radusak9806 přečtené 258

Máme za to 1990, Jan Werich

Okey, docela zamrzí, když zjistím, že z písní V+W neznám ani 1/4. Na knize nejvíc cením časovou osu a průřez plakátů k hrám Osvobozeného divadla.

Listování 1988, Jan Werich

Napíšu to co vždycky, pokud za sebou máte více než jednu knihu od nebo o Janu Werichovi, tak mnoho z obsahu knihy nebudete číst poprvé. Záleží především na tom v jakém pořadí, je vezmete do ruky. Proto nebudu ubírat hodnocení, za již přečtené, protože se to pořád čte krásně. Já se u Wericha nacházím zas a znovu přístav naděje v téhle divné době (nemyslím tím úplně COVID) a za to budu jeho osobě stále znovu vděčná. Za ten malý (nebo velký) ostrov víry v lidi a jejich lidskost, kterou mi jeho slova dávají.... celý text

Všechno je jinak 1991, Jan Werich

Velké množství povídek se již vyskytuje v jiných knihách, ale stejně je mohu číst znovu a znovu :)

Schindlerův seznam 2017, Thomas Michael Keneally

Je třeba si uvědomit, že všechny knihy s podobnou tématikou jsou především romanem na základě skutečných událostí, než literaturou faktu. V dnešní době, byť nám přijdou hrozné, jsou jen slabým odvarem. Na příběhu Schindlerjuden, pro mě bylo vlastně nejpřekvapivější, nakolik je ten příběh "český". Byť k samotnému vykreslení Oskara mám výhrady (přijde mi až příliš dobré), je to krásný příběh lidskosti, urputnosti a dobra. Řekněme moderní pohádka, kde princ nakonec zachrání své království. Rozhodně pro podobné maniaky, co toto téma mají rádi doporučuji: Chlapec na dřevěné bedně, Loutkář z Ghetta, Pianista a další... celý text

Hovory 1992, Miroslav Horníček

Nemůžu si pomoci, v dnešní době se bych ráda viděla více Horníčků, Werichů, Havlů I Masaryků. Zatím vidím více Zemanů, Babišů a Pitomiu. No ale zpět ke knize, protože o politice a situaci to není. Je to milé a hřejivé, zvláště teď v covidu, tato kniha umí pohladit. Jakoby říkala, neboj se. Je super, když v tramvaji pod rouškou může člověku vykouzlit úsměv, právě ten úsměv co jde více vidět očima (logicky). Nicméně i to se počítá!... celý text

Chrám Matky Boží v Paříži 1968, Victor Hugo

Přečetla jsem už bidniky, takže delší rozjezd mi zase tak moc nevadil. Jenže těch posledních 50 stránek je už utrpení číst. Nevadí ani to, že všechno skončí špatně, ale je to prostě nuda. V posledním záchvatu soucitu s Esmeradou, si za minutu musí člověk říct: "Ty nano pitomá nemohla jsi držet hubu."... celý text

Cesta černošské dívky k Bohu 1939, George Bernard Shaw

Spíš je chyba ve mě než v samotné knize. Líbí se mi ten popis hrdinka se vdá: Hrdinka svého partnera priskrti a on svoli pod nátlakem. To by se dnes dalo docela slušně právně vydírat :D... celý text

Vzpomínky na jedno dobrodružství 2013, Robert Fulghum

Ano mohla bych jako každý napsat, že to není to co to bývalo. Jenže Fulghumovi úvahy nejsou komplexní prřeskakuji a tím mají velice široký záběr. Tohle je velmi úzce zaměřené na vášeň, vášeň pro vášnivé tango. Mě těší číst si poznatky, které začali pouhým CHCI, převedeným na MŮŽU a dovedeným k DOKÁŽU. Baví mě číst, že dvě knihy poprvé vyšli v češtině a až následně v angličtině. Je to vlastně love story se vším všudy. Už podruhé jsem si řekla: Zatím netančím ale CHCI.... celý text

