Morbidus přečtené 316

Vymazlené vraždy 2 2022, Milan Skála

Tak tohle mělo k té páté hvězdě zatraceně blízko. Zejména díky poslednímu příběhu, který v rámci dosavadních Vymazlených vražd řadím hodně vysoko. Tím nechci říct, že předcházející případy mě nebavily, ale tento kus ve mně z určitého důvodu zarezonoval výrazněji. Celkově se mi ale tato kniha četla mnohem lépe než ta předchozí, navzdory tomu, že princip zůstává stejný - vraha odhalíme brzy (nebo si to minimálně myslíme), ale nemáme jak prokázat vinu. Tentokrát zde necítím tak silně nemožnost odhalení pachatele či jeho tajemství. Přesto se klíčová indicie často odkryje příliš pozdě na to, aby čtenář zločin odhalil sám. Ostatně, tohle není ten typ detektivního příběhu, který si se čtenářem hraje - je to spíše exkurze, kde je vysvětleno, jak případ proběhl. Naštěstí to ani tentokrát na čtivosti neubírá. Co mě ale v tomto pokračování těší, je absence náhod vedoucích k řešení problému; vše je zde tentokrát podáno logicky, emocionálně a především zcela lidsky. Vhodné pro přemýšlivé čtenáře, kteří mají rádi chytré, vymazlené příběhy.... celý text

Mýtus Cthulhu 2020, Norberto Buscaglia

Tahle komiksová adaptace ve mně vzbouzí určitý vnitřní konflikt. Na jednu stranu totiž ono nejasné a svým způsobem znepokojivé grafické vyjádření v kombinaci s textem vyvolává onu atmosféru, která je vlastní Lovecraftovu dílu. Na stranu druhou, je to jen slabý odvar. Čtenáře tvorby HPL zde nic moc nepřekvapí (snad s výjimkou mírně odlišného překladu či drobným scénáristickým změnám); naopak u čtenářů předlohy neznalých nezapůsobí plnohodnotným dojmem. Obrazy samy o sobě mají velmi často nízkou výpovědní hodnotu ohledně příběhu (ale najdou se i vypečené výjimky, které mě svou nezřetelností potěšily) a text je v podstatě dějovým sestřihem původních povídek. Obojí dohromady ve mně vyvolalo pocit určité zkratkovitosti, kdy se čtenář neznalý předlohy stěží zorientuje (či hůř). I já sám jsem občas ztrácel pozornost a to mám díla HPL načtené křížem krážem, přičemž dávám bedlivý pozor, co čtu. Ačkoli tedy chápu historickou důležitost této knihy, neměla moc možností mne zaujmout. Pro čtenáře komiksů tohle může být jedna ze vstupních bran do universa Mýtu.... celý text

Rytíř 2022, Miroslav Pech

Tady není o čem. Od samotné zápletky až k skvěle napsaným postavám příběh šlape jedna báseň; v podstatě už po pár prvních odstavcích jsem zapomněl, že jenom čtu. Navíc se dějem proplétá tolik profláklých propriet, že člověk s láskou k fantastice nemůže k této knize nepřilnout. Je to vtipné, temné a v jádru ikonické. Nějaké drobné chybky by se našly, ale příběhu jako takovému v podstatě nemám co vytknout. Naopak, jelikož mám rád různé vychytávky, na první pohled mě potěšil pohyblivý hmyzák v pravém horním rohu. Příběh mě bavil a dokonce se dá říct, že mi Rytíř v nitru hodně pomohl. Pokud jste na tuto knihu narazili, neváhejte a přečtete si ji.... celý text

