r0st4
přečtené 78
Nevinný klient
2019,
Scott Pratt
Musím se přiznat, že moc netuším, pro koho je tahle knížka vlastně určená. Milovníky detektivek musí zákonitě odradit, že se tu vlastně nic detektivního naděje. Postavy prostě tak nějak proplouvají svým světem a všechno se jim prostě "děje". Milovníci propracovaných zápletek zase narazí na skutečnost, že Nevinný klient spadá víc než kam jinam do ranku odpoledních kriminalistických seriálů. A na své si nepřijdou ani jazykomilci. Ač je třeba smeknout a uznat, že je kniha nesmírně čtivá, je ve své podstatě strašně zvláštní. Osobně nejsem fanda ich-formy, dvojnásob pak, když ji Pratt střídá s er-formou a úspěšně si tak sám rozbíjí jakékoliv pokusy o budování napětí na základě úhlu pohledu čtnáře/hlavní postavy. To navíc shazuje i "číslování" kapitol pomocí data a času, který je ovšem pro celý příběh naprosto bezpředmětný. A nepotěšilo mě ani piplání se ve zbytečných detailech, které zahrnovaly střípky informací o postavách, které se v knize objevily na ploše jednoho odstavce. Jakože... proč?... celý text
Ocelová šlechta
2019,
Adrian Tchaikovsky (p)
Velmi příjemná akční jednohubka, která maluje budoucnost našeho světa v dost nelichotivých, i když naprosto uvěřitelných, barvách. Za mě je hlavním problémem to, ačkoliv asi nedokážu říct proč, že na mě Ocelová šlechta od první stránky nepůsobila jako knížka, ale povídka. A jako taková by si zasloužila nemálo proškrtat.... celý text
Pád do hlubin
2018,
Dan Abnett
Ač většinou a všude spíš otloukánek, hned po Green Lanternech mě z nové řady zaujal Aquaman asi nejvíc. Sice klasická superhrdinská spotřebka, ale s klidným svědomím můžu doporučit. Dan Abnett už od dob Warhammeru prostě nepíše špatné věci. Možná nejsou vždycky nadprůměrné, ale ani vyložene špatné ;)... celý text
Prstencový svět
2019,
Larry Niven
Uff... to trvalo o pár týdnů dýl, než jsem původně plánoval. Nivenovo opus magnum jsem poprvé četl moře let nazpět a tehdy mi naprosto učarovalo, což se bohužel zopakovat nepodařilo. Ač o kvalitách jeho knížky nepochybuju, těch víc jak 50 let se na ní krutě podepsalo. Stylistika i skladba samotného příběhu (který prakticky nemá žádné vyústění) je zoufale zastaralá. Skutečně doporučit se tak kniha dá pouze fanouškům hard sci-fi, kteří si nad tunou faktů a vědecké promyšlenosti budou chrochtat blahem. Pro běžného čtenáře těch 400 stran ale bude spíš utrpením.... celý text
Ďáblova pevnost
2011,
Juraj Červenák
Tentokrát už bohužel definitivně ne za plný počet. Upřímně, být tu ta možnost, šel bych asi ještě o půl hvězdičky níž. ALE je to opravdu hodně subjektivní. Po obsahové i stylistické stránce je i třetí dobrodružství kapitána Báthoryho super čtením, které jsem si po hříchu užil a bez zaváhání v budoucnu sáhnu po dalším dílu. To, co mi tak vadilo, je rozhodnutí, vydat se definitivně cestou nadpřirozena. Zatímco v předešlých knihách se využívalo spíš k rámcování příběhu, dotváření atmosféry a sem tam možná rozbíjení stereotypu, tady se do toho šlo po hlavě a... na mě to prostě nezabralo.... celý text
Přátelé
2019,
Kelsey Miller
Pro fanoušky seriálu, toužící po (pikantních) detailech ze zákulisí tahle knížka vážně není. Poutavé obálce a reklamním sloganům navzdory. Ono v ní o fanoušky Přátel popravdě nejde vůbec. Pominu-li cca 20 stran pojednávajících o tom, jak jednotliví herci své ikonické role získali, seriál tu slouží jen jako berlička podepírající příšerně dlouhou stať o vývoji americké společnosti na přelomu milénia. A když pak autorka v samotném závěru do celého mixu ještě přihodila #MeToo kampaň, ztratila u mě šanci i na průměrné hodnocení. Čekal jsem "Vše o nejoblíbenějším seriálu všech dob", dostal jsem "Vše o životě generace X v Americe; se zvláštním zaměřením na menšiny". O to jsem vážně nestál.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2017,
J. K. Rowling (p)
Harryho jsem měl vždycky půjčeného od kamarádů. S novým vydáním (ty obálky jsou vážně nádherné!) jsem se proto rozhodl knihovnu konečně doplnit o vlastní výtisky a současně si to po nějakých dvou, třech letech znovu přečíst. A pořád je to bomba :) Obzvlášť na prvním dílu je sice ještě vidět, že Rowlingová prostě nebyla vypsaná a tu a tam to někde vypravěčsky drhne, ale vzhledem k tomu, že s každým dalším dílem je to už jen a jen lepší, jde o výtku, která vlastně ani nestojí moc za řeč :) Jak už tu někdo psal, dětství bez Harryho by prostě nebylo ono. A dospělost vlastně taky ne :) A teď už hurá na Tajemnou komnatu!... celý text
Oheň probuzení
2018,
Anthony Ryan
Projednou to zkusím nejdřív vzít od těch negativ :) Jak už psali mnozí přede mnou, začátek knížky se s čtenářem opravdu moc nemazlí, díky čemuž člověk celou první třetinu vesměs netuší, která bije. Ryan ho hodí hlavou napřed do zbrusu nového světa a vcelku úspěšně ho drtí tunou faktů, jmen a názvů, z nichž v některých plavu i po dočtení knihy. Docela tedy chápu výtky těch, kteří měli obrovský problém se do knihy začíst. Na druhou stranu, zhruba od již zmiňované třetiny se začne solidně zatápět pod kotlem a divoké tempo stupňující se hrozby v podstatě nepoloví až do poslední strany. Já si to užil maximálně i několika deus ex machina prvkům navzdory (chm, musím najít hlavního záporáka v obrovském opuštěném městě; páni, to je ale zvláštní budova; když zaujala mě, určitě zaujala i jeho, jdu tam...). A neměl jsem problém ani s květnatou mluvou, na kterou si tu někdo stěžoval. Překlad jako takový je výborný (v celé knize jsem navíc narazil jen na pár překlepů) a trochu větší rozsah užité češtiny se k celému příběhu podle mého skvěle hodí. Jediné, co mě tak na Ohni probuzení opravdu mrzí je, že jsem si ho koupil v elektronické formě a teď si ho budu muset koupit ještě jednou. Pevná vazba i s přebalem je totiž naprosto parádní! A to člověk prostě chce na poličce :)... celý text
Umřít s úsměvem
2018,
James Palmiotti
Z Rebirth řady už toho mám za sebou docela dost a Harley podle mě patří k tomu jednoznačně nejslabšímu :/ Tu postavu mám hodně rád (proto alespoň ta jedna hvězda), ale tohle místy balancuje na hranici čitelnosti. Nebrat.... celý text
Stalingrad
2019,
František Kotleta (p)
Obecnému konsenzu navzdory je ta knížka podle mě fakt špatná. A to i v rámci brakového žánru. Přiznám se, že jde o moje první setkání s "Kotletovou" produkcí a jestli je zbytek jeho knih jen z poloviny takový jako Stalingrad, nemám moc zájem dál pokračovat. Ne, že bych od tohoto typu knížek čekal nějaký hluboký příběh či nosné dialogy, ale se stylistikou ne nepodobnou slohové práci středoškolského studenta ten Kotletovský kult totálně nechápu. Dvě hvězdy nicméně tasím za fakt, že i když jsem naskakoval do rozjetého vlaku, "příběh" je vystavěn tak, že jsem si ho mohl v klidu užít, aniž bych měl pocit, že mi chybí souvislosti. Plus závěrečná třetina knihy jede v opravdu ďábelském tempu, ve kterém člověk vcelku úspěšně zapomene i na to, jak mizerně je to napsané. Holt asi fakt nejsem cílovka :)... celý text
