Senza Jenka přečtené 1129

Rozpolcené srdce 2007, Arnette Lamb

Síla lásky 2012, Arnette Lamb

Zajímavá myšlenka. Žena, v 18. století, v Číně se naučila bojovému umění, zachránila císaře a teď běhá po světě a dělá něco jako bezpečnostního poradce kříženého s bodyguardem - nepříliš reálné, ale přimhouřím oko. Vývoj vztahu s Edwardem byl na mě příliš skokově rychlý a celé je to takové... málo propracované.... celý text

Nebezpečná přitažlivost 2003, Rexanne Becnel

Začíná to - ne hezky, ale zajímavě. Intrikánská babička se rozhodne, že titul prostě potřebuje dědice, a když ho má zajistit nemanželský vnuk, kterého její syn zplodil s cikánskou milenkou - tak ať. Rodová linie nade vše. Ivan je produktem příšerného dětství - otec se o něj nezajímal, matka ho prodala babičce a ta ho šoupla do internátní školy, stěží lepší než vězení s mučírnou. Titul nakonec přijímá jen pro to, aby mohl okázale pohrdat smetánkou, které předtím nebyl dost dobrý a vykonal pomstu na babče. Ta prahne pouze po dědici, nic jiného ji nezajímá a tak rozehraje partii ve které se mu zdánlivě snaží podstrčit svou praneteř tím, že mu ji zakazuje. Ve skutečnosti ale doufá, že vnuk zabere spíše na společnici, kterou dívce najala. Intriku prohlédnou, ale intriku v intrice už ne. A zdá se, že bábi se trefila do jeho vkusu. Poté - co je pečlivě vykalkulovaně přistihne v kompromitující situaci (pro jistotu i s pár svědky) - jsou oba nuceni do svatby. Až potud fajn. Pak se bohužel začne příběh trochu točit dokolečka. Babička se snaží dál manipulovat. Lucy je nešťastná, že ji vlastně nechtěl a plácá se mezi soucitem, láskou a beznadějí. Ivan se bojí cokoliv cítit, protože poznal v životě jen spoustu odmítnutí a opovržení. Nakonec se všichni nějak smíří, ale je to poněkud bolestné. A zdlouhavé. Jako obvykle mě drtí ošklivé zacházení s dětmi, které obzvlášť nesnáším.... celý text

Kráska a netvor 2013, Teresa Medeiros

Čekala jsem romanci ve stylu kráska a zvíře, trocha tajemna, trocha nebezpečí, trocha mezilidských vztahů a na konci velká láska. Ó, jak jsem se zmýlila :D Chvílemi jsem si nebyla jistá, zda čtu červenou knihovnu, nebo humoristický román. Kulisy známé pohádky jsou víceméně zachovány, stejně jako třeba v oblíbeném vánočním filmu Tři oříšky pro popelku, ovšem v obou případech jsou hrdinové... sví. Kráska je kyprá, inteligentní a hubatá. Její sarkastické poznámky nenechají Netvora chvíli v klidu. Nemá jednu, či dvě sestry, ale rovnou tři. Jedna by mohla být profesionální vdova (už pochovala dva starší manžely a poohlíží se po třetím). Druhá by mohla být profesionální... je veselá a štědrá děva (potvrdí všichni muži z vesnice). Třetí se začala ubírat ve stopách té druhé. Jejich otec není hodný a obětavý, ale pomatený. A lidé ze vsi jsou pověrčiví nevzdělanci ve stylu - vidle a pochodně, upalte ho. Hrad není zakletý, jen pobořený a kouzelný je maximálně Netvorův přítel Tupper, ten je prostě roztomilý. Příběh tvoří směs pohádky, mumoru až parodie, vášně, banalit, inteligence, hlouposti, utrpení, gentlemanství, křivdy, odpuštění, neotesanosti i lásky. Hezké a pobavilo.... celý text

Placená společnice 2004, Amanda Quick (p)