Upíří rytíř 1 2019, Pat Mills

První, co u této knihy (potažmo celé komiksové série) nadchne, je jednoznačně vizuál. Celá ta bizarní gothičnost, volba barev a odevšad dýchající temnota je naprostá paráda! Do toho ještě předimenzovaně supersilní macho hrdinové a oblinami kypící ženštiny v brnění chránícím vše mimo životně důležitých orgánů... jinde bych kroutil hlavou, ale sem to prostě patří. Skoro to vypadá na komiks, který si mé hříšné srdéčko parádně užije. Ovšem to by kresba nesměla odvádět většinu práce. Pokud se totiž zaměřím na kostru děje, mimo působivý vizuál a snahy aby to vypadlo drsně a chytře, toho moc nezůstává. Samotný příběh začne upadat poměrně brzy. I když zprvu vše vypadá nadějně, s každým novým a novým a novým a novým (...) nápadem je utloukána jakákoli předchozí myšlenka. Zvraty kolem hlavního hrdiny vše spíše zamlžují (a to ani tak nic nevíme), což spolehlivě zlikviduje i tu poslední špetku sympatií (lidskosti?) kterou by vůči němu čtenář mohl pociťovat. Ono by se vlastně dalo říct, že příběh selhává právě proto, že funguje tak, jak bylo plánováno - jako pekelná přehlídka lidského zla v karikovaných podobách. I svět Pekla se zprvu zdá zajímavý; minimálně dokud se čtenář nezamyslí nad detaily a nedojde mu, nakolik si jeho pravidla protiřečí. A jelikož se Requiem podle všeho objeví i v dalším svazku, závěrečný cliffhanger mě nemůže nalákat. Ach jo. Nehledáte-li nic náročného, tento komiks plný bohaté temné fantasie vás zaujme.... celý text

Ozvěny záhrobí 2022, Veronika Fiedlerová

Likvidátor se vrací! Ale není sám, kromě Benedikta se dočkáme i návratu dalších známých postav. V tom paradoxně vidím největší slabinu, neboť někteří šílení jedinci nečtou knihy v rámci série popořadě; ti se zde nejspíš díky všemožným jménům a odkazům orientovat nebudou. Ovšem pro věrné a důsledné čtenáře znalé prvního dílu v tomto tkví naopak největší síla knihy, protože mnohým postavám a událostem (současným i minulým) je dán větší prostor než doposud. Současně je třeba dodat, že děj výrazně potemněl a stal se tím pro mě čtivějším. Přibylo nových postav a ačkoli tento trend často vede k tomu, že se mezi nimi přestávám orientovat, zde jsem neměl s přehledností žádný problém. Celá kniha výborně pracuje s emocemi, v čemž exceluje zejména finále. Závěrem musím pochválit ilustrace (z nějakého důvodu mi seděly více než u předchozího dílu) a poděkovat autorce za krásné věnování. Pokud se vám líbil předchozí díl, tady není nad čím váhat!... celý text

Cromwell Stone 2017, Andreas Martens

Po delší době fajn komiks v souborném vydání, který náladou lehce připomene dílo H.P. Lovecrafta, které ovšem k porozumění tomuto příběhu není třeba znát. Kniha si od počátku buduje své vlastní universum, ke kterému netřeba nic jiného, než komiks samotný. To samozřejmě klade vyšší nároky na dnešního čtenáře, který je nucen k porozumění příběhu zapojit vlastní myšlení. A jelikož mně tyhle hlubší věci sedí, jsem relativně spokojen. Co mě ihned zaujalo, je specificky detailní kresba - jakmile jsem jí po pár stranách uvyknul, získala pro mě své kouzlo; některé výjevy měly atmosféru jako vystřiženou z děl Davida Lynche. Co už potěšilo méně, bylo občasné řazení panelů, které mě někdy mátlo (zejména v akčnějších částech) a jindy vše naopak zpřehlednilo (ve statičtějších částech). Naneštěstí mi připadá, že v každé ze tří částí vyprávění některá složka zaostává (kresba, charaktery či sám příběh). Nakonec, ačkoli si troufám tvrdit, že jsem pointu pochopil, ne se všemi závěry jsem v souladu - přesto šlo o obohacující zážitek. Děkuji. (Doporučuji čtenářům, kteří mají rádi nejednoznačné a promyšlené příběhy.)... celý text

