magnolia
přečtené 1109
A dívky mlčely
2019,
Pat Barker
Tak do tohoto komentáře se mi vůbec nechce. Knížku jsem do knihovny koupila jako zajímavý historický román pro ženy, (muži po ní nejspíš nesáhnou už kvůli názvu) a myslím si, že čtenářky nebudou nadšené. Anotace nalákala, známé téma, jiný pohled, prý vtip... A já jsem zpočátku ocenila realistické líčení žvota, popisy i pocity hlavní hrdinky, vztahy (zkrátka to, co v Petiškových bájích nebylo). Jen potom už to pro mne byla změť jmen, surovostí, krutosti a neustálého strachu a děj se tak nějak rozpliznul nebo utopil v tom všem. Je to příběh o mužském a ženském přátelství, o mužském soupeření, ale hlavně o válce a bezmocnosti těch, na které dopadají její následky. Smutná kniha. (Hezký komentář Alyx).... celý text
Vlčí štěstí
2022,
Paolo Cognetti
Vlčí štěstí je moje třetí knížka od P.C. a je to zase pěkné čtení. Líbí se mi, jak autor píše, jaké postavy si pro nás vybírá, jaké myšlenky jim přisuzuje, ať už jsou hrdiny muži, ženy nebo třeba vlk. A prostředí horské vesnice - rekreačního střediska a okolní přírody, to je mi blízké a to vysokohorské jsem si ráda dovymýšlela. Někdy jsem hned nevěděla, kdo právě "mluví", přesto dám plné hodnocení, za ten klid, za sympatického vousáče Fausta a protože se mi chce číst knížku znovu. Je to něžná kniha z drsných hor.... celý text
Moje máma Jana Brejchová
2022,
Tereza Brodská
Jana Brejchová byla výrazně zajímavá herečka ve všech svých tvůrčích obdobích, je dobře, že knížka vznikla a je dobře, že ji napsala právě její dcera. Fotky i text vypovídají hodně, nejen o J.B. Použitý papír, obří písmena, použitá v textu i opakování částí textu pod fotkami, dělají knihu zbytečně silnější a těžší. (Některé filmové fotky mi připomněly dobu, kdy jsem si, jako holka, kupovala a hltala filmový časopis KINO, ty soukromé jsou působivé zase jinak).... celý text
Žena v polární noci: Rok na Špicberkách
2020,
Christiane Ritter
Úžasná knížka, vtipně a poutavě napsaná (nerada mám to časté přirovnávání k B. MacDonaldové, ale tady jsem si to nejednou říkala - podobný nadhled a odvaha). Obdivuhodná žena - prožít, vydržet a ještě o tom napsat tak pěkně... doporučuji. Jenom mi tam chyběla fotografie autorky, ale na googlu je, i s manželem a přímo z místa pobytu.... celý text
Zprávy ze světa
2022,
Paulette Jiles
Pěkné, čtivé, napínavé a dojemné. Hlavní postava je uvážlivý sedmdesátník, vdovec, otec dvou dcer, který má válečné zkušenosti i vřelý vztah k tištěnému slovu. O tom, jak zvládne nelehký úkol, který mu osud přihrál do cesty, je tato poutavě napsaná knížka.... celý text
Stromy mě znají jménem: Kniha o přírodních a léčivých zahradách
2021,
kolektiv autorů
Kniha je to určitě užitečná, už pro téma přírodních zahrad (za to je 1*). Ale mohla být lepší, to musím napsat. Je poskládaná z různých částí, trochu připomíná učebnici (kapitola historická - čtu, je to i zajímavé, ale vím, že si nezapamatuji nic - ale to je můj problém). Strohé čínské a japonské zahrady mě nepřitahují a odbočky p. Cílka do filozofie a duchovna také nejsou pro mne tím pravým. Ale jakmile se přejde na praktické stránky a skutečné přírodní zahrady se stromy, keři, ptáky a obojživelníky, tak to už je lepší počtení. Něco se sice opakuje (pravidla pro vytváření přírodních zahrad), ale také se mnohé nové dozvídám. A obdivuji V. Mačuru za jeho úsilí a překonání překážek (způsobených lidskou hloupostí a chamtivostí, bující v každém režimu) při záchraně a přetváření lomu. Část nazvaná Příběhy přírodních zahrad je celá zajímavá. Hezké je i úvodní věnování a v něm připomenutí osobnosti paní H. Vlašínové, chválím obálku knihy (papír, písmo) a její název. Co se nepovedlo, to je úroveň a výběr fotografií (nezřetelné černobílé, nevyužití křídových barevných příloh, kde je občas foto na 1/2 stránky a ještě jsou to většinou fotky, no, takové podivné.)... celý text
Příliš tiché lesy
2022,
Kimi Cunningham Grant
Já nevím, čekala jsem víc nebo silnější zážitek - více napětí, hlubší psychologie postav, uvěřitelnější děj. Od poloviny knihy jsem už chtěla mít čtení za sebou a zpočátku jemné výhrady se prohlubovaly. Asi nejvíc mě zaujalo, že otec po večerech (při svíčce!) sešíval ze starého dceřina oblečení patchworkovou přikrývku (to mě nedávno také napadlo, ale nevím jak na to :) A taky to bylo již potřetí, kdy v knihách, přečtených v poslední době, byl hlavním hrdinou bývalý voják z afghánské mise.... celý text