Tak tohle bylo dobré. Některé prvky jsou přímo geniální. Některé na hlavu. Třeba ty nesmysly o lásce v prostředí domluvených ekonomických sňatků. Nebo její neustálé prchání do zahrady, či skleníku poté, co byla několikrát upozorněna, že nemá nikam chodit sama. A řeč o finanční výpomoci muži, který mu unesl snoubenku... hámoty! Ale celkově je to hezky vystavěný a slušně, i když v závěru už celkem předvídatelně, vygradovaný detektivní příběh. Romantická linka se odvíjí na pozadí, jako jemný refrén. Hlavní hrdinové jsou oba svým osobitým způsobem bystří, inteligentní, předvídaví, pragmatičtí a laskaví. Přítel a gardedáma vytváří spíše užitečné křoví. Bavilo mě to.... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Ač jsem, co školou povinná dívka, četla vášnivě a (ve srovnání se spolužáky) ve velkých objemech, spousta "klasiky" a dokonce i povinné četby mě vlastně minula. Proč se taky otravovat s Babičkou, když knihovna rodičů ukrývala Mayovky, sci-fi, detektivky, Angeliku... A nedošlo ani na tak profláknutá díla, jakým je bezesporu Pýcha a předsudek. A třebaže jako čtenář miluji, když děj uhání, jako splašená herka, kteroužto vlastností kniha nijak neoplývá - líbilo se mi to. Stoický pan Bennet, nepopsatelná paní Bennetová, příšerná Lydia, tragický pan Collins, úzkoprsé poměry venkova, klepy, zvyky... Skláním se před ženou, která se - sice pod pseudonymem - přesto dala v té době na spisovatelskou dráhu.... celý text

Dokonalá partie 2012, Adele Ashworth

Začátek je docela zajímavý. Autorka ovšem - zřejmě ve snaze prodlužovat napětí a odhalovat tajemství všech zúčastněných postupně - svou snahu trochu přehnala. Děj je neúměrně natažený a celé se to rozplizle a pateticky vleče. Konec je od jistého bodu celkem jednoznačný. Hlavní postavy se chovají dost nelogicky, zejména Mary. Poté, co se tváří nehnutě, jak gibraltarská skála, mu najednou z ničeho nic skočí do postele (doslova). A ty rubíny mi přišly nepraktické a jejich umístění poněkud laciné, ale vkus je samozřejmě individuální. Jako plus oceňuji zápletku i tajemství, která jednotlivé postavy (snad až na Marka) skrývají i některé pro červenou lehce neobvyklé prvky. Dokážu si představit, že po úpravě by z toho mohl být moc pěkný film. Chtělo by to mrazivou atmosféru, trochu víc hříchů a nějaké náznaky, že by mohl být ohrožen další život - klidně by se z toho mohl vyklubat i velmi slušný thriller. Takhle je to dost průměrná romanťárna.... celý text

Divoký ráj 2004, Jennifer Blake (p)

Jako obvykle má příběh několik částí. Na večírku v pevnosti se objeví Reynaud - syn hraběte a indiánky a varuje velitele před útokem indiánů. Ten následuje hned druhý den ráno. Elise se podaří uniknout a schová se v lese. Postupně se k ní přidají další. Reynaud, který ji od předchozího večera nespustil ze zřetele, jim nabídce, že je dostane do bezpečí. Podle zvyku indiánů požaduje, aby mu po cestě poskytli ženu, která by se starala o jeho potřeby. Elise se podvolí nátlaku ostatních. Reynaud, který pochopí, že Elise má strach, protože ji manžel týral a zneužíval, se chová velmi hezky a moc na ni netlačí. Aby získal víc času, odbočí z cesty a zavede je k sobě domů. Nakonec se mu ji samozřejmě povede svést. Načezové si pro něj přijedou, aby se stal válečným náčelníkem a on v naději ve smírné řešení odjíždí ke kmeni své matky. Elise bere i přes její nesouhlas s sebou. Následuje část popisující život mezi indiány. Jejich zvyky, tradice, neshody, stavba opevnění vesnice, čekání na útok, vyjednávání, propuštění francouzských žen a dětí z otroctví indiánů, zrada francouzů a útěk obléhaných. Reynaud, jeho přítel Pierre, Elise a Malá Křepelka míří do pevnosti Saint Jean Baptisté. Reynaud je okolnostmi nucen, připojit se znovu k indiánům a Elise opouští. Zbytek - až na posledních pár stránek je čistě popis, čím si Elise vyplnila dlouhé měsíce a zprávy o novém tažení proti Načezům, které je bohužel úspěšné. Reynauda se Elise podaří lstí získat jako otroka pro sebe, ale všichni ostatní skončí na plantážích. Knize škodí nestejnoměrné tempo a jistá "nataženost". Romanci pak špatný konec indiánů. Žít s pocitem, že moje matka a sourozenci umírají v otroctví...... celý text

Hrdost a pokora 1996, Jennifer Blake (p)

Zápletka je velmi důmyslná a komplikovaná. Má svá slabá místa. Například jsem nepochopila, proč Bretonovi tak najednou věřili Renému a vzali ho s sebou, nebo proč neprotestovali proti tomu, že se přilepil na Cyrene. Nebo její naivita ohledně svobody. Jinak se mi hlavní hrdinka líbila - rozumná, přímá, praktická, inteligentní. René je ovšem zcela jiná liga - chápu, že jeho postavení vyžadovalo NEZBYTNĚ určitý přístup, ale nic to nemění na faktu, že Cyrené využil, podvedl, zradil, manipuloval a dokonce vydíral. Ta poslední obezlička se zatykačem... Takže za "hrdinu" * dolů.... celý text

Zloděj srdcí 2009, Teresa Medeiros

Je to celkem zajímavě sepsané. Ač mezi postavami jednotlivých částí "zdánlivě" není souvislost, čtenář si samozřejmě dá rychle dohromady dvě a dvě. Celkem záhy se tak začne profilovat povaha jednotlivých aktérů. Admirál je sobecký, pokrytecký a prospěchářský studený čumák. Lucy zase typické odstrkované dítě, které se snaží, aby ho tatínek měl rád. Jen Gerard mi přišel trochu neprůhledný a nejednoznačný. To, že zachránil loď královského námořnictva a nechal sebe i posádku zajmout byl od člověka, co oplakal už svou první posádku, do nebe volající hazard - mohli je klidně pověsit s ním a na nějaké zásluhy zapomenout. Další plynutí příběhu bylo celkem nasnadě. Mohlo by to být o fous kratší, nebo svižnější, ale jinak celkem pěkná kniha.... celý text

Nádherná bouře 2018, Johanna Lindsey

Čekala jsem... víc. Jack je sice odvážná a z konvencí si zase tak moc nedělá. Ale zároveň je velmi nerozumná, prchlivá a impulzivní. Jeremy pobavil i trochu překvapil - jeho konstatování o sexuálně ukojené ženě... Nečekala bych, že podobné slovní spojení použije vůči své vlastní sestře. Ale jako gardedáma byl VELMI důsledný :D. Damon oproti tomu byl prostě roztomilý. Ale chápu, že jí tím lezl na nervy. Scéna s piráty opět velmi naivní a odbytá - škoda.... celý text

Bouřlivé vyznání 2016, Johanna Lindsey

Chápu jistou míru nedůvěry, ale Judyina podezíravost a útočnost byla trochu přes. Štěkala na něj, že je zločinec - ano, pašeráctví je nezákonné, ale její vlastní strýc byl deset let pirátem a bratrancova manželka se 15 let živila jako zloděj. Obvinila ho ze vstupu na cizí pozemek, o čemž se přesvědčila tím, že sama vlezla na cizí pozemek. Když řekl, že dům mu patří, osočila ho ze lhaní, ale sama nevěděla, kdo je současný vlastník. Byla přesvědčená, že nemůže být tesař - ale to by se na lodi asi rychle ukázalo a zcela pravděpodobně si ho proklepli už před vyplutím... A dalo by se v tomto duchu pokračovat. Celkem povrchní a pokrytecké. Podezření z krádeže nebylo úplně nelogické, ale její první reakce byla opět přehnaná. Udivilo mě jen, že se víc nezajímali o Andyho a Catherine - ta strávila v kajutách většinu plavby, navíc bez dozoru a uměla velice dobře šít. A různé skryté kapsičky a cennosti zašité do oblečení nebyly v té době nic neznámého. Nathan se mi líbil víc, ale ani jeho postava nebyla úplně domyšlená. Jeho únik ze spárů justice a vzestup na společenském žebříčku byl poněkud pohádkový. Ale bylo to výrazně lepší, než třeba Dáma a námořník, kterou jsem četla předtím.... celý text

Něžná pomsta 1999, Johanna Lindsey

Ze začátku mě to bavilo velmi. Příběh se odvíjel svižně, zvraty zapadaly do děje, a nepostrádalo to ani vtip ani logiku. V druhé polovině se ale obojí vytratilo (zejména ta logika) a celé se to začalo poněkud táhnout. Černý Gawain byl najednou nenávistný nepřítel, nikdo se nepozastavoval na tím, že nájezdy nedávají žádný smysl. Sheena vříská a klepe se strachy, jen Jamieho vidí a v další minutě se od toho samého muže nechá muchlat a ocicmávat, jako by se nechumelilo. To mi prostě nesedí. Podezírala jsem jiného Williama - což byl zřejmě autorčin záměr - i když jeho činy vůbec nedávaly smysl - ale to nedávaly ani tak :D Reálnost vztahů a chování - vzhledem k historické éře, ve které se to má odehrávat - řešit nebudu. Obálka úplně mimo mísu.... celý text

Dáma a námořník 2009, Johanna Lindsey

Zmatené, nelogické. Prvních asi 50 stran bylo čiré utrpení - zdlouhavé, popisné pasáže, nuda. Boyd je vykreslen jako chtíčem posedlé pako. Katey je... švihlá, prchlivá a bojí se vlastních citů. James a Anthony už začínají působit jako zastydlí puberťáci. Nejzajímavějšími postavami se tak pro mě stali Gordie Cameron (ano, zlotřilý bratranec Roslynn), malá Judy, teta Letitie a babička Sophie. Ačkoliv motiv není špatný, dynamika příběhu je divná. Scéna s piráty je nevěrohodná. Vývoj vztahů mezi hlavními hrdiny je absurdní. Vadilo mi to Kateyino snění s otevřenýma očima, protože jsem chvílemi nevěděla, jestli si to zase vymýšlí, nebo se to skutečně odehrává. Pár zábavných pasáží a hezkých scén, ale zbytek bohužel trochu chaos.... celý text

Anglický hrdina 2011, Suzanne Enoch

Musím říct, že hlavní hrdinka nebyla špatná, ale tady mi víc imponoval její protějšek. Zraněná duše, ale okolo ní zajímavý exteriér - inteligentní, všímavý, pohotový, galantní... Mělo to zajímavou zápletku a ačkoliv mě snaha o sebevraždu dozorcem nijak nešokuje, chápu, že byly doby, kdy to za šokující a špatné považováno bylo. Výhodou hlavních postav je tím pádem ne zcela jednoznačný charakter, který jim dodává hloubku. St. Aubyn je tu vyloženě roztomilý.... celý text

Londýnský prostopášník 2010, Suzanne Enoch

Pořád dost nereálné, ale mnohem lepší, než jednička. Sice nesplnil všechny lekce a ze začátku byl hodně prvoplánově hnusný na to, aby se tak z gruntu polepšil. Ale ten romantický závěr...... celý text

Smlouva s ďáblem 2005, Liz Carlyle

Zbytečně natažené. Vývoj vztahu bleskový. Do postele ji tak trochu dotlačil.

Síla osudu 2008, Lisa Kleypas

Hlavní hrdinka mě moc neuchvátila - ve dvaceti se chová, jako patnáctiletá puberťačka - rodiče mě nechápou, nenávidím je. Celý skok do minulosti neobsahuje nic nového ani překvapivého, žádná záhada, žádný aha-moment - jen delší verze již jednou krátce shrnutého. Čímž autorka zbytečně promrhala spoustu stránek. Přiznávám, že některé národy a historické epochy mě nikdy ničím nepřitahovaly a carské Rusko (stejně jako třeba Japonsko) mezi ně patří. Suma sumarum - nižší kategorie.... celý text

Nahý vikomt 2011, Sally MacKenzie

Ta úvodní scéna byla trochu absurdní. Co se skicy a pátrání týče - jak příhodně vždy alespoň jeden z nich věděl, kde a co hledat. Ta rostlina byla přičinlivě hned v první zahradě... A vždycky se o věc zajímali zrovna ti, kteří byli na aktuální části obrázku... To je trochu moc vody na mlýn. Prostě jim osud šel na ruku a i toho obávaného Satana se zbavili celkem lehce. Ale klišé jsou celkem vyvážena švihem, zajímavými nápady a neotřelými charaktery.... celý text

Cizí muž v mém náručí 2008, Lisa Kleypas

Lara byla popisována jako laskavá dáma - mně přišlo, že se chová spíš paličatě a do všeho strká nos. Že to není Hunter bylo celkem jasné od začátku, i když se autorka hodně snažila. Přesto to mělo mezery. Podoba vysvětlena příbuzenskou vazbou. Byl chameleon - fajn, někteří lidé jsou v tom lepší, než jiní. To ale nevysvětluje, jak poznával lidi, které nikdy předtím neviděl. Nebo jak to, že měl stejné jizvy, na stejných místech. A jak to, že ona ho neodhalila - minimálně po čichu (v určitých situacích)... Matka Hawksworthová se dala na pokání - to je chvályhodné. Lara se snažila zachovat zdánlivě čestně, ve výsledku spíš hloupě... Naštěstí si to rozmyslela. Průměr.... celý text