Sarka.Palka
přečtené 159
Čeho před smrtí nejvíce litujeme
2012,
Bronnie Ware
Ach jo. Bohužel musím napsat, že jsem z knihy zklamaná. Čekala jsem od toho mnohem víc. Zaprvé mi vadil ten styl psaní, nebo jestli to je překladem? Těžko říct, ale ten patos v tom byl tak zvláštně psaný (viz hodnocení do Pokrzywa). A navíc, což je zásadní, mi nebyla ve výsledku sympatická ta hlavní hrdinka. V tom závěru jsem jí to vůbec nevěřila! Ten závěr celkově podle mě nebyl dobrý, jakoby vyžadoval, abyste byly ve špatné náladě, v depresi, ale když se máte fajn, tak vás to vůbec neosloví. Prostě jsem se u té knihy chtěla dojmout a to se mi skoro nepodařilo. Místo výpovědí těch umírajících lidí autorka každou chvíli obracela pozornost k sobě. Jenže mě prostě její osud nezajímal. Furt jen naznačovala, ale vlastně se čtenáři vůbec neotevřela, co se jí v tom dětství teda dělo, že to pak v období deprese řešila, proč neměla děti atd. Takže sumasumárum, kdyby se to proškrtalo, je v tom několik hezkých myšlenek od těch umírajících lidí. Ale určitě na toto téma existují lepší knihy. Pokud o nějaké víte, dejte vědět!... celý text
Muž spí
2013,
Sibylle Berg
Kniha pro zeny, o tom, ze osudova laska muze mit zcela jinou podobu, nez jak by si ji clovek kdy vysnil, o tom, ze clovek muze byt neskutecne stastny jen z ciste blizkosti toho druheho, ale take o tom, ze o to vse je mozne prijit ze dne na den. K tomu britky sarkasmus a velmi lehce ctivy rukopis.... celý text
Zeptej se táty
2010,
Jan Balabán
Mám pocit, že jsem knihu četla, ale její výpověď mě míjela. Jako kdybych pochytila tak čtvrtinu toho, co chtěl autor říct. Tak se trochu stydím, že jsem tu úžasnost, pro kterou je kniha opěvovaná, nezaznamenala. Pro mě to byla průměrná, trochu zmatečná kniha. Tak snad při dalším čtení za pár let to dopadne lépe.... celý text