Pár zbytků pro krysy 2022, Jiří Sivok

Trochu mě zaráží (jakkoli to většinou nemám sklon komentovat), kolik čtenářů má tendence filtrovat tvorbu na jednotlivé žánry; speciálně pak v takto pestré sbírce. Ačkoli kročeje povídek mnohdy zamíří nečekanými směry, vždy v sobě mají obsaženy ten neklidný pocit temnoty, který mi tolik chutná. Snad mě jen příliš nezaujaly ilustrace (vnitřní i vnější, byť je znát, že obě tvůrkyně jsou šikovné). Subjektivně mi však kniha do značné míry seděla svou náladou a nemohu jinak než jí napálit plný počet. Příběhy plynou vpřed natolik elegantně, že se do nich dá začíst raz dva, i pokud jste je někde potkali už dříve. Jelikož mám špatný zvyk předem odhadnout pointy příběhů, cením si oněch krátkých úderných povídek na pár stran, kde se nad děním nestihnu zamyslet hlouběji. Nejvíce mě zaujaly kusy Hlídám tvůj spánek, Babice z lesa a Knihomol (tento typ absurdního hororu mi prostě sedí). Naopak vyprávění Nehody se dějí je čestnou výjimkou, která nebyla mým šálkem čaje. (Ovšem ony se nehody protagonistům zdejších příběhů dějí poměrně často; doporučuji je příště vybavit minimálně hnědými kalhotami.) Čtivo pro lidi se smyslem pro humor a temnotu, kteří mají rádi svižné příběhy.... celý text

Jack Wolfgang 2020, Stephen Desberg

Navzdory tomu, jak hluboce se tváří anotace knihy, jde o klasický akční příběh. Je tu jen drobný rozdíl - vše se odehrává ve světě s antropomorfními zvířaty (což není až tak originální, máte-li trochu načteno). A ačkoli z tohoto faktu všechny zápletky vycházejí, stále jde o oddechové čtení pro chvíle klidu. Kolem hlavního hrdiny Jacka Wolfganga se motají krásné inteligentní slečny a proradní záporáci. Všechno se ovšem děje příliš jednoduše a nějaké výraznější pocity ve mě vykutal až třetí příběh. A to zejména díky poněkud nešťastně ukončené romantické lince. Na druhou stranu svazek oplývá od obálky až po vlastní komiks příjemnou kresbou, která je dostatečně zajímavá a nenudí. Také potěší, že autor scénáře evidentně má smysl pro humor, byť nejde o kdovíjak inteligentní vtípky. K odlehčení příběhu to bohatě stačilo. Občas jsem zdvihal obočí nad slovosledem nebo nad tím, že jsou konstatovány evidentní věci, ale čert to vem. Když se to totiž vezme kolem a kolem, jde především o sondu do života jednoho kulinárního kritika z alternativního vesmíru. Doporučuji čtenářům, kteří si chtějí odpočinout u nenáročného akčního příběhu.... celý text

O dracích a Sedmi 2022, Tereza Kadečková

Jakožto člověk, který se velmi nerad láduje prášky všeho druhu, jsem už u anotace musel ušklíbat. Ona je popravdě i sama ultrarůžová obálka s pilulko-dračí tématikou dost výrazná a i přes svou strohost vlastně i líbivá. A pokud nakoukne zvídavý čtenář dovnitř, nebude chtít knihu odložit. Prostředí nabývá zajímavých kontur, charaktery jsou dostatečně rozvinuté a zápletka dynamicky ubíhá. Občas se mi stává, že předem odhadnu dění v příběhu - ale tady mě pár zvratů překvapilo (to znamená nadchlo); a to i přesto, že jsem si nastrčených indicií všiml. Dobrá práce! V poslední čtvrtině knihy ovšem mizela ona aura tajemna, která mě zprvu tolik bavila. Ale zvrat nakonec přišel a já neodcházel zklamán. Potěšily i plakáty Sester, kteréžto ilustrace se s mým vkusem většinou sešly. Pokud máte rádi temnější sci-fi, nečekejte na zázrak a zkuste tuto knihu.... celý text

Goon #2: Mé vražedné dětství 2013, Eric Powell

Tento kus jsem kdysi objevil v městské knihovně, aby mi o pár let později přistál doma. K mému překvapení Goon nezestárl ani o den. Ano, stále je to četba infantilní stejně jako drsná. Tato nesourodá kombinace generuje humor černější než moje kafe a současně je motorem (až akcelerátorem) celého vyprávění. Navíc si autor velice umně hraje s grafikou jak se mu zrovna hodí, což střelenost celé záležitosti umocňuje na zbrusu novou úroveň. Nejsem si úplně jistý, v jakém věku bych Goona ocenil více či méně. Drží si totiž svůj specifický, nekorektní styl. Ale fakt, že forma mnohdy (záměrně) převáží nad obsahem popřít nelze; dění je tak v pár případech spíše absurdní anekdotou než plnohodnotným příběhem. Nicméně pevně věřím, že v kombinaci s ostatními díly série se příběhová mozaika řádně prohloubí. To pravé pro milovníky staré školy, ujetého humoru a bizarních zápletek.... celý text

