1. Domů
2. Autoři
3. Ronald H. Balson
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 6
• Bazar 11
• Životopis
• Citáty 3
• Diskuze

Nová kniha Ronald H. Balson

Úkryt

Román Úkryt od Ronalda H. Balsona je silným historickým příběhem o odvaze, morální volbě a lidskosti v temných dobách. Theodore „Teddy“ Hartigan, mladý ameri... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Ronald H. Balson

Eliho slib

„Román Eliho slib od Ronalda H. Balsona je především hluboce lidská, emocionálně vyčerpávající a zároveň nadějeplná sonda do duše člověka, kterému bylo sebráno vše, co miloval, a přesto v sobě dokázal najít sílu k dalšímu boji. Kniha není jen popisem událostí; je to studie toho, jak „velké dějiny“ drtí jednotlivce. Balson zde brilantně ukazuje, že trauma zdaleka nekončí s koncem války. Čtení této knihy je zážitkem, který se hluboce vryje do paměti. Balson mistrně balancuje na tenké hranici mezi přesným historickým dokumentem a strhujícím osobním dramatem. Kniha zanechává silnou rezonanci pocitů – od svíravé bezmoci a úzkosti, přes spalující vztek na nespravedlnost, až po tichou, křehkou naději a konečnou úlevu. Architektura příběhu: Práce se třemi časovými rovinami Nebylo by to tak silné bez specifické kompozice. Rozdělení děje do let 1939, 1946 a 1965 je z literárně-technického hlediska velmi efektivní nástroj. Autor tímto způsobem dokáže u čtenáře udržet neustálou pozornost, protože záměrně oddaluje rozuzlení a využívá techniku "cliffhangerů" na koncích kapitol. Tři odlišné časové a prostorové roviny se navzájem prolínají, čímž autor postupně odkrývá střípky skládačky celého příběhu. Lublin, Polsko (1939 – Rozklad bezpečí): Zde cítíme narůstající hrůzu, dusivou atmosféru okupace a plíživé omezování svobody. Čtenář je svědkem toho, jak se normální, spokojený život úspěšného podnikatele mění v každodenní boj o holé přežití. Tato část je pro mě osobní optikou nejděsivější v tom, jak postupně vykresluje absolutní ztrátu kontroly. Eliho rozhodnutí svěřit majetek a rodinu do rukou pochybného Maxmiliána není aktem naivity, ale aktem zoufalého muže, který věří, že nějaká cesta k přežití existuje. Sledujeme Eliho snahu ochránit rodinu za každou cenu, což vede k onomu osudovému, zoufalému slibu a paktu s „ďáblem“. Je to mrazivá lekce o tom, jak snadno se morální hranice posouvají, když je v sázce život dítěte. Z této části sálá čirá paranoia a strach o nejbližší. Přesídlovací tábory, Německo (1946): Tato rovina, zasazená do táborů pro vysídlené osoby, je emocionálně pravděpodobně nejsilnější a nejbolestnější částí celé knihy. Válka sice skončila, ale utrpení ne. Pokud se na to podívám čistě lidsky, je to část o jakési čekárně na život. Přesídlovací tábory jsou zde symbolem kolektivní deprese. Hmatatelně cítíte absolutní vykořeněnost, byrokratickou beznaděj a zoufalství lidí, kteří nemají kam jít, protože jejich domovy, kultura i blízcí už neexistují. Čtenář zde zažívá až fyzickou únavu, kterou hrdina podstupuje. Fyzicky cítíte frustraci z čekání na víza, zimu, hlad, všudypřítomný černý trh, korupci a zničené lidské osudy. Poválečné tábory jsou v literatuře překvapivě často přehlíženým tématem – většina knih končí osvobozením. Balson se však do této problematiky noří s neuvěřitelnou citlivostí a přesností. Je to část plná zmaru, ale i dojemné otcovské lásky, kde Eliho neustálé hledání Ester funguje jako silná metafora pro hledání ztracené humanity. Chicago, USA (1965 – Dozvuky): Třetí rovina mění tempo i žánr a stává se z ní téměř temný kriminální thriller s politickým podtextem. Chicago vnímám jako drsný „střet s realitou“. Eli už zde není tím mužem, který kdysi věřil v řád. Je to člověk starší, hluboce poznamenaný traumatem z minulosti, ale poháněný neuhasitelnou touhou po pravdě. Zjistil totiž, že spravedlnost není automatická – je to produkt, který si musíte tvrdě a nekompromisně vybojovat a vykoupit. Ukazuje se, že stíny minulosti a lidská zkaženost sahají až do zdánlivě bezpečného „nového světa“. Psychologie postav: Mezi lidskostí a archetypem Z pohledu vývoje postav kniha citlivě balancuje na tenké hranici mezi komplexní psychologií a určitými žánrovými klišé. Zúžení globálního konfliktu na intimní, osobní tragédii činí knihu děsivě působivou. Eli Rosen: Je skvěle napsaným archetypem obyčejného muže, který je zahnán do kouta. Sledujeme jeho logický a uvěřitelný vývoj od sebevědomého podnikatele k muži, kterého pohání už jen stíny minulosti. Pro mě je Eli dokonalým ztělesněním „pozůstalého“. Jeho největší silnou stránkou je neuvěřitelná trpělivost. Není to žádný akční hrdina, který by všechno vyřešil pěstí nebo pateticky hrdinskými gesty. On nechce spasit celý svět, chce jen zachránit to málo, co mu zbylo, a zjistit pravdu o milované Ester. Jeho psychologický profil je fascinující v tom, jak dokáže integrovat svou temnou minulost do nového života v USA, aniž by se jí nechal úplně zničit. Emoce, které sálají z interakcí mezi ním a jeho synem, jsou majákem v moři temnoty a jsou hluboce uvěřitelné. Maxmilián Poleski (Antagonista): Z lidského pohledu je Poleski postavou, která vyvolává nejvíce otázek. Je to „čisté zlo“? Pravděpodobně ne, je to zkrátka člověk, který v chaosu války našel ideální příležitost k moci. Balson ho využívá jako přímý kontrast k Elimu – zatímco Eli staví na hodnotách a rodině, Poleski staví na manipulaci a strachu. Zde však narážíme na literární limit. Tou nejvýraznější slabinou knihy je, že Poleski je vykreslen jako absolutní, chamtivý, prospěchářský a téměř komiksový padouch. Chybí mu jakákoliv hloubka, nuance nebo psychologická šedá zóna. To, že je tak plochý, sice na jednu stranu vnímám jako záměr autora ukázat, že oportunismus nemá „lidskou tvář“ a je to jen prázdná schránka, a zároveň to usnadňuje čtenáři orientaci (jasně ví, koho má nenávidět). Na druhou stranu to ale ubírá příběhu na literární sofistikovanosti. Lidé (i ti zlí) jsou málokdy takto stoprocentně jednorozměrní a černobílí. Ester: Ačkoliv se v knize objevuje převážně skrze vzpomínky, její přítomnost je všudypřítomná. Je to morální kotva celého příběhu. Morální dilemata jako opravdové srdce knihy Celá recenze na Instagramu: pribehy_stranek“... celý text
— Srovny

