Pítrs85
přečtené 566
Nevím, jak to ten Ken Bruen dělá, ale i když píše po sedmé prakticky to samé, tak zase baví (tím zvráceným způsobem, samozřejmě, protože Bruenovi hrdinové toho moc optimistického nezažívají). A možná jsem to už u nějaké jeho předešlé knížky psal, ale tahle série fakt není pro každého, aby jste ji patřičně docenili, musíte být na Kenův způsob vyprávění vyloženě naladěni, páč jestli se dá o nějaké krimi knižní sérii říct, že rozhodně není klasická, tak je to série Jacka Taylora, kde samotné vyšetřování případů, jak bývá zvykem u jiných autorů, není to nejpodstatnější.... celý text
Jo si potřeboval odpočinout od svého sebedestruktivního hrdiny Harryho Holeho, ale věděl, že prostředí norské policie, jejich kladných postav i záporáků mu je přeci jenom nejbližší a tak z tohoto ranku převyprávěl další příběh, i když tentokráte z jiného úhlu- ale opět skvěle. Syn je taková uhlazenější verze HH, příběh svým způsobem až klasický. Ale je to opět Nesbøho jazyk, způsob, jakým píše, co mě opět strhl a člověk od první stránky bažil, co se s jeho všema(!) postavama bude dít. A to každej autor taky neumí.... celý text
Tajný deník Adriana Molea
2008,
Sue Townsend
To, že se mi Deníky Adriana Molea budou líbit, mi bylo dáno už tak nějak osudem, ono když se narodíte ve stejný den (2. dubna) jako Adrian... tak to prostě nemůže být náhoda! :-) Ale hlavně miluju onen britský suchý a hlavně sarkastický humor Sue Townsend. Aby bilancování nad stavem Británie osmdesátých let v podání mouly, teda Molea (tohle ani Sue nevymyslela :-), tedy 13 a 3/4 let mladého kluka, bavilo i mě, komu je víc než jedenkrát tolik, už o něčem svědčí.... celý text
Tajný deník Hendrika Groena
2017,
Hendrik Groen
Tajný deník někoho, kdo si říká Hendrik Groen (nebo je to opravdu skutečná postava?), je natolik lidský a tak krásně "obyčejný", že vám na tváři přistane úsměv a zůstane tam až do poslední, třistadevadesáté strany. Úsměv přes slzu v oku, protože Tajný deník Hendrika Groena je stejnou měrou vtipný jako smutný. Inu jako sám život :-)... celý text
Temný karneval
2018,
Ray Bradbury (p)
Ne snad přímo zklamání, ale ani ne takové nadšení jako po dočtení Ilustrovaného muže. Těžko soudit, od Bradburyho mám přečtené právě jen tyto dvě knihy povídek, ale po dočtení obou bych si troufl tvrdit, že je autorovi lépe ve sci-fi vodách a je tak fajn, že tím kormidlem, po prvotních neúspěších právě se svými hororovými příběhy, otočil. Pořád to má tu Bradburyho poetiku, Ray umí vykreslit moc fajn charaktery (viz. povídky o té "Addamsovic rodince"), umí psát poutavě, zábavně, povídky se čtou moc fajn. Ale Ilustrovaný muž zaujal určitě více. (Btw z dnešního pohledu už povídky v Temném karnevalu moc šancí vyděsit vás nemají, ale takhle pár dní před Halloweenem, proč ne :-).... celý text
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
2012,
Jonas Jonasson
V poslední době se mi (díky jedné zainteresované osůbce /zdravím-helou :-)/) ty knižní perly nějak nakupily, Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (btw ten švédský originální název, to je peklo :-) patří mezi vůbec ty nejlepší, originální a vpravdě suchý humor se mi naprosto trefil do noty, líbí se mi ta bezelstnost titulní postavy, kdy se mu všechno v životě přihodilo... prostě přihodilo :-) Knížka, přestože po nějaké chvilce přibývá jedna oběť za druhou, je ve své podstatě neskutečně optimistická a hlavně opravdu opravdu čtivá (druhou polovinu jsem přečetl za jednu noc). Nedivím se, že se Jonasson setkal s takovou odezvou, moc se těším na jeho příští román Analfabetka, která uměla počítat.... celý text
Stopařův průvodce Galaxií
2002,
Douglas Adams
Ze začátku se mi Adamsův styl zdál hrozně překotný, jako kdyby házel bez ladu a skladu na papír myšlenky, které ho zrovna napadly a ani moc nerozmýšlel, jestli se mu hodí do konceptu. Jenže po chvilce jsem tomu jeho bláznivému vesmíru přišel na chuť natolik, že zbytek knížky už jsem doslova zhltl a hlavně- se opravdu bavil. Samozřejmě vede depresivní robot Marvin, ale všechny postavičky jsou správné charaktery (čti jeden větší blázen než druhý). Zkrátka jak jsem nedávno v seriálovém světě propadl Doctor Who, tak v tom knižním si mě omotal kolem prstu Arthur a spol.... celý text
Stráže! Stráže!
1995,
Terry Pratchett
Terryho Pratchetta jsem si chtěl přečíst už docela dlouho, konečně jsem se dostal do jeho slavného města Ankh Morpork a... přestože jsem očekával něco krapet jiného, druhá polovina už odsejpala vskutku záživně, zkrátka zase jednou knížka, u které mi chvíli trvalo, než jsem se dostal na její vlnovou délku. Ovšem že si (ne)zamilujete strážníka Karotku, to je... to je... šance tak jedna ku milionu ;-)... celý text
Legenda o nekonečnu
2019,
Nikkarin (p)
Hrozně fajn feel good komiks, při jehož čtení mi bylo dobře po těle. Nijak originální (to se ani nesnaží být), ale prostě svérázný, s pomrknutím na současnou pop kulturu. Zkrátka komiks stejně pohodový jako jeho autor.... celý text
Susanin efekt
2018,
Peter Høeg
Bohužel, po celou knížku jsem se nedokázal naladit na autorovu vlnovou délku, styl, jakým je napsaná, mi absolutně nesedl. Problém mám už hned s hlavní hrdinou, pač takto nesympatickou literární postavu jsem už dlouho nepoznal. Navíc, samozřejmě existují výjimky, si pořád myslím, že spisovatel by neměl mluvit v první osobě přes ženskou postavu, to ať nechá na spisovatelkách, však jich máme šikovných spoustu. Mělo to světlé chvilky, snad i záchvěv originality, ale jako celek mi to připadá jako jedno velké prázdné nic. Za rok už nebudu vědět, o čem kniha byla.... celý text
Harry Hole podruhé a o něco lépe než v Netopýrovi. Jestli byl první díl této série teprve rozjezdový (byť ne špatný), řekl bych, že Švábi už ukazují, co se dá od tohoto norského spisovatele, jehož jméno se nikdy nenaučím skloňovat, asi tak čekat- příběh je dobře zamotaný, jeden twist střídá druhý, Harry správně drsnej a na první pohled nezúčastněnej, a závěr? Podobně přestřelenej jak v Netopýrovi, ale to už asi do tohoto světa tak nějak patří. Velkým plusem bylo skvěle popsané prostředí thajské metropole, včetně neustále se potícího a vařícího se Holea a taky několikrát zmíněný nejlepší klub na světě- Manchester United (a ano, ať se to Ibsenovi, Dahlovi, Ullmanové, Amundsenovi anebo i tomu Nesbomu líbí anebo ne, nejslavnějším Norem je bývalá hvězda United Ole Gunnar Solskjaer ;-). Za mě tedy o něco větší spokojenost než minule, těšing na třetí díl, tahle série mě dostala tak, jak jsem předpokládal, Nesbo je šéf.... celý text