Jihočeský horor 2021, * antologie

Už jako kluka mě vábila tajuplná keltičnost jižních Čech, ona nevyslovená rozervanost vykreslená přírodou a pověstmi opředenou historií. Vlastně se tedy ani nedivím, že české hororové podhoubí nejvýrazněji vyrašilo právě zde. Nutno také podotknout, že tato konkrétní plodnice je skvělým souhrnným zástupcem svého druhu. Obsažené příběhy jsou rozmanité jak jen to jde a mnohdy jsou navzdory tématu odvyprávěny svižně, originálně a čtenářsky zajímavě. O tom vypovídá i fakt, že většina povídek mě měla čím zaujmout a tedy jsem si je patřičně užil. Snad jen Podsvět mi nějak zapomněl nabídnout větší příběh. Povídka Bazén je čtivá, neotřelá a dává smysl... ale výsledek na mě přesto působí poněkud rozpačitě a koncentrace gramatických chyb je vražedná. Příběh Kalvárie jsem pak četl už poněkolikáté, ale jde o tak kvalitní kus práce, že z té povídky vždy vane sychravý, záhrobní chlad. Hodně na mě zapůsobily kusy Pod zvonem a Hovořící bytost Webster. Čistě odpočinková antologie, vhodná pro milovníky hororu a jižních Čech.... celý text

Co přijde pak 2016, Robert Kirkman

Je to zlý; začínám mít dojem, že si skutečně budu muset přečíst všechny kusy Živých mrtvých. Mám zatím jen dva plus tento díl - v rámci komiksové série nejvzdálenější od počátku - mě navzdory očividné rozjetosti děje přesvědčil, že kvalita rozhodně neklesá. Snad jen kresba se mi zdála být jednodušší, ale po pár stranách jsem si zvykl. A pochopitelně nemohu plně docenit vedlejší dějové linky. Na druhou stranu jsem si poměrně „oblíbil“ páně Negana, snad proto, že i v rámci tohoto jediného sešitu je to skvěle vybudovaný záporák. Nebo, jinými slovy, spadá přesně do toho ranku postav, které v rámci četby rád vyhledávám. A onen zvrat, který v podstatě nahodí ústřední dějovou linku tohoto sešitu, tomu dodává patřičné grády. Zůstává jediná otázka: komiksy nebo seriál? Ať už je odpověď jakákoli, tato část série je napsána skvěle.... celý text

Život plný utrpení 2012, Robert Kirkman

Doma se mi povalovali tři Živí mrtví, které jsem při svých toulkách mimoděk nashromáždil - a logicky na sebe tedy přímo nenavazují. Zde tedy hodnotím svazek jako takový, nikoli jeho zasazení do komiksové série (což ostatně dělám vždycky). Nicméně do tohoto rozjetého vlaku se naskakovalo snadno, protože na základní otázky příběh zvládá odpovídat průběžně. Práce s charaktery, prostředím i příběhovými zvraty je odvedena na jedničku, takže mé případné výtky jsou spíše individuální. Jelikož jsem si sem skočil od prvního dílu, trochu mě překvapila kresba - není špatná, jen je „jiná“. Ze stejného důvodu jsem se v druhé polovině orientoval hůře v postavách, což je ale můj neduh kdykoli a kdekoli. Mezi výrazné body patří jednoznačně části „nechci, aby to bylo tak rychlý“ a „jsem zlej člověk?“. Tato komiksová série mi ukazuje, že nepotřebuje seriál k tomu, aby mě zaujala. Rozhodně povedený kus i pro mě jako „náhodného kolemjdoucího“.... celý text

