Pavlina50
přečtené 727
Temné ozvěny
2022,
Loreth Anne White
(Pozor možný SPOILER!) V žánru thrilleru všechno, co má v názvu či anotaci slovo temné, mě spolehlivě naláká. I toto byl dobře napsaný thriller - měl náboj, promyšlený příběh, mrazivou zimní atmosféru, napětí, navíc i romantickou linku (i když té bych možná přece jenom trochu ubrala), prostě jinak měl všechno, co je u tohoto žánru třeba. Jediná drobnost, co mě trošku (ale opravdu jen trošku) zklamala, byla osoba pachatele. Možná jsem nečetla dost soustředěně a něco přehlédla, ale chyběly mi v průběhu čtení aspoň nějaká vodítka nebo náznaky pro odhalení jeho totožnosti, které by aspoň trochu naváděly mé soukromé detektivní pátrání. Autorka zřejmě naprosto cíleně vedla úvahy o možných pachatelích úplně jiným směrem, předpokládám, že kvůli žádanému momentu překvapení. Zvraty a šoky u point thrillerů mám velmi ráda, ale tady to pro mě prostě byl zvrat až moc násilný. Jen proto o tu jednu hvězdičku méně. Tato kniha mě ale dost nalákala i na přečtení prvního dílu o postavě Olivie Westové, jejíž příběh z minulosti byl v této knize zmíněn. Tak jsem zvědavá. Jinak velice slušně otevřená série. Snad v ní bude autorka pokračovat.... celý text
Kafe @ cigárko
2015,
Marie Doležalová
"Cigárko v hereckém světě není to, co jinde. Společně s kafem je to naše poznávací znamení a způsob, jak zapadnout..." Fejetony nebo jakékoliv krátké zápisky převedené do knihy sice nejsou můj pravý šálek kafé, ale tohle "Kafé" mi tedy chutnalo docela hodně. Autorka, kterou mám (asi jako hodně lidí) zaškatulkovanou v jedné jediné poloze, a to jako tichou, bázlivou a naivní Sašu z Comebacku, tady zábavnou formou píše o zákulisí hereckého světa a ukazuje, že možná daleko víc jak herečka, je skvělá a vtipná vypravěčka. Její glosy o tom, co my diváci ať už v televizi, v kině či divadle nevidíme, mají vtip, nadsázku, jsou trefné a hlavně v sobě mají slušnou dávku sebeironie, což ukazuje autorčin přirozený a nenásilný smysl pro humor. Po zkušenostech s podobnými typy knih jsem ji nečetla souvisle a na jeden zátah, ale sem tam po chvílích a po kouskách, a to, abych se vyhnula určité jednotvárnosti a nezačala mě náhodou nudit. A to se tak naštěstí nestalo. Celkově na mě kniha působila strašně pozitivně, pobavila a hezky mi zpříjemňovala chvíle jako například cestování v MHD. Maruška je bezesporu zajímavá osobnost a psaní jí opravdu sluší.... celý text
Není zač
2015,
Daniel Glattauer
Nenápadná kniha, které bych si sice vlivem dost nevýrazné a nenápadité obálky v knihkupectví ani nevšimla, ale naštěstí jsem ji zaregistrovala díky relativně vyššímu hodnocení zde. Po přečtení anotace bylo o jejím půjčení rozhodnuto. A opravdu jsem nelitovala. Pokud bych jí měla dát pouze nějaký jednoslovní přívlastek, asi by mě napadlo slovo laskavé. Ano, přesně takový dojem mi po jejím přečtení zůstal. Je to příběh životem otráveného čtyřicátníka - novináře, který už poztrácel jakékoliv ambice, na život až skoro rezignoval a tráví ho napůl v neuspokojivé práci a napůl v hospodě u jednoho, dvou, tří.. piv. Zlomem v jeho životě je setkání s vlastním synem - teenagerem, o kterém do té doby neměl ani potuchy a který v něm postupem času probudí znovu chuť k životu. A o tom to vlastně všechno je. Žádná velká psychologie, ale obyčejný příběh o postupném sbližování dvou lidí, z nichž jeden ani netuší pokrevní spojení. Kulisa tohoto příběhu je ozvláštněna zajímavým motivem tajemného mecenáše obdarovávající potřebné, o kterých hlavní hrdina píše své krátké, nenápadné a upozaděné články do novin. Tyto činy spustí lavinu otázek, hlavní hrdina se tím dostává do popředí zájmu, a bez vlastního přičinění se stává až jakousi celebritou, což pochopitelně zapůsobí i na nově nalezeného syna, který ho do té doby vnímá jen jako nezajímavého zkrachovalce a alkoholika. Právě motiv anonymního dárce činí z knihy vlastně i takovou detektivku, kde se ale pátrá ne po pachateli zločinu, ale naopak po člověku páchající extra dobro. A právě tento motiv také udržuje při čtení neustálé napětí, protože odhalení totožnosti záhadného sponzora je prostě hodně lákavé. Celkově se kniha velice dobře čte, monology i dialogy jsou přesvědčivé a uvěřitelné, i když právě ten dárcovský příběh se naopak zdá až neuvěřitelný. Ale nejúžasnější a nádherné na tom je, že autor čerpal ze skutečné události a takový člověk opravdu existoval. A to je velká přidaná hodnota této knihy.... celý text
Kdo je bez hříchu
2021,
Bo Svernström