Kůň Převalského
2021,
Maja Lunde
Osudy lidí v odlišných dobách a situacích, ale vždy spojené s plemenem divokého koně. Čtení této knihy mě zaujalo od prvních kapitol, střídání vypravěčů mi nevadilo, kapitoly jsou nazvané jejich jmény. Ženy-matky zde vystupující jsou silné, tvrdé k sobě i k ostatním - v jednom případě je to nutné pro přežití, v druhém zase z jiných důvodů. Ale síly ubývá, plány se mění. Mužský příběh je plný citů, nejprve jsem ho považovala za nejslabší (ta doba, ten způsob vyjadřování), ale byl působivý, především díky vypravěči (a také nebyl tak temný). Nemohla jsem číst pasáže s umírajícími a zabíjenými zvířaty. Celkově je to dost smutná kniha, přesto jsem ráda, že jsem si ji přečetla.... celý text
Velká chyba
2019,
Maria Adolfsson
Dost jsem přeskakovala, nechytlo mě vyprávění ani vyšetřování a nevím proč, vadilo mi i to, že je místo děje smyšlené (o podivných neseversky znějících místních názvech nemluvě, ale to je nejspíš způsobené překladem). Některé děje byly dost neuvěřitelné, např. už ten úvod, když se později seznamujeme s povahovými rysy nadřízeného hlavní hrdinky, a nejen to. Zkusila jsem, ale do dalších dílů nepůjdu - vlastně jsem se dost nutila i do čtení tohoto.... celý text
Billy Summers
2022,
Stephen King
Já to věděla, že další knížka, přečtená po posledním Galbraithovi, to bude mít těžké. A přesně to se stalo. A nebo to nebyl "kousek" tak úplně pro mne, i když některé části byly dobře napsané, nejen ty napínavé. Válečné vzpomínky jsem později i přeskakovala.... celý text
Neklidná krev
2022,
Robert Galbraith (p)
Od první věty mě čtení bavilo, bylo to jako návrat někam, kde to znám a kde to mám ráda. Staří známí, nové případy, lidé, vztahy, dramata současná i z minulosti. A zlo... mnohonásobné. Obdivuji, jak autorka umí psát a popisovat prostředí i situace tak, že jste dokonale v obraze a jakoby tam, s nimi. Malinko mě unavovaly části s astrologií a vším tím okolo, ale jinak, i přes to množství postav - paráda. (Při čtení jsem musela nalézat nové polohy abych knihu udržela a docela jsem se bála, aby mi nespadla - přimlouvám se za méně objemné pokračování.)... celý text
Starci života
2020,
Zuzana Kaiserová
Teda, to je překvapení od neznámé Zuzany Kaiserové, která se umí dokonale převtělit do mužského a dost svérázného hrdiny. Anotace napoví, text na zadní části přebalu dokonale zmate, ale čtení je to skvělé, a to zejména proto, že je (převážně) velmi vtipné. A když někde není vtipné, je k zamyšlení. Ač nekouřím a nesnáším opilce, tady jsem na obé narážela takřka na každé druhé stránce. A bavilo mě to - k tomu ještě: ne tak obvyklé prostředí i postavy + obálka knihy. Doporučuji, zvláště teď, v létě.... celý text
101 minut
2022,
Štěpán Kopřiva
Kdysi dávno Skleněné peklo, Mayday a potom hodně dlouho žádný podobný "katastrofický" román, pokud si dobře vzpomínám. Plusem (pro mne) je málo stran a česká jména účastníků-hrdinů, popis prostředí a způsob vyprávění (na konci knihy jsou vysvětleny všechny použité zkratky a termíny). Po několika omylech jsem sáhla na tu správnou, čtivou knihu, která dobře popisuje práci i pocity hasičů při komplikovaném zásahu v podzemí.... celý text
Povídky jamrtálské
2010,
Milena Slavická
Strašně moc smutné - ani ten umělecký poetický jazyk to nezachrání, přesto kvůli němu dám +1*, jinak by to byly jen 2, za to zklamaní (proti Hagiboru.)
Gott: Československý příběh
2021,
Pavel Klusák
Tak ono je často všechno jiné, než jak se to jeví - posluchačům, divákům, čtenářům - a někdy lepší nevědět. Ale někdy zase ano. Já oceňuji tu téměř detektivní práci, kterou autor předvedl, bylo to zajímavé čtení, důkladný rozbor jedné osobnosti a přiblížení zákulisí československé populární hudby. Docela mi to zapadá k tomu "umělému" dojmu, jaký jsem z KG měla už jako holka (můj "idol" byl Matuška:), když jsme se sestrou falešně zpívaly Kááávu si osladím nebo Kdepak ty ptáčku... a další skvělé hity ze 60. a 70.let. Některé mi znějí v hlavě i po dočtení knihy a mám to tak nějak oddělené - dobré písničky, se kterými jsem vyrůstala, potom ty ostatní, většinou děsné a pak on-umělec. Docela mě překvapilo, že se daly dohledat záznamy o té ostudné exhibici, řekla bych, že jsou dávno skartované. A pobavila mě kapitola o skutečnostech kolem "slavného" turné v Las Vegas. (Pátá * je za super vzhled knihy - ten je dokonalý a příjemně retro).... celý text