Poprask v sýrové uličce 2016, Robert Fulghum

Luisa to dost zachránila. Od stylu knihy jsem tentokrát čekala něco ne způsob "Drž mě pevně, miluj mě zlehka" (sorry mě a mně věčný boj, už pozdě na výhru), než jak já tomu říkám bramborové knihy (přebal mi připomíná potisk bramborovým razítkem). Samo o sobě by to příliš nevadilo, ale více než kdy jindy jsem měla pocit, ty jo tohle už jsem četla (ale všechny bramborové Fulghumy má nyní moje mamka). Analýzu tedy nechám, až se zase vrátí: Takže otázka do pléna: Je povídka o lžíci, zápalkách a posrané holčičce obsazená v jiné knize?... celý text

Věčná dobrodružství kapitána Školky 2011, Robert Fulghum

Nějak mě ta knížka sebrala více než jindy. Zajímavé strašně ráda bych se setkala s panem Fulghumem osobně, sice nemluvím anglicky, ale z jeho textů vidím, že o jistých věcech smýšlíme rovnoběžně. Nejspíš by to bylo velmi tiché setkání, ale cítím, že bych si to ticho velmi užila.... celý text

Italské prázdniny 1963, Jan Werich

Je pěkné číst, že za 70 let se u šikmé věže změnili jen modní styly a typy aparátů :)

Jaký otec, takový syn 1996, Robert Fulghum

Nemůžu říct, povídky R. Fulghuma mám ráda, protože mají dost široký záběr. Zabývají se vším a jejich rozhled je dost veliký. Fulghum syn naproti tomu primárně popisuje sebe a svou rodinu. Neříkám není to špatné čtení, ale to NĚCO tomu trochu chybí.... celý text

Opravdová láska 1997, Robert Fulghum

Upřímně komu z nás se v našich podmínkách takové malé romance nestala. Kdo z nás, se nezamiloval do někoho, koho viděl jen na několik sekund, nechodil si pro jednu stejnou věc na stejné místo, jen aby na okamžik viděl toho NĚKOHO. Jako vždy jsou to příběhy, které hladí a nemůžete se od nic odtrhnout.... celý text

Ach jo 2009, Robert Fulghum

Už nevím co napsat abych se neopakovala :) Fulghuma čísti, dobře se mýti.

Zahradníkův rok / Měl jsem psa a kočku / Kalendář 1983, Karel Čapek

Nemůžu si pomoci, nedokážu se ponořit do románů Karla Čapka, ale jeho povídky, fejetony, sloupky miluji. Především u Kalendáře si člověk uvědomí, že je to pořád stejné. Jen o pár desítek let jinde. Co naplat, ty zimy bývaly jiné, dny delší a léta jsou prostě horká....... celý text

Z korespondence 1990, Ota Pavel

Dopis z roku 1970: Lidé to budou číst za 50 let, až mi dva tu dávno nebudeme. Potvrzuji čteme to a budeme to číst.

Potulky starou Prahou 2000, Eduard Bass (p)

Mám ke knize jisté výhrady: 1) Potulky, evokují popis míst,událostí. Proto mi sem ty úvahy úplně nesedí. 2) Starou ano, ale až dnešní optikou. 3) Mnohdy to kolem Prahy ani nejde. Takže je otázkou jestli pražská próza, je pražskou protože je o Praze, nebo protože je psaná v Praze. Spíš bych tu cítila název uvedený v doslovu Potulky (budiž) pražského reportéra nebo ještě lépe Postřehy pražského reportéra.... celý text

Marsyas / Jak se co dělá 1984, Karel Čapek

Tenhle kus neuvěřitelně sednul. Mám s Čapkem svůj specifický vztah. Většina jeho prózy ke mně příliš nemluví, tedy nějak mi záhadně unikají. Co se týká popisu, fejetonu a krátkých povídek ty bych milovala i kdyby byly o křídě.... celý text

Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century 2011, Robert Fulghum

Nemůžu si pomoct, ale ta kniha se mi líbí. Není to řekněme "klasický" Fulghum, ale má to své kouzlo, nutí mě to stále knihou listovat, koukám na ilustrace a když zavřu oči jsem tam a vidím to, cítím to. Jen netančím... ZATÍM... celý text

Velký Gatsby / Poslední magnát 1979, Francis Scott Fitzgerald

Velkého Gatsbyho jsem prelouskala hned. Skutečně mě to bavilo a nemohla jsem se i přes znalost filmu od příběhu odtrhnout. Poslední magnát už pro mnou malickost byl o poznání horší. Nebavilo mě to, nerozuměla jsem tomu a celkově tam chyběla ta jiskra.... celý text