Pítrs85
přečtené 566
Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách?
2004,
Philip K. Dick
Zvláštní knížka, jsem rád za každou originalitu, ale v tomto případě úplně nevím, jak jí uchopit, resp. co tím chtěl autor přesně říct. Byla anebo nebyla v tom nějaká symbolika? Kritika konzumní společnosti? No to už je venkoncem jedno, s příběhy, kde jsou létající auta, létající lidi a podobné radosti, mám trochu problém, pač většinou jsou hloupé nebo ještě hloupější. To ale není případ Blade Runnera, příběhu, který ve vás bude po přečtení ještě nějakou chvilku rezonovat. A ano, jasně- zapomeňte na ten neónový film s Harrisonem Fordem, filmaři si propůjčili jenom zrnko z Dickova románu. A je to možná škoda.... celý text
Brazilský deník
2014,
Jaromír Bosák
MS ve fotbale konané v Brazílii musí být pro každého správného fotbalového fanouška svátkem, protože i když fotbal dala světu Anglie, není jiné země, kde by tento sport brali s takovou vášní, jako v Brazílii. A zápasy tomu odpovídaly, především pak ten semifinálový, Německo-Brazílie, kvůli kterému musí mít brazilští fanoušci noční můry ještě dnes. Míra Bosák napsal další ze svých deníků opět velmi čtivě, jako obvykle nepíše ani zdaleka jen o fotbale, ale snaží se nám zemi, kde se tento sportovní svátek konal, přiblížit tak, jak si to v oficiálních cestovních průvodcích nepřečtete. A jde mu to jako obvykle skvěle.... celý text
Bylo nás pět
1979,
Karel Poláček
Čtyři hvězdy, ale s frfláním, že ty poslední kapitoly, kdy je Péťa Bajza nemocný a zdají se mu sny o Indii, už tolik nebavily. Jenže to čtení předtím... už dlouho jsem se u knížky takhle od srdce nezasmál, jazyk, kterým tu Poláček ke čtenáři promlouvá, to jedno velký pohlazení, asi takové jako když jste malí, máte spálu a u vaší postele sedí maminka a hladí vás po čele... nebo tak nějak :-) Knížka, kterou by měl přečíst asi fakt každý bibliofil. A chválím i její seriálovou podobu, která atmosféru z knížky vystihuje naprosto dokonale.... celý text
Cabal - noční rasa
1995,
Clive Barker
Z knížky je cítit, že jí Barker asi nepsal s úmyslem, že teď píše to své nejlepší dílo ever. Je to taková oddechovka... teda pro něj, protože i tak je Noční rasa drsná, krvavá a temná až na půdu. Noční můry z toho asi nenastanou, ale četlo se to dobře, děj byl docela zajímavý, příjemně noir, zkrátka fajn průvodce letošním neveselým podzimem...... celý text
Nesbo potřetí a opět lépe než posledně, Červenka potvrdila stoupající kvalitu příběhů Harryho Holea a Jo se každou další knížkou překonává, uvidíme, jestli zůstane tenhle stav až do poslední části (pokud ano, tak Policie musí být neskutečná bomba :-). Jestli byli Netopýr a Švábi hlavně na konci až zbytečně hollywoodsky přeplácaný, tady se Nesbo už přeci jen drží při zemi (celkem). Navíc velkým plusem tu jsou dvě dějové, vzájemně se prolínající linky, jedna ze současnosti a druhá ze druhé světové, aby na konci do sebe vše pěkně zapadlo. Harry sám je tu takovej zabržděnější, moc nechlastá, ba co víc, i docela poslouchá své nadřízené autority. Nesbo třetím dílem jen a jen potvrdil, že i když má velkou konkurenci (třeba v Olsenovi), tak na poli severských detektivek je on prostě špička, minimálně mně se do vkusu trefil maximálně.... celý text
Červený drak
1992,
Thomas Harris
Moc se mi líbí, že Harris napsal Červeného draka v jiném stylu než svoje asi nejznámější dílko, Mlčení jehňátek. Tam, kde jsou Jehňátka taková chladná a odtažitá, je Červený drak chvílemi až dojemný. Překvapilo mě, jak málo prostoru tu dostává legendární postava doktora kanibala Hannibala, ale tento příběh není o něm, ale o Francisi Dolarhydeovi, sériovém vrahovi, který se chce stát Červeným drakem a právě jeho proměnu z Králíčka Zubáčka v mocného Draka sledujeme- a jak už je u Harrise očividně zvykem, i tady se dostaneme do teorie vyšetřování a i tady (stejně jako v Mlčení) to všechno vyznívá nejen věrohodně, ale hlavně hrozně čtivě. Přesně takto má vypadat napínavý krimi thriller.... celý text
Poslední člověk
2003,
Doug Naylor
Bohužel, Poslední člověk potvrzuje ještě víc než jeho dva předchůdci, že seriálový Trpaslík a knižní Trpaslík dvě různé věci jsou, tam kde je seriál vtipný, je knížka spíš jen sprostá a v nejednom okamžiku i trochu trapná. Ale samozřejmě, pořád je to Red Dwarf, takže se člověk při čtení i párkrát zasměje (převážně však ale v těch chvílích, které zná už z televizní série). A co považuju za Naylorův největší fail je, že tu udělal z Rimmera opravdového hrdinu- z Rimmera, Arnolda Judase Rimmera... Nemožno :-)... celý text
Lepší než život
2003,
Rob Grant
Knižní Trpaslík je skutečně zvláštní, něco jako kdyby se v BBC utrhli a dovolili natočit sprostější a drsnější verzi. Což neudělali, nutno dodat, že naštěstí, protože takové to "naivní" kouzlo televizního Red Dwarf mi v knížkách chybí. Ale i tak se člověk pobaví, hlavně Smeg Head je pořád Smeg Head... :-)... celý text
Nekonečno vítá ohleduplné řidiče
2002,
Rob Grant
Není to tak vtipné jako legendární seriálová předloha, ale pokud máte Red Dwarf pořádně nakoukaného a při každé větě si k jednotlivým postavám přiřazujete obličeje herců, hned je to zase o něco větší bžunda (hlavně výrazivo mistra Chrise Barrieho). Překvapila sprostá mluva, ale jak to tady tak čtu, tak to je spíše problém překladatele a v knížce to působí docela rušivě (Rimmer přeci sprostě nemluví a slovo "kurva" by nevyslovil snad nikdy). Ale jinak spokojenost, především s poslední částí, která v seriálu nikdy nebyla.... celý text
Pro mě osobně má tahle knížka se seriálovým Red Dwarf společný jen název a hlavní charaktery, jinak je to děsná pruda, těch pár povedenějších vtipů to nevytrhne. Určitě nejslabší knižní Trpaslík, První kapitoly (Pozpátku) jsou zbytečně nechutný a poslední kapitoly (Pistolníci z Apokalypsy) zas zbytečně násilnický. Když už Red Dwarf, tak určitě radši ten seriálový.... celý text