Šárkaxx
přečtené 259
Devětadvacet políbení Roalda Dahla
1992,
Roald Dahl
Četla jsem kdysi příběhy nečekaných konců a ty mě bavily víc. Pár povídek tady mi přišlo hrozných (obsahově) a pár zas celkem nezajímavých.
Chudí lidé
2012,
Božena Němcová
Proti ostatním povídkám je tahle bez nějakého zvláštního příběhu, místy mi to přišlo vlastně jako taková studie o životě lidí z venkova, podobně jako Chyže pod horami... celý text
Chyže pod horami
1950,
Božena Němcová
Proti ostatním povídkám je tahle bez nějakého zvláštního příběhu, místy mi to přišlo vlastně jako taková studie o životě lidí z venkova, podobně jako Chudí lidé. Řekla bych, že ta povídka měla hlavně obrozenecký význam v době, kdy byla napsaná (ale možná jsem úplně vedle..)... celý text
Démon
1954,
Michail Jurjevič Lermontov
Nádherná báseň, verše se četly samy... Určitě si od něj ještě něco přečtu.
Jazyk těla - Tělesná dynamika charakterových struktur
2017,
Alexander Lowen
Pro běžnou populaci mi kniha přijde "zbytečná", hodí se spíš pro psychoterapeuty a doporučila bych ji i lékařům, zejm. praktikům, kteří by měli člověka sledovat trochu komplexně... Nicméně přijde mi úžasné, jak původní analytici byli schopní vyzkoumat a vypozorovat a dát do souvislosti tolik různorodých informací. Zajímalo by mě, jestli to někdo dneska ještě takhle umí? Stále víc se specializujeme a zdravotně-duševní stav lidí podle toho vypadá.... celý text
Kronika Pickwickova klubu
1961,
Charles Dickens
Už chápu, kde vzal Terry Pratchett vtipné poznámky do Zeměplochy - i když je toto dílo velmi dlouhé a místy nezáživné, tak humor, který tam občas probleskne, je úžasný... celý text
Oliver Twist
1966,
Charles Dickens
Mám ráda ten pomalý děj a bohatý jazyk Ch. D. Pokud nechcete číst knihu pro to, abyste se dozvěděli, jak to dopadne, ale pro čtení samo, Dickens je přesně ten autor.
Malá Dorritka
1954,
Charles Dickens
Šíleně dlouhá kniha, 890 stránek, množství sociální kritiky, která se dá klidně převést na dnešní dobu. Humor jako Pratchett, což mě překvapilo, jen P. ho má dotažený do absurdity. Ale u Dickense jde vždycky o ten styl psaní, pomalý, propojení postav, jejich vykreslení...... celý text
Romance pro křídlovku
1966,
František Hrubín
Pro mě zvláštní způsob psaní, kdy se stále opakují verše, nicméně potom jsem měla dojem, že s každým opakováním se dostává na povrch něco trochu jiného.
Nadějné vyhlídky
1960,
Charles Dickens
Od Dickense moje nejmíň oblíbená kniha, nemohla jsem přijít na chuť postavám...