Docela objemná kniha řešící nejen podivné mizení dětí v současné době, ale hlavně dávný zločin, kde byl sice údajný pachatel nalezen, ovšem kde i po letech existuje spousta otazníků. A ty se rozhodla objasnit novinářka Lexa, která usvědčeného pachatele přesvědčí, že všechno možná nebylo tak, jak bylo v době zločinu vyřešeno. Postava Roberta hlavního hrdiny a usvědčeného pachatele je docela zajímavá. Díky jeho uzavřenosti a nesmělosti na jedné straně ale zároveň i kolikrát mrazivým myšlenkám v jeho hlavě na straně druhé jsem zpočátku nevěděla, co si mám o něm myslet. I když, že to, co se stalo v minulosti, bude mít úplně jiné rozuzlení, je dopředu vcelku jasné. Střídavé flashbacky dodávají příběhu šťávu a směrují a posunují hledání pravdy pořád dál. Záporné postavy, které by mohli mít se zločiny něco společného lze docela brzy dobře odhadnout, i když ta finální pointa mi docvakla opravdu až téměž před koncem - ale palec nahoru za tento promyšlený závěr knihy. Propracovaný thriller - myslím si, že většinu fandů tohoto žánru nezklame.... celý text
Kniha ztracených jmen
2022,
Kristin Harmel
Příběh židovské dívky, která se ve francouzském maloměstě angažuje v protifašistickém odboji. Kniha je citlivě napsaným válečným melodramatem o osudové lásce, zradě, strachu i neskutečné odvaze, který má velký tah a chytlavost. Nechci tady řešit, zda děj odpovídal možné realitě - příběh mě tak pohltil, že mi vůbec nevadilo, že se jedná víceméně o banální milostný příběh, kdy už hned víte, kdo se zamiluje do koho a vzhledem k pozadí, do kterého je příběh zasazen, jak to asi může skončit. Kniha je srozumitelně napsána a i když občas mírně balancuje až na hranici kýče, vůbec na mě nepůsobila jako prvoplánovitý kalkul hrající jen na city čtenáře. I když zhruba v poslední třetině knihy lze finální pointu prokouknout, vůbec to není na škodu - vlastně v tomto případě spíš naopak. Je to prostě krásně zpracovaný milostný příběh, přibližující období druhé světové války - ne z čelních řad bojové fronty, ale z té vnitřní, méně viditelné - odboj, který se svou důležitostí a činy kolikrát téměř vyrovnával té části bojové a často měl fatální následky. Líbila se mi i nevyhraněnost postav - ani jedna ze stran nebyla výhradně jen ta zlá a druhá ta dobrá. Ukázala, že i mezi členy odboje byli zrádci a kolaboranti a na druhé straně byli kromě krutých a bezcitných okupantů také obyčejní jedinci, kterým zvěrstva, brutalita a zabíjení nebyla vlastní. Jako celek mě kniha opravdu dostala a zase po čase donutila, abych vytáhla kapesník z krabičky. Kolik takových dalších bezejmenných Wintonů a Schindlerů za války existovalo a nezjištně zachránilo mnoho lidských životů?... celý text
Pomněnkové matky
2014,
Lenka Chalupová
Po zkušenostech s knihami Kyselé třešně a Páté jablko už knihy Lenky Chalupové hledám cíleně a tato mě opět nezklamala. Tentokrát se jedná o ryze psychologický a rodinný román s motivem zmizelých dětí. Žádný akční thriller o únoscích, výkupném a dramatické záchraně, ale ryze psychologický náhled do hlav obyčejných lidí matek, kterým beze stopy zmizely jejich děti. Co prožívají, jak se se situací vyrovnávají ... a lze to vůbec? Rojí se otázky, zda je lepší znát pravdu, i když může být ta nejhorší, anebo je lepší v sobě živit nekonečnou naději. A taky ukázka, kam až žena zoufale toužící po dítěti jako náhradě, dokáže zajít. Kniha má několik dějových linií, které na začátku působí mírně zmateně a bez souvislosti, ale v průběhu čtení se vzájemně a s logikou navzájem propojí a všechno najednou dává smysl. Hlavními postavami jsou tři ženy Johanna, skrývající před dcerou smutné události z minulosti, její dcera Dora, která se právě s neznámou minulostí své rodiny seznamuje a kamarádka Šárka, která se svoji zoufalou prázdnotu po zmizení dcery snaží vyřešit hledáním jakéhokoliv "dárce spermatu". Každá má svůj vlastní příběh, který se ale nečekaně a osudově propojí. Všechny postavy jsou něčím zajímavé, každou z nich jsem svým způsobem dokázala pochopit, a to i ty činy (pochopitelně až na ten jeden klíčový), které zrovna nejsou vzorem standardního chování. Ve hře jsou ale osudové náhody, špatně vybraný čas na špatném místě a všechno se sesype, jak domeček z karet. Mám velmi ráda překvapivé, až šokující konce knih. A tady mě ten konec dokonale uzemnil. Prostě jsem jen nevěřícně koukala na ty poslední stránky... A vůbec nebudu polemizovat, zda byl příběh přitažený za vlasy - vlastně jsem ráda, že přesně takový příběh nemá skutečný základ a zrodil se jen v autorčině hlavě. Existenci Pomněnkového dne jsem s médiích dosud nějak nezaznamenala, opět mě tedy kniha nějakým způsobem rozšířila obzory a to se vždycky cení.... celý text