Pablo Kral
přečtené 628
Slezské písně
2014,
Petr Bezruč (p)
Musím kápnout božskou, že jsem se Slezskými písněmi tak trochu bojoval, ba zápasil. Tato poetická forma mi poněkud neseděla. Já sám "dělám" spíše lyrickou poezii (viz web), a k údernému sociálnímu buřičství mám daleko. Ale ať už je to jak chce, svoje jsem si ze sbírky bezpochyby odnesl. Také to byla moje povinnost, neboť Vladimír Vašek byl můj praprastrýc, a toto dílo se u nás doma bralo jako rodinné stříbro, no a já jsem do něj "dozrál" až "na starý kolena". Jako praprasynovec Petra Bezruče tuto sbírku odmítám hodnotit i navzdory mé zásadě udělit hvězdy všemu, co přečtu. Toto je jediná výjimka. A spadl mi teď kámen ze srdce, že ani hodnotit nemusím. Byl bych pochopitelně zaujatý. Takže jen velmi stručně: chápu hodnocení čtenářů, úplně rozumím i kritickým komentářům, vím, že sto lidí - sto chutí... a asi je to tak správně. Trochu jsem se u tohohle komentáře zpotil, ale mám to za sebou. Přeji co nejkrásnější podzimní i zimní večery s prózou i poezií... a třeba někdo z vás vezme zavděk i Slezskými písněmi...... celý text
Skandály a aféry evropských panovnických dvorů
2016,
Vladimír Liška
Čtrnáct případů magistra Lišky vyrvaných z útrob tvrdé reality se počínaje prvním a konče posledním přisávalo do mých mozkových závitů jako klíště a nepouštělo skrze celou noc. A když pak koncentrovanou noční tmu vystřídalo svěží ranní světlo, klíště pustilo a odbelhalo se notně nacucáno kvalitním literárním materiálem do hájemství věčně zelených příběhů o lidských slabostech. Ano - tohle je pro mne vskutku kvalitní literatura faktu, a to navzdory všem pochybovačům, kteří mají autora za druhořadé nedochůdče. Proklamovat, že "tohle bylo maximálně čtivé" by zajisté bylo neodpustitelné klišé. Vyslovme to raději delikátněji: "zraky dychtivě kloužou větu za větou, napětí se dá krájet, je cítit tepající artérie dějin, a tím vším prostupuje nadšení z neodbytného pocitu, že to všechno dává smysl". Myslím, že tuto dobře odvedenou práci mohu směle doporučit každému, kdo umí žasnout nad skutečností, že to, co se opravdu kdysi a kdesi stalo, by si nikdo nebyl s to vymyslet ani kdyby mu královsky zaplatili. S lehkým nádechem bulváru, jenž v případě této knihy nijak neumenšuje její výsostnou důležitost i lidskost, se, myslím, lze bez obtíží a důstojně vyrovnat. S klidným svědomím uděluji pětici hvězd.... celý text