Howard Speciál 2021 2021, Honza Vojtíšek

Třetí separátní výcuc z Howardů léta páně 2014 zachycuje období, kdy se mi nedostával dostatek času na čtení čehokoli. Částečně to bylo životními stezkami, kterými jsem se ubíral, ale možná také trochu tím, že Howard v tomto období jaksi „zvážněl“, což mi úplně nesedělo. Všechna čísla jsem si samozřejmě přečetl zpětně - ale faktem je, že volená témata se se mnou až tolik nepotkávala. Dnes už je tomu trochu jinak, přesto mi pocitově poslední z nesvaté trojice tištěných Howardů přijde chladnější než je zvykem. I tak jsem dostal to, pro co jsem si přišel. Vybrány jsou rozhovory s zajímavými autory, potěšily zajímavé a přínosné profily mně (dočasně ne)známých osobností. Nejvíce mě - a to platilo vždy, i v elektronické formě - oslovily a pobavily zajímavé články nabité všelikými informacemi a pohledy na věc. Snad jen Gojira mě přes až heroickou snahu pisatele zaujmout čtenáře (a tu snahu prostě ocenit musím!) stále nijak nezaujala. A ačkoli první dvě povídky v tomto svazku jako by rozdílným způsobem zpracovávaly podobné téma, ta poslední od šéfredaktora Honzy Vojtíška jako by svým tématem zcela intuitivně celou ságu o Howardovi uzavřela. Vrátí se zombie Howard v separátu ze všech čísel, které se kdy objevily? Kdo ví... vždyť mrtví se někdy vracejí. Sbohem, Howarde. Budeš mi chybět.... celý text

Staré dobré časy 2009, Robert Kirkman

Není lepšího způsobu zjistit, zda se mi ten který seriál bude líbit, než že si nejprve přečtu knižní předlohu. Předně, příběh měl drajv a lehce se mi do něj naskakovalo. Svět po zombie apokalypse byl vykreslen perfektně, a co víc, logicky fungoval. Stejně tak i postavy interagovaly tak, jak by člověk čekal (což je dobře, protože příběh na nich stojí). Trochu problém ovšem vyvstal s přibývajícími postavami - mám často problém si jich zapamatovat několik, natož celou grupu naráz. Časem se to podalo, ale zpočátku to byl oříšek. Příběh funguje i po emoční lince; nejvíce to asi bylo cítit v sílícím napětí mezi dvěma nejvýraznějšími protagonisty. Dost se na tom podílí i ponurá kresba, která mnohdy prozradí i věci, které se v dialozích neobjevují. Líbilo se mi to hodně, ale úplně mě to neodvařilo. Nicméně chápu, proč se z tohoto příběhu stal takový fenomén. Předpokládám, že s přibývajícími střípky příběhu se dostane i na to, co mi zde zatím chybí; tento svazek je každopádně fajn rozjezd. Doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst dobře zpracovanou zombárnu.... celý text

Do smrti daleko 2021, Michal Březina

Tahle kniha byla jako probouzet se z kocoviny po osamělé noci strávené s flaškou řádně hořkého Stavengeru (klasicky s příchutí dešťové vody). Humoristický noir s velmi letmými prvky sci-fi a jakéhos-takéhos bubání? To zní jako něco, co se mi bude zamlouvat! A ono by se mi to i zamlouvalo, kdyby hlavní hrdina nebyl natvrdlý řízek, co má víc štěstí než rozumu. Nedokázal jsem s Billym Cowenem plně soucítit, natož mu dlouhodoběji fandit. Rád po čas četby spřádám teorie, kam se děj bude ubírat; nicméně tady to moc nešlo, protože... tu vlastně ani pořádně není detektivní linka. Případy (život) soukromého očka bez výraznějších dedukčních schopností ale byly naštěstí podány čtivě a s humorem. Místy poněkud hořkosladkým. Vlastně bych i řekl, že čím víc se kniha blížila konci, tím více mě bavila. Velký podíl na tom má fakt, že příběhy jsou řazeny retrográdně, což je zajímavý a neokoukaný nápad. Příjemným bonusem pak je pro milovníky deště fakt, že v příběhu velmi často prší (předpokládám, že kapky mají příchuť hořkého Stavengeru). Hledáte-li originální béčkovou oddechovku, zkuste tuto izoknihu!... celý text

Tomie 2022, Džundži Itó

Může se zdát, že Tomie je poněkud nesoudržná. Sám bych ji rozdělil na tři části; první víceméně končí kouskem Vila, poslední pak tvoří závěrečná trojice příběhů. Vše mezi tím se sice může jevit jako více či méně originální recyklace původního nápadu; ty však vnímám jako doplnění původního mechanismu tvořícího legendu o kráse a smrti. Celý tento opus mi tak dává smysl i přestože se Tomie „množí“ takřka geometrickou řadou. Vzhledem k povaze její existence lze předpokládat, že v pozadí příběhu jich stejně rychle ubývá. Dalším bonusem je, že příběh Malíř se objevil již ve svazku Balonky oběšenců, kde na mě působil trochu jinak (asi chápu, proč byl vybrán). Taktéž bylo zajímavé sledovat, jak se autorův styl kresby i vyprávění postupně měnil až na současnou úroveň. Možná se tento soubor příběhů někomu nebude zdát tak bizarní jako jiné autorovy díla, ale za mně dost dobrý. Zachytit krásu Tomie se podařilo perfektně a jedinou vadou na kráse jsou snad jen občasné nevěrohodné reakce postav. Rozhodně doporučuji všem milovníkům hororu... a taky Tomie.... celý text

Balónky oběšenců a další hororové příběhy 2019, Džundži Itó

Jelikož jde o příběhovou sbírku, je jisté, že kvalita jednotlivých kousků bude kolísat; nicméně v tomto případě nikdy neklesla až do vod čistého průměru. Skoro mi i přijde, že ty zajímavější kusy čtenář najde (většinou) v druhé polovině knihy. Ale ačkoli mám rád otevřené konce, tady si to mnohdy vyloženě říkalo o pokračování - což je asi jediná výraznější výtka, kterou mám. Hodně oceňuji i autorské medailonky; příběh sice má mluvit sám za sebe, ale vidět spojnice s životem tvůrce je taktéž obohacující. Bonusová povídka pak rozvíjí jeden z námětů v této knize; činí tak ve stručnější, ale o to brutálnější formě. Za mně je tato kniha velmi povedená, od kresby až po náměty. Máte-li rádi nápadité horory, byla by chyba tento svazek vynechat.... celý text

Vymazlené vraždy 2021, Milan Skála

Už od dob, kdy jsem našel zálibu v literatuře, jsem preferoval příběhy, které jsou do jisté míry skládačkou či hlavolamem. Vymazlené vraždy toto do puntíku splňují. Ve všech třech případech je vrah znám, takže text na čtenáře spíš po Columbuvsku pomrkává, jak to ti prevíti udělali. S tímto otazníkem se pak kniha čte prakticky sama. Na druhou stranu, bez „externích znalostí“ nemá čtenář příliš prostor, aby věc alespoň z části rozlousknul sám. Skoro mi přijde, že díky krátkosti případů nemají šanci na řešení ani hlavní hrdinové, dokud něco nespustí „deus ex machina“ efekt. Nicméně právě ono podsunutí posledního dílku ve čtenáři vybudí pocit úžasu, který mám spojený s vyřešením obtížné šifry či matematického příkladu. Tedy pokud o pár řádků výše brblám, ona vymazlenost mi vše plně vynahrazuje. Pokud máte rádi detektivní příběhy, neváhejte se s touto knihou pomazlit.... celý text

Křižovatky 2019, Jack Ketchum (p)

Velmi dobrý western. Stejně jako v každé Ketchumovce se zde projevuje autorův řízný styl, který se nebojí umazat od lidského zla. A tradičně tak činí nekompromisně, jasně a bez příkras. I když tentokrát mě to v nitru až tolik nezasáhlo. Tedy, bolavé to bylo dost, ale kompletní emoční masomlejnek se tentokrát nekonal. Křižovatky jsou rychlou údernou jednohubkou s plasticky vykreslenými postavami, ke kterým si čtenář snadno stihne vybudovat vztah. Zajímavé je, že zde byl prostor celou záležitost rozepsat do nadpřirozeného příběhu, k čemuž ovšem nedošlo (a je to rozhodně dobře). Snad jen obal knihy mě nijak nezaujal ani mi k příběhu nesedí, ale to je pouhý detail. Máte-li rádi drsné, temné příběhy, Křižovatky budou vaším šálkem čaje.... celý text