důležité věci. V hlavě udržel jenom blbiny........... celý text

Roboti nemají ocas 2010, Henry Kuttner

Neodolal jsem a koupil jsem si povídkovou knížku Henryho Kuttnera. Nemám moc v oblibě povídky, ale tyto povídky na sebe jakoby navazují. Jsou o jednom alkoholickém vědci, který skoro vždy vynalézá v opojení alkoholu. Když vystřízlivý tak si nepamatuje k čemu vyrobená věc slouží a pro koho ji vyrobil. Chápete ty možnosti, které z toho koukají? Bohužel má to své mouchy, ale je to napsané v letech 1942 až 1948, tak se to musí bráti s rezervou. Povídková knížka se lehce čte, je vtipná a jednoduchá. Kdo je Henry Kuttner? Psal pod mnoha pseudonymi jako třeba Lewis Padgett nebo Laurence O¨Donnell. Spoustu knih psal dohromady se svou ženou C. L. Mooreovou. Podle Henryho Kuttnera je natočen třeba film z roku 2007 Mimzy nebo The Twonky z roku 1953 (nemůžu ten film sehnat - klidně koupím, pokud někdo má)... celý text