pujec
přečtené 739
Posedlá romantikou
2008,
Beth Orsoff
Vždycky se nechám nalákat na slib, že daná romantika je skvělá oddechovka. Není! Mě zkrátka neuvěřitelně vytáčí, že hrdinka je sebestředná, hnidopyšská blběna, která se bere sakra vážně. Zaznamenala jsem přirovnání k Bridget Jones, jenže ta byla aspoň vtipná. Svým způsobem. Samozřejmě že to skončí dobře, jak taky jinak. Ale Julii jsem to nepřála. Chápu, že kniha z roku 2006 bude mít trochu odlišný pohled na věci (a třeba techniku), nicméně některé hlody (třeba o hledání manžela a ženách s kariérou) mi přišly spíš jako z roku 1906. Přece jen se jedná o dílo staré jen necelých 20 let. Kapitola se seznamovací agenturou mohla mít zábavný potenciál, ale zůstal bohužel nevyužitý. Stejně tak linie s potenciálním přítelem, skrytým gayem. Opět nevyužito. A víc potenciálu tam snad ani nebylo.... celý text
Století páry
2010,
Petr Schink
Upřímně na to, jak se v knize často zmiňuje, že Fastynger je skvělý pistolník, tak všichni jeho klienti vždycky zemřou a on přežije jen díky náhodě nebo zásahu někoho dalšího. Jinak se mi tahle steampunková jízda líbila a byla i docela zábavná. Střet nadpřirozených bytostí a nejnovější techniky jako od Julese Verna byl super. Takže se těším na druhý díl.... celý text
Tanec papírových draků
2022,
Petr Brožovský
Ze začátku jsem byla opravdu nadšená. Mám slabost pro hrdiny, co zjednávají spravedlnost tam, kde je zákon krátký. I když je to uskupení divných existencí jako PSZÚ. Trošku mi to připomnělo Noční klub. Trošku. Chápu, že z podstaty akčního scénáře musí být skupina vybita až na jednoho, dva mstící se hrdiny. Bohužel. Ale převtělování duší, probuzení a podobný hovadiny na mě bylo už moc. To jsme si hodně ulítli někam do ezo sfér, což já fakt nerada. I tak dávám vysoké hodnocení, protože většina knihy byla jednoduše skvělá.... celý text
Krev na kapradí
2018,
Vlastimil Vondruška
Kniha povídek je rozdělena na 2 části. V první části řeší případy Oldřich z Chlumu, druhá jsou soudničky. Vzhledem k tomu, že se jedná o povídky, je bohužel děj mísy moc stručný. Přesto dílo nebylo špatné, jedná se o klasické oddechové čtení. U některých povídek by se mi i líbilo propracovanější zpracování.... celý text
Černá lilie
2023,
Vlastimil Vondruška
Tentokrát byl případ poměrně složitý a zdánlivě v něm figurovalo mnoho postav. Příbuzenské vztahy byly též celkem hojné, proto jsem ocenila seznam postav na začátku. Ještě bych ocenila mapu, jako tomu bývalo u prvních dílů série. Osobně mám ráda případy s kořeny v minulosti, kdy se vytahují staré rány a křivdy. Takže jsem spokojená, ostatně jako téměř vždycky. Oldřich z Chlumu je oddechové čtení a vždycky se čte dobře.... celý text
Krásky a vetřelci: Pulp stories
2021,
* antologie
Víceméně jsem spokojená. Většina povídek se mi líbila (více či méně, al většinou spíš více), menší část mě nezaujala nebo se zkrátka nelíbila. Sto lidí, sto chutí. Mezi moje osobní favority patří Nemůže pršet věčně, Slizka, Matka jižních hvězd a Nezvratný osud. Pak pro originální náměty i Krvavý a Xenofil. Co mi ale přišlo otravný jak šváb, to byl doslov. Monumentální snůška keců a sebechvály, přestože se z kraje zdál velmi zajímavým. Příště ho snad raději vynechat.... celý text
Bouřkový drak
2017,
J. R. Castle
Asi nejlepší díl série, zápletka je tentokrát propracovanější a dramatičtější. Škoda, že dílů není víc.
Šepot z lesa
2022,
Kateřina Surmanová
Velmi napínavý příběh z Orlických hor mě doslova uchvátil! Hlavní hrdina se mi moc líbil, přestože největším a nejlepším hrdinou se pro mě stal jeho pejsek Imbus. Normálně mi ezo stránka docela vadí, tady byla sepsána dobře a čtivě. Slovanská mytologie se mi líbí, její vklínění do současnosti je podáno velmi dobře.... celý text
Stínový drak
2016,
J. R. Castle
Druhý díl je akčnější než první, jinak mi přišel trošku slabší. Stále se jedná ale o skvělou fantasy pro děti, jako mladší byl z ní byla určitě hodně nadšená.... celý text
Zázračný medailon
2020,
Zuzana Koubková
Tímhle dílem jsem celkem zklamaná. Děj se rozpliznul mezi více postav a staly se z toho trochu VKV. Většinu knihy se řeší akorát vztahy, což mě absolutně nezajímá. Medailon, podle něhož se kniha jmenuje, se prakticky neobjeví. Úvodním případem se takřka nikdo celou dobu nezabývá, aby se vyřešil sám šup šup na konci. Druhý případ se tam přimotá nějak do počtu a jeho vyústění je celkem chabé. Motivy vražedkyně (i ona sama) působí jako znouzectnost, kdy už autorka nevěděla, co tím. Zdislav je už jen jeden z davu, chová se uměle a úplně jinak, než v předchozích dílech. A co mě asi dostalo nejvíc, proč ona vlastně hupsnul na tu Johanu? Pro děj to bylo zbytečné, nějak to moc nedávalo smysl a postavy taky vypadaly, že se k aktu připletly náhodou. Kdyby měl techtle s jinou, ale tohle byl výstřel do tmy. Celkem milá, i když předvídatelná, je linie Martina a Markéty. Předchozí díly na sebe (skoro) bezprostředně navazovaly, tady už jsou mezery vetší a z mého pohledu je to spíš na škodu.... celý text