1. Domů
2. Autoři
3. Paolo Cognetti
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha Paolo Cognetti

Dole v údolí

Luigi a Elisabetta jsou spolu už patnáct let a právě čekají první dítě. Ona se do údolí přistěhovala z města, protože chtěla poznat skutečný život, on, syn pytl... detail knihy

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Paolo Cognetti

Divoký kluk

„Divoký kluk pro mě nebyl takovým zjevením jako Osm hor, přesto mě rozhodně vytáhne do hor víckrát, než jsem plánovala. Tentokrát bylo v knize mnoho citátů a odkazů na knihy a autory, po nichž chci v budoucnu také sáhnout, první bude Walden. Velmi mě potěšil, zejména krásným jazykem a osobními postřehy, doslov Davida Jana Žáka. "... ale mnohem pravděpodobněji jsem jím byl já sám. Před čím jiným utíkáme, když utíkáme z domu? Sbohem, řekl divoký kluk tomu domácímu, pak se k němu otočil zády a znovu se vydal stezkou vzhůru."“... celý text
— Ema22

---

Divoký kluk

„Přečetla jsem Osm hor a Vlčí štěstí. Obojí láska od prvních stránek. U Divokého kluka mi to chvilku trvalo, asi jsem na ten "příběh bez děje" nebyla správně naladěná. Nakonec ale hodnotím vysoko. Za ten klid, co z knihy čiší, za nádherné popisy přírody, za radost a jakési smíření, které jsem při čtení cítila. Moc pěkná kniha.“... celý text
— alca-212

---

Osm hor

„Nejdřív mi to bloumání po horách nepřipadalo ani za mák zajímavý, ale pak se příběh trochu rozběhl a nakonec jsem se do toho docela ponořil.“
— Crimble

---

---

Vlčí štěstí

„Když občas stojím na vrcholku hory, přemítám o neměnnosti, stálosti a kráse horských masivů, jezer, zasněžených špiček a pramenů tekoucích po jejich úbočích. Hory mají svou prastarou duši a Fausto sám, jakoby ve snaze vystihnout ji, dodává: “Člověk na hory pohlíží jedním způsobem, když v nich žije, a jiným, když je od nich daleko. Zdálky se realita slévala do jediné představy: lesy, domy, pole, potoky, zvířata a lidé se stávali trojúhelníkem se sněhem na vrcholku, horou Fudži na obzoru z Hokusaiových kreseb.” Kniha, která je meditativní, nostalgická a kontemplativní. Cognetti na jednotlivých stránkách utváří skicu života ve Fontaně Freddě, kde si lidé jsou blízcí jako dobrodruzi popíjející svůj vítězný čaj na vrcholku čtyřtisícového obra, ale kde si jsou navzájem vzdáleni jako stěny horských masivů rozprostírající se mezi alpskými jezery. Fausto toužící po klidu, nostalgii a oddechu od hektického městského života sem přichází, aby nalezl zapomnění, čas na psaní a novou lásku. Babette a Silvia a Santorso jsou všichni účastníci stojatého života v prostředí vyhřátých alpských restaurací, divoké vlčí přírody a smrtonosných zledovatělých stezek. Každý z nich má jinou motivaci, tužby, přání a každý v horách něco hledá, ať už je to impulz jít vpřed, anebo snaha smířit se s během stárnutí a bolesti. Jejich osudy se tu protkávají, tu oddělují, podle toho, jaké roční období zrovna nastává. Kniha, která mne nutila zamyslet se nad během času, cyklem přírody a fenoménem masové turistiky. Niternost prožívání každé jedné postavy se stává svědectvím toho, že v horách zkrátka plyne čas po svém. Jakou stopu v nás však hory zanechávají?“... celý text
— AspiringReader

---

Dole v údolí

„Knihy Paola Cognettiho mám moc ráda, takže jsem se na novou knihu těšila. A opět nezklamala. Je trochu jiná než předchozí knihy. Není tolik o horách, i když téma hor a přírody se v knize také objevuje. Celková atmosféra knihy je stále plná přírody a vztahu k ní. Navíc je příběh a vlastně celá nálada knihy inspirovaná albem Bruce Springsteena - Nebraska. Doporučuji si toto album ke čtení pustit. Dokonale dotváří náladu knihy. Tentokrát bylo trochu náročnější se do knihy začíst, posléze však příběh začal volně plynout a já se od knihy nemohla odtrhnout. Příběh dvou bratrů, tak odlišných... Příběh lásky... Příběh stromů a jedné lanovky ... Příběh dvou psů... Příběhy Cognettiho jsou citlivé a nutí nás k zamyšlení.“... celý text
— Amazonka72