---

Eliho slib

„Pro mě je to první přečtená kniha od autora a určitě ne poslední.“
— zimolka

---

Eliho slib

„Tohle je nejlepší kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Řada s Liamem podle mě trpí zdlouhavými popisy právních úkonů. Tady nic takového není. Jen čistý příběh a detektivní pátrání.“... celý text
— SumýšIrena

---

---

Úkryt

„Tohle mě trochu zklamalo. Ne proto, že chyběla sympatická dvojka Liam a Catherine, mně samostatné příběhy nevadí. Spíš mi celou dobu něco vadilo. Takhle – je to dojemné, je to silné, reálie svědčí o obdivuhodně precizní přípravě, atmosféra Holandska těsně před válkou a v jejím průběhu je vystavěna dokonale. Pokud jako čtenář přistoupím na to, že tato kniha vzdává hold všem statečným lidem, kteří riskovali své životy, aby zachránili životy ostatních, pak zřejmě musím akceptovat způsob, jakým mi autor příběh podá. Tedy i více než devadesátiletého staříka, který má absolutně fenomenální paměť a nedělá mu sebemenší potíže vybavit si i ty nejmenší detaily. Každičké slovo každičkého rozhovoru, všechna jména, čísla, přesný den v týdnu a datum všemožných událostí. Já vím, autor dědu pro příběh potřeboval, aby nám ho za něj takto odvyprávěl. K čertu s logikou, skrz někoho to zafungovat musí. A tak jo. Geniálního staříka beru a jinak to bylo vážně dobré. Akorát za ten příšerný slovní obrat „cvakl jazykem o zuby“ mám sto chutí ubrat deset hvězdiček.“... celý text
— Chayal

---

Obhajoba Britty Steinové

„Kniha je psaná ve stejném duchu, jako předchozí. Při čtení první půlky jsem měla chuť křičet, protože se děj strašně vlekl a druhá půlka je strhující. Bonusem pro mě byly kapitoly z dánské historie. O záchraně dánských židů jsem vůbec nevěděla.“... celý text
— SumýšIrena