sajanka sajanka přečtené 260

☰ menu

Cesta na severozápad

Cesta na severozápad 1994, Kenneth Roberts
5 z 5

Kniha mě úplně strhla. I když se v ní nachází některé kruté věci, jako například boje indiánů s Francouzy, dokážu se k ní vracet. Nezdolná síla a snaha majora Roberta Rogerse dosáhnout cíe, byla úžasná.... celý text


Na Větrné hůrce

Na Větrné hůrce 2003, Emily Brontë
5 z 5

Film s Timothy Daltonem jsem viděla jako první a knihu četla později. Oboje mě zcela pohltilo. Jen mě zaráží, že křehká Emily Brontëová dokázala napsat takový román plný vášní a pudů. Oravdu klobouk dolů. Osobně mám raději Charlotte i její díla, ale jediný román Emily, svou originalitou a pojetím všechny předčí. Jistě, jana Eyrová je jediná i jedinečná, ale na Větrné hůrce je vyšší level.... celý text


Vzpoura na lodi Bounty

Vzpoura na lodi Bounty 1962, Vítězslav Kocourek
5 z 5

Další nezapomenutelná kniha, ke které se ráda vracím. Tektéž k filmovému zpracování.


Ratajský les

Ratajský les 2016, Aleš Palán
3 z 5

Kniha se mi ze začátku četla dost špatně, než jsem přišla na prolínání třech časových rovin, ale pak už to šlo samo a pokládám to za dobrý nápad. Zajímavý příběh, i když nemám moc ráda, když se ke skutečným událostem přidá tolik fabulací, které autor udává především v částech z roku 2014. Každý to máme jinak, ale mně to potom celkovou tu historii skutečného příběhu kazí. Není pochyb, že autor je dobrý, ale vadí mi přemíra expresivních výrazů, jakkoliv je to dneska snad "IN". Pro mě je však literatura něco jako kultura, a proto nemám ráda přílišnou vulgaritu, kterou se dnešní tvorba, jak literární i filmová jen hemží. (Pokládám to za úpadek národa.) Tady dávám jednu hvězdičku pryč a druhou vysvětlím. Je to pro absenci uvozovek. Špatně se mi to četlo a někdy jsem přemýšlela, kdo, co řekl. Možná, že se to v dnešní češtině používá a není to chyba, ale pro mě tedy je. Je to nešťastný nápad. Rovněž pokládám za chybu, když někdo něco říká a vzápětí následuje věta o něčem jiném na stejném řádku. Pak je to matoucí a nepřehledné. To, že jsem objevila sem tam nějakou chybku, to už pominu, protože se to stává téměř všude a každému. Takže tři hvězdičky se mi zdají přiměřené. Ale přečetla jsem se zájmem, i když tuto knihu už podruhé číst nebudu. Spíše bych si vyhledala něco jiného o tomto případu, protože ta místa, kde se odehrál, docela dobře znám.... celý text


Malý princ

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry
3 z 5

No, já nevím. Nejsem z těch, kdo by nepochopil hlubší význam řečeného, ale tady jsem necítila nadšení, jako většina čtenářů Malého pricnce. Prostě jsem v tom neviděla nic výjimečného. Ale možná se pletu. Četla jsem už před časem a třeba bych teď měla jiný názor. Pokud na ni narazím, tak se ze zvědavosti pokusím na ni podívat znovu, třeba jsem mezitím prozřela. Pak možná napíšu jiný komentář.... celý text


Stařeček Pagáč vyprávjajú

Stařeček Pagáč vyprávjajú 1977, Zdeněk Galuška
5 z 5

Úžasná kniha, ke které se neustále vracím. Jako mladé holky jsme ji mamince předčítaly a všechny tři jsme se válely smíchy. Bohužel se nám s manželem už několikrát stalo, že jsme ji někomu půjčili, zapoměli komu a už nám ji nevrátil. Takže jsme ji opětovně koupili, když jsme na ni natrefili. Naposled jsem ji koupila na Masaryčce v Praze a hned ve vlaku ji otevřela. Musela jsem pak přestat číct, protože mě to nutilo ke smíchu a lidi na mě divně koukali.... celý text


Normálně nenormální lidičky

Normálně nenormální lidičky 2024, Zuzana Muchová-Daxnerová
ekniha 5 z 5

Opravdové příběhy s neobvyklými zážitky bývají nejzajímavější. Někdy by člověk nevěřil, co všechno se může stát.


Zvěrolékař a psí historky

Zvěrolékař a psí historky 1995, James Herriot (p)
5 z 5

Já mám psy ráda a tohle je moc hezká knížka.


Dopisy - korespondence Jiřího Wolkra

Dopisy - korespondence Jiřího Wolkra 1984, Jiří Wolker
5 z 5

Jelikož Jiří Wolker je můj nejoblíbenější básník, nemůže mi chybět ani tato kniha. Zajímá mě vše, co se ho týká.


Ohněm a mečem

Ohněm a mečem 1986, Henryk Sienkiewicz
5 z 5

Já k tomu nemám slov, protože krutosti bojů a jsou neskutečné, a přesto jsem četla, neboť se jedná o výborné dílo. Tak jen ohodnocení a přidám palce.


Srub radosti

Srub radosti 1958, Bohumír Polách
5 z 5

Moc hezká knížka, je to další z těch, kterou jsem zdědila po tatínkovi. Četla jsem ji ráda, velmi se mi líbí, jak chlapci pomáhali kamarádovi, který nic neuměl, jak ho učili být správným klukem. Myslím, že by z toho spousta dětí si mohla vzít příklad i v dnešní době. Vlastně obzvlášť v té dnešní.... celý text