Jiří Sivok
česká, 1988
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Líp už bylo
„„Když zažiješ konec světa
a uvědomíš si, že líp už bylo,
vezmeš si domů z nemocnice,
co můžeš, a to i když
za to hrozí provaz.“
„Teď jsme vážně v hajzlu.“
Šestý příběh z edice „Zrnka temnoty“ je zas úplně něco jiného, než ty předcházející. Tohle je první sci-fi v tomto uskupení knih o utrpení. A zároveň je to postapokalyptický. Opět jsem v tom viděl dost příběhů, které jsme mohli číst u jiných spisovatelů. Mám pocit, že zatím všichni, kteří přispějí do této edice, tak trošku čerpají z myšlenek jiných tvůrců. Ale zatím ani jeden příběh nebyl čistým „opisováním“ jen využitím situací, které dotyčný spisovatel použil ve svém příběhu.
Citát: Bůh byl opravdový šprýmař.
Ne jinak je tomu u Jiřího Sivoka. Zatím je to první příběh, který jsem od tohoto spisovatele četl. Nejsem vyloženě zklamán, ale zas není důvod k nějakému běsnění. „Líp už bylo“ je prostě postapo se vším, co k takovému žánru patří. Bandy nebezpečných individuí, nějaká ta láska, překážky, které je nutno překonat, nutná smrt a hlavně, má to cíl. České Budějovice. Že se od cíle tak trochu vzdálíme není podstatné. Absence humoru je dána tomuto vážnému tématu.
Malá ochutnávka:
Je to trest za slabost.
Neochránil jsi ji.
Neochránil jsi tátu.
Zabil jsi ho.
Ne Vlčák, ale ty.
Teď se v bolesti zrodí nový člověk.
Jenže problém u mě nastal, že jsem v podstatě nevěděl, který z nich je hlavní hrdina a kterému mám fandit. Vlastně mě hlavní postavy (i Daniel Hejtman) ke konci hodně zklamaly. Jakoby se změnilo jejich myšlení a tak trošku otočily na jinou stranu. Tak že, co se mi třeba na začátku líbilo u Petra Sněžína, ke konci příběhu jakoby to celé popřel. Hned po první scéně se pan spisovatel přesunul k jiné postavě a tak čtenář trochu tápal, kdo je kdo. Navíc je tu pár postav, které si zaslouží více prostoru (ten jim však není dán). Ve své podstatě je to průměrný příběh, jejímž přečtením však nic neztratíte.
Citát: Když se člověk směje, většinou tě v druhé chvíli nevykuchá nožem.“... celý text
— Terva
Líp už bylo
„Ale fuj, to bylo dobré :). Chvílemi jsem si připadala jako na "Cestě" Cormaca McCarthyho. Popis podoby lesa mi ji připomněl. A také existence různých band...
Některé knížky, když je čtete v noci, vám dovolí jít spát.
Tahle ne.“... celý text
— Janadvorackova
Líp už bylo
„Postapo z českého prostředí, které zajímavě funguje. Svět je drsný a surový, pro silnější žaludky. Mělo to potenciál být delší, aby jsme se z postavami lépe sžili. Jednoduše a přímočaře napsané, v pozitivním smyslu (i když na příběhu nic pozitivního není). Člověk se nad ledasčím zamyslí. Líbily je mi odkazy na Dunu a další díla.“... celý text
— kája14
Líp už bylo
„Ještě že to bylo tak krátké. Chtěla jsem knihu dát jako dárek, ale asi mi zůstane viset v knihovně. Něco tak hnusného, hlavně koncentrovaně, jsem ještě nečetla, ale potřebovala jsem to dočíst. A je to fakt dobré. Paradox, že. Cítila jsem se u toho asi tak, jako když jsem četla prvního Nesba a narazila tam na popis jak měl v puse ježatou kuličku a jak se jí zbavoval. No ale tady čekejte hnusobu v každé kapitole. Poslouchala jsem jako audioknihu od Čtimi.“... celý text
— nai.ivka
Smrt bývá nehezká
„Tuto knihu jsem četla hned po autorově knize "Líp už bylo" a potěšilo mě, že to není další "postapo", ale duchařina Docela dobrý horůrek. Bála jsem se Četla se fajn.
Zjistit, že máte v autě "zabydleného" ducha, který zřejmě navíc nebude mírumilovný, musí být velmi nemilé. Navíc, když to zjistíte až po letech z fotografií...
Danielova cesta za hledáním svého bývalého auta byla docela strašidelná. Jako jsem si myslela, že duch bude nápomocen, ale byl to hajzlík :-D“... celý text
— Monuschka
Jiří Sivok - knihy
2022 | Líp už bylo |
2020 | Smrt bývá nehezká |
2022 | Pár zbytků pro krysy |
2010 | Příběhy noci |
Žánry autora
Horory Povídky Literatura česká Sci-fi
Štítky z knih
antiutopie, dystopie, kakotopie povídky horory jižní Čechy české povídky české sci-fi České Budějovice české horory postapokalyptické romány
Sivok je 8x v oblíbených.