Senza Jenka
přečtené 1130
Magie změny
2016,
Ilona Andrews
Má to spád, velmi dramatické i silné okamžiky - Kate v nemocnici po boji s obrem, to bylo velmi emotivní. Je to zamotané a začíná to působit až bezvýchodně. A najednou to vezme velmi rychlý konec. To je škoda. Nicméně vývoj jejich mimosmečkového života se mi líbí (Curranova ulice, Cech...), i když pro Currana musí být náročné, pohlédnout na smečkovou politiku také z druhé strany.... celý text
Magie ničivá
2015,
Ilona Andrews
Anotace je tentokrát úplně na prd. Konkláve není sraz různých frakcí, ale setkání zástupců Lidu a Smečky, a Kate se ho účastní celkem pravidelně. Také se nejedná o stěžejní zápletku, pouze o jednu drobnou epizodu na začátek - byť z ní pojde spousta dalších potíží. SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER, SPOILER: Tentokrát dorazí také Hugh d´Ambray (který, světe div se, přežil zlomenou páteř i magický oheň) a přinese mrtvolu. Pachatelem je zcela očividně vlkodlak. Kate má velmi málo času, zakázaný vstup na území Lidu, neshody s Řádem a lidské pořádkové síly jsou podplacené. Hugh ji prostě chce a vyvolat válku mezi Lidem a Smečkou je cesta. Ve chvíli, kdy se podaří válku zažehnat, je vinou Jennifeřiny zrady unesena - nečekaně spolu s Ghastekem. Zabíječ je zlomený a Kate s Ghastekem pomalu umírají hladem a podchlazením na neznámém místě, v cele z větší části zatopené vodou. Cela je v Rolandově vězeňské věži hlídané divokými upíry, záchranná výprava dorazí včas, ale průchod věží je jednolitá noční můra a nakonec nevyváznou všichni. Hned potom dostane Kate ultimátum - buď se dostaví na dvůr svého otce a dva, které ztratili cestou ven (a Roland je zachránil) si může odvést, nebo zemřou všichni. Dobře to dopadne, ale drama nekončí - ihned po návratu do Atlanty na mimořádném Konkláve vznese Roland na celé město nárok a Kate se nejen podaří ho odrazit, ale navíc označí území za své. Následuje další ultimátum - buď se vzdá svého postavení ve Smečce, nebo Roland Smečku i město vyhubí a území stejně zabere. Kate samozřejmě souhlasí a Curran jde s ní. Smečku má převzít Jim. KONEC SPOILERU. Je to napínavé, dramatické, vtipné i dojemné a děj má spád, jako snad zatím v žádném z předchozích dílů. Klidně bych ještě * přidala. K autorům mám dvě poznámky. Králík nepatří mezi hlodavce, ale do řádu zajícovců. A Mazlík - 16 dlaní (16x8cm) není na osla zas tak moc. Pokud bych vycházela z údaje 2,5 metru, 60 cm uši a mezi kohoutkem a vrškem hlavy cca 50 cm - pak už je to docela vysoký osel, ale zase nic tak dramatického. Poitouský osel, užívaný dříve ve Francii k chovu mul, je větší.... celý text
Smrtící pomsta
2001,
J. D. Robb (p)
Samozřejmě, že z dnešního hlediska se mohou elektronky a fax dohromady s plně funkčními satelity na okolních planetách jevit trochu legračně. Ale je potřeba vzít v úvahu skoro 30letý odstup od doby, kdy byla kniha napsána. Futuristické rozdíly jsou malé, ale rozšiřují možnosti scén ohledně komunikace (hologramy...), stříleček (laser...), honiček poldů se zločinci (vzdušná doprava, kolmý start auta...), rutiny u počítače atp. Mě to docela baví. Na Evě mi vadí ta vzteklá a odtažitá povaha, většinou mě unavuje se takovými lidmi zaobírat. Roark je zase tak dokonalý, že prostě není reálný. Ale funguje to. Příběh o staré, dobře uleželé pomstě v kombinaci s náboženským fanatismem a osobní angažovaností hlavních hrdinů není sice možná dokonale originální, ale má spád a logiku.... celý text
Nepřátelé a milenci
2016,
Simona Ahrnstedt
Je to sepsané velmi zajímavým stylem. Člověk střídavě nahlíží do hlavy hned několika různým postavám. "Romance" neprobíhá pouze mezi hlavními hrdiny, ale souběžně i mezi jejich nejbližšími přáteli. Svět takzvané "smetánky" ani vysokých financí mě sice moc neoslovuje, ale vytváří osobitý rámec příběhu. Na můj vkus byly některé pasáže zbytečně dlouhé a jiné zase nepřiměřeně rychlé (vztahy), ale autorce se povedlo čtenáři celkem dovedně předestřít propletenec viny, pomsty, vztahů, prolomených "tradic" a překvapivých zvratů. Asa a Michel - trochu plytké a rychlé, ale šlo přece jen o vedlejší linii. Gustaf a Ebba - hnus, někteří lidé by prostě neměli mít děti. Carl-Erik - zajímavé. Peter - smutné, trochu děsivé a těžko pochopitelné, ale nakonec se vzchopil a udělal, co mohl. Carolina - zdá se, že roky terapie zabraly. Nevím, jestli bych odpustila. Asi bych dokázala žít bez výčitek a nenávisti, ale odpustit...? Občas si postavy trochu protiřečí a sem tam pro mě nejsou dost uvěřitelné. Celkově pěkné počtení, které není cele podřízené té romantice. Pěkné erotické scény. Líbilo.... celý text
Asher Black
2023,
Parker S. Huntington
Je to... nedotažené, málo propracované a některé části působí, jako pěst na oko - prostě k tomu zbytku moc nesedí. Nadržená holka v klubu a velký drsný hoch si to rozdávají orálně. Odvolají ho těsně před tím, než jí to udělá, takže děvče zuří. Jde tancovat. Pak na záchody a v chodbě před nimi jakýsi ranař terorizuje s pistolí v ruce holku. Lucy zavolá policii. Pak se jí to najednou rozleží, vyndá z mobilu baterii, mobil propláchne vodou, obojí letí do koše. SIMka do záchodu, ale protože na sebe nechce upozorňovat, nespláchne... Už tady jsou nehorázné blbosti. Spoléhat na to, že voda zničí paměť telefonu a SIM? Proč se bála, že si jí všimnou, když ji stejně viděli jít na záchod? A proč tu holku prohledával v chodbě u záchodů, do které je odevšad vidět, když to mohl udělat ve VIP zóně, nebo někde v zázemí klubu? Přivolaná policie nikoho nezadrží, dokonce si ani nevezme kontakty, prostě návštěvníky klubu vyžene ven... Pak ta nadržená dívčina, která proti náhodnému sexu vůbec nic nemá, žije se sexy chlápkem a nic? A když jí vyzná lásku a ona po něm skočí, najednou je z toho málem DS (dominant/submisiv) a to bez jakýchkoliv předchozích náznaků, že by něco takového preferoval/i. Důvod, proč potřeboval snoubenku, byl hodně vykonstruovaný. René byl úplný magor, přivést jejího bývalého pěstouna, který ji šmíroval a honil si u toho, mu nemohlo nic přinést - každý, kdo má nějaké rozumné EQ se musí při takové konfrontaci postavit na stranu oběti. Nečte se to špatně, ale kdyby autorka vynechala ty "mafiánské" prvky, udělala by lépe.... celý text
Proměněna za soumraku
2012,
C. C. Hunter (p)
Tohle bylo asi lepší než dvojka, ale až druhá polovina knihy. Ta první je trochu nezáživná a dost se táhne. Musím říct, že zrzek, Ellie i Derek mě vzali. Hrdinka nejspíš skončí s vlkodlakem, ale já mám slabost pro laskavé muže, takže u mě by to asi vyhrál Derek. I když se vyspal s první buchtou, na kterou narazil jen co z tábora vytáhl paty. Zajímalo by mě, co jeli Summersovi hledat do Irska. Koneckonců o Danielovi a jeho adoptivních rodičích museli vědět, i když není jasné, jak se vlastně vetřeli na jejich místo při návštěvě Kylie. Asi bude objasněno v následujících dílech.... celý text
Vzkříšena za úsvitu
2012,
C. C. Hunter (p)
Kylie se mění. Nejdřív jí zachutná krev... Pak to vypadá, že by se mohla o úplňku proměnit... Dokáže uzdravovat... Probourat betonovou zeď, když je někdo v ohrožení... Zajímají se o ni špatní chlápci. Snaží se najít adoptivní rodiče svého biologického otce. A mezitím se plácá v obvyklém pubescentním marastu emocí, dojmů a citů. Divím se, že ji Derek už dávno neposlal do háje. Chápu, že vystavovat na odiv svoje zblázněné hormony, když je okolo spousta jedinců, kteří to poznají, ať se přetvařujete sebelépe, nemusí každému vyhovovat. Ale když se mu beze slova vysvětlení vyhýbá, pak ho vyhledá, aby se mu zase vyhýbala... Na druhou stranu, chodit s někým, kdo umí vaše myšlenky, pocity a emoce nejen číst, ale také ovlivňovat a dokonce mazat, může být trochu problematické z hlediska důvěry. Pořád se to čte dobře, ale je to zbytečně natažené.... celý text
Rytíř z Vysočiny
2006,
Hannah Howell
Vzhledem k období, ve kterém se to má odehrávat, silně pochybuji o reálnosti chování a vztahů jednotlivých postav. Nicméně duo Avery-Gyllianna bylo nesmírně zábavné :D. V první části - putování skrz Francii - děj docela běží a nepostrádá dramatické momenty. Pobyt na Cairnmooru je pak už zcela předvídatelný a zbytečně natažený, stejně jako epilog. Ocenila bych trochu hlubší vody - tedy lépe prokreslené postavy, méně předvídatelný děj a ty zmíněné dramatické momenty dramatičtější. Je to ale - zejména ze začátku - slušně vyváženo právě vtipem. Je to sice čistokrevná pohádka, ale bavilo.... celý text
Zrozená o půlnoci
2013,
Christie Craig
Je to pro puberťáky, ale je to moc fajn. Trochu natažené. Americké poměry a zvyklosti v rodinách a školách mě sice do žádné extáze neuvádí, ale odhlédnu-li od toho, kniha je uvěřitelná, sentimentální jen tak akorát a dobře se to čte.... celý text
Nebezpečné hry
2015,
Keri Arthur
Bylo to akční a napínavé. Místy brutální. Pracovní erotika tentokrát přebila tu osobní a byla spíš děsivá, než erotická. Přesto mi příběh o přivolání "démonů" do tohoto světa přišel neucelený, nedomyšlený a příliš rychle vyřešený. A na to, jak R a R tají svoje příbuzenské pouto, používá Rhoan až příliš často slovo sestra. Quinn - ač jako potenciální partner je spíše adeptem na pomalou a bolestivou smrt - jako osobnost je rozhodně velmi zajímavý. Jeho složitá povaha, tajnůstkářství, vůle i neobvyklé schopnosti a dlouhý ne/život jej činí (minimálně pro mě) velmi atraktivní knižní postavou. Líbí se mi, možná ani ne to, jak se Riely mění, ale hlavně jak to prožívá a jak se s tím vyrovnává.... celý text
Jen mezi námi
2023,
T. L. Swan
Začátek mě tak strašně nebavil, že jsem rozečtenou knihu na dlouhou dobu odložila. Zbytek byl téměř čiré utrpení. Mám pocit, že autorka cítila povinnost dopsat příběh i pro čtvrtého bratra, ale vůbec jí to nešlo. Neříkám, že je to úplně bez myšlenky a nápadu. Několik krásných, dojemných i nesmírně vtipných scén jsem si opravdu užila. Třeba tu scénku na jachtě, nebo tu s "vlkem" v křoví, závěr... Ale zbytek je balast. Člověk na takovéhle cestě žije zcela mimo realitu a nabalit si při ní někoho je risk, protože návrat může být stejně bolestný a ničivý, jako náraz rychlíkem do skály. Bublina jejich dočasného bytí, která je spojovala, je pryč a svět se mezi tím rozhodně nepřestal točit. Jeho důvody jsou celkem pochopitelné, ale nechat pravdu na minuty před odjezdem bylo hloupé, sobecké a nebezpečné. Nechce se mi věřit, že by za dvanáct měsíců ani jednou nemluvili o svých profesích, snech a plánech do budoucna. Obzvlášť když jeho (domnělé) zaměstnání naznačovalo, že by bylo snazší, kdyby se on přestěhoval za ní, než naopak. Dynamika i kvalita příběhu je kolísavá. A celé je to zbytečně dlouhé. Zajímalo by mě, jak si při životním stylu - o víkendu pracuju, přes týden se válím na pláži, jím nezdravě a v noci pařím - udržoval ty svoje často zmiňované břišáky. Občasné sobecké výlevy také příliš nekorespondovaly s celkovým charakterem hlavního hrdiny. Například při jejich poprvé byl dost sobecký a neohleduplný.